Na konferenci ReVision na podzim roku 2025 Brian McLaren pouk\u00e1zal na kontemplativn\u00ed sv\u011bdectv\u00ed filozofa Boetia (zem\u0159el 524), sou\u010dasn\u00edka Benedikta z Nursie:<\/p>\n\n\n\n
Boethius v ran\u00e9m v\u011bku osi\u0159el a byl vychov\u00e1n velmi bohat\u00fdm aristokratem, co\u017e mu p\u0159ineslo obrovsk\u00e9 v\u00fdhody. D\u00edky sv\u00fdm privileg\u00edm z\u00edskal vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v \u0159eck\u00fdch a \u0159\u00edmsk\u00fdch klasick\u00fdch spisech. Ve v\u011bku dvaceti p\u011bti let byl p\u0159ijat do vl\u00e1dy n\u00e1silnick\u00e9ho a nestabiln\u00edho kr\u00e1le Theodora a ve t\u0159iat\u0159iceti letech se stal kr\u00e1lov\u00fdm r\u00e1dcem a poradcem. Tento mlad\u00fd k\u0159es\u0165an m\u011bl velmi privilegovan\u00e9 postaven\u00ed. Co s n\u00edm tedy ud\u011blal?<\/p>\n\n\n\n
Boethius vyu\u017e\u00edv\u00e1 svou brilantnost k tomu, co pova\u017euje za nutn\u00e9, a sna\u017e\u00ed se propojit k\u0159es\u0165anskou teologii s \u0159eckou filozofi\u00ed. V Theodorikov\u011b kr\u00e1lovstv\u00ed tak\u00e9 vykon\u00e1v\u00e1 d\u016fle\u017eitou politickou pr\u00e1ci. V roce 520 zauj\u00edm\u00e1 nebezpe\u010dn\u00fd postoj, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z jeho vlastn\u00ed integrity a v\u00edry, ve prosp\u011bch k\u0159es\u0165ansk\u00e9 jednoty mezi V\u00fdchodem a Z\u00e1padem, a za to zaplat\u00ed. V roce 524 je uv\u011bzn\u011bn kr\u00e1lem Theodorikem za to, \u017ee se zastal jednoho z kr\u00e1lov\u00fdch kritik\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Ve v\u011bzen\u00ed je Boethius odstran\u011bn z ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota, podobn\u011b jako Benedikt ve sv\u00e9 jeskyni. A stejn\u011b jako Benedikta ho lid\u00e9 p\u0159ich\u00e1zej\u00ed nav\u0161t\u011bvovat. Zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed m\u011bs\u00edce ve v\u011bzen\u00ed vyu\u017e\u00edv\u00e1 k v\u00fduce a nakonec k naps\u00e1n\u00ed textu \u00dat\u011bcha z filozofie, kter\u00fd se dodnes studuje jako posledn\u00ed velk\u00e9 d\u00edlo \u0159\u00edmsk\u00e9ho klasick\u00e9ho obdob\u00ed a prvn\u00ed velk\u00e9 d\u00edlo st\u0159edov\u011bk\u00e9 literatury.<\/p>\n\n\n\n
V d\u00edle \u00dat\u011bcha z filozofie Boethius popisuje, jak se v jeho utrpen\u00ed setk\u00e1v\u00e1 s \u017eenskou postavou, kter\u00e1 mu nab\u00edz\u00ed moudrost:<\/p>\n\n\n\n
Zat\u00edmco jsem ti\u0161e p\u0159em\u00edtal o t\u011bchto my\u0161lenk\u00e1ch a d\u00e1val pr\u016fchod sv\u00e9mu z\u00e1rmutku pomoc\u00ed pera, v\u0161iml jsem si \u017eeny, kter\u00e1 st\u00e1la nade mnou. M\u011bla \u00factyhodn\u00fd vzhled, jej\u00ed o\u010di ho\u0159ely a byly bystr\u00e9 nad r\u00e1mec obvykl\u00e9 s\u00edly mu\u017e\u016f. Byla tak pokro\u010dil\u00e9ho v\u011bku, \u017ee jsem ji st\u011b\u017e\u00ed mohl pova\u017eovat za p\u0159\u00edslu\u0161nici m\u00e9 generace, a p\u0159esto m\u011bla \u017eivou barvu pleti a neochabuj\u00edc\u00ed el\u00e1n. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 ur\u010dit jej\u00ed v\u00fd\u0161ku, nebo\u0165 n\u011bkdy m\u011bla pr\u016fm\u011brnou lidskou postavu, jindy se zd\u00e1lo, \u017ee se vrcholem hlavy dot\u00fdk\u00e1 samotn\u00e9ho nebe, a kdy\u017e se vzty\u010dila je\u0161t\u011b v\u00fd\u0161, prorazila ho a zmizela z lidsk\u00e9ho zraku. [1]<\/p>\n\n\n\n
Sophia, \u017eensk\u00e1 postava moudrosti, mu nab\u00edz\u00ed klid, pom\u00e1h\u00e1 mu znovu se soust\u0159edit a vede ho, dalo by se \u0159\u00edci, ke kontemplaci. Psan\u00ed t\u00e9to knihy se pro n\u011bj st\u00e1v\u00e1 kontemplativn\u00ed prax\u00ed, kter\u00e1 ovliv\u0148uje generace lid\u00ed v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch stolet\u00edch, p\u0159es \u00fapadek a \u00fapln\u00fd rozpad \u0158\u00edmsk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e i po n\u011bm.<\/p>\n\n\n\n
Kr\u00e1tce po dokon\u010den\u00ed d\u00edla \u00dat\u011bcha z filozofie je Boethius brut\u00e1ln\u011b mu\u010den a popraven. Vl\u00e1da, ve kter\u00e9 Boethius pracoval a sna\u017eil se konat dobro, se proti n\u011bmu obr\u00e1tila a popravila ho.<\/p>\n\n\n\n
Tito dva mu\u017ei, Benedikt a Boethius, byli povol\u00e1ni ke dv\u011bma zcela odli\u0161n\u00fdm cest\u00e1m, jak \u017e\u00edt svou k\u0159es\u0165anskou v\u00edru. Jeden z\u016fstal v centru moci a sna\u017eil se ji ovliv\u0148ovat, pevn\u011b se dr\u017eel sv\u00e9 v\u00edry. Druh\u00fd opustil centra moci a ode\u0161el na okraj spole\u010dnosti, aby vybudoval alternativn\u00ed komunitu, kde by mohli udr\u017eovat Kristovu cestu p\u0159i \u017eivot\u011b a zachovat ur\u010dit\u00fd druh moudrosti ve sv\u011bt\u011b, kter\u00fd nebyl posedl\u00fd pravdou, ale moc\u00ed a bohatstv\u00edm, n\u00e1sil\u00edm a zbran\u011bmi.<\/p>\n\n\n\n
Translated with DeepL.com (free version)<\/p>\n\n\n\n
[1] Boethius, The Consolation of Philosophy<\/em> (Penguin Classics, 1999), 3\u20134.<\/p>\n\n\n\n Adapted from Brian McLaren, \u201cReVisioning through Ancient Eyes: Choosing Contemplation and Action.\u201d ReVision<\/em>: What Do We Do with Christianity?<\/em> (Center for Action and Contemplation, October 2025). Unavailable.<\/p>\n\n\n\n