Popis
Kniha z pera francouzského autora mapuje životní dráhu asi největší postavy středověkého mnišství od jeho zrození v rodině soukeníka z umbrijského městečka Assisi, přes bezstarostné rozpustilé mládí a zlomový okamžik, kdy se rozhodl opustit kariéru obchodníka a dát se do služeb božích, přes období velkého hledání, napněného vidinami a zjeveními až k vytvoření svého bratrstva, které opustilo bohatství tehdejšího řádového života a vydalo se cestou naprosté oddanosti a chudoby a vrcholí jeho nepochopením a smrtí. Autor se snaží o pečlivé rozkrytí skutečných událostí, které jsou mnohdy zahaleny do apologetického hávu hagiografických legend a při tom neopomíjí sledovat i dobové jevy, které vytvářely soudobé klima.
Vydání z roku 1992
Nakladatelství Cesta Brno
Z Francouštiny přeložila Anděla Janoušková
Julien Green byl americko-francouzský spisovatel proslulý svými psychologickými romány. Ceněno je též osmnáct svazků jeho deníků a úvah. Psal je od roku 1926 až do smrti. Narodil se ve Francii americkým rodičům , kteří oba pocházeli z amerického Jihu . Ve Francii prožil většinu života, sžil se s francouzským kulturním prostředím a svá díla psal ve francouzštině. Přesto si až do smrti ponechal americké občanství, pod vlivem své matky se označoval za Jižana a hlásil se k odkazu jižanské Konfederace. Dětství prožil ve Francii. Za první světové války sloužil ve francouzské armádě, po válce studoval na University of Virginia, kde potom krátce učil. Roku 1922 se vrátil do Francie, ale za druhé světové války sloužil v americké armádě a po válce zůstal ve Francii. Psal romány, také z předválečného amerického jihu. dále eseje, divadelní hru a deset svazků velmi ceněných deníků. Roku 1970 získal literární cenu Francouzské akademie a o rok později byl zvolen jejím členem jako první Američan po rodičích. Sebrané spisy vyšly v letech 1954–1965 v desíti svazcích. Pocházel z episkopalistické rodiny, ale roku 1916 konvertoval ke katolictví. Později se vrátil k protestantství, ale roku 1939 znovu přestoupil na katolictví. Celý život vnitřně bojoval se svou homosexualitou. Kvůli své náboženské víře se nakonec rozhodl pro celibát. Zemřel v Paříži, na vlastní přání však byl pohřben v kostele sv. Jiljí v rakouském Klagenfurtu, a to kvůli nedaleké soše Panny Marie, k níž měl osobní vztah.
Recenze
Zatím zde nejsou žádné recenze.