FRANTI\u0160EK REICHEL OFS (1938-2020) \u2013 Opravdov\u00fd sekul\u00e1rn\u00ed franti\u0161k\u00e1n (Obnovitel a slu\u017eebn\u00edk \u0159\u00e1du po roce 1989, obnovitel mnoha pout\u00ed)<\/p>\n\n\n\n
Lubom\u00edr Ml\u010doch: Franti\u0161ka jsem poznal na lidick\u00e9 pout\u00ed, je\u0161t\u011b p\u0159ed vstupem do SF\u0158. Pot\u00e9 jsme se p\u00e1rkr\u00e1t vid\u011bli na setk\u00e1n\u00edch a duchovn\u00edch cvi\u010den\u00edch s Otcem Aloisem. Franti\u0161ek byl pov\u011b\u0159en veden\u00edm Poutn\u00edho v\u00fdboru ke svato\u0159e\u0161en\u00ed Ane\u017eky \u010cesk\u00e9, a mne \u2013jako \u201enedoch\u016fd\u010de\u201c ale ekonoma- do v\u00fdboru nechal p\u0159ipsat. Prvn\u00ed akce byla pr\u00e1v\u011b ekonomick\u00e1, bylo t\u0159eba po\u017e\u00e1dat o v\u00fdjimku z devizov\u00e9ho z\u00e1kona, aby poutnici nemuseli \u017e\u00e1dat o t.zv. devizov\u00fd p\u0159\u00edslib. Tak\u017ee jsme za\u010d\u00ednali u n\u00e1m\u011bstka ministra financ\u00ed. Po p\u0159\u00edzniv\u00e9m vysly\u0161en\u00ed od \u201evrchnosti\u201c u\u017e \u0161lo o drobnou pr\u00e1ci, vyb\u00edr\u00e1n\u00ed mal\u00fdch \u010d\u00e1stek na dva noclehy v nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch ale \u201etvrd\u00fdch\u201c m\u011bn\u00e1ch od poutn\u00edk\u016f. Hlavn\u00ed kasu dr\u017eel bratr Ton\u00edk Landkammer, m\u016fj form\u00e1tor a nyn\u00ed \u201e\u0161\u00e9f\u201c . \u0160lo o Ane\u017eku \u2013 a tak pen\u00edze m\u011bli pod palcem franti\u0161k\u00e1ni! Kdy\u017e svato\u0159e\u010den\u00ed Ane\u017eky p\u0159ineslo sv\u00e9 plody, v\u00eddali jsme se \u201eu Ane\u017eky\u201c na Spo\u0159ilov\u011b. V posledn\u00ed dob\u011b mi bylo dop\u0159\u00e1no s Franti\u0161kem cestovat- k bratr\u016fm na Slovensko a \u201ek na\u0161im\u201c do Hradce Kr\u00e1lov\u00e9, na Lesn\u00ed stezku. Z\u016fst\u00e1vaj\u00ed mi vd\u011b\u010dn\u00e9 vzpom\u00ednky. Se mnou vzpom\u00ednaj\u00ed brat\u0159i, kte\u0159\u00ed Franti\u0161ka znali d\u0159\u00edve.Vzpom\u00edn\u00e1 se i v m\u00e9di\u00edch. D\u00edk za v\u0161e.<\/em><\/p>\n\n\n\n Pro n\u00e1s franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9 terci\u00e1\u0159e byl Franti\u0161ek p\u0159edev\u0161\u00edm ministr- slu\u017eebn\u00edk v p\u016fvodn\u00edm slova smyslu: opakovan\u011b jako n\u00e1\u0161 N\u00e1rodn\u00ed ministr, jeho z\u00e1stupce, a sou\u010dasn\u011b jako \u0159adov\u00fd \u010dlen na\u0161eho MBS u sv.Ane\u017eky. Jeho organiz\u00e1torsk\u00e9 a mana\u017eersk\u00e9 schopnosti n\u00e1m v\u0161em budou velice sch\u00e1zet, \u201eministrov\u00e1n\u00ed\u201c mu \u0161lo tak n\u011bjak samo, v klidu, v souladu s na\u0161\u00edm pozdraven\u00edm \u201epokoj a dobro\u201c. V t\u00e9 v\u016fd\u010d\u00ed roli n\u00e1s reprezentoval i v\u016f\u010di Mezin\u00e1rodn\u00ed rad\u011b v \u0158\u00edm\u011b a v zahrani\u010d\u00ed v\u016fbec. Na\u0161e \u201ezahrani\u010dn\u00ed ministryn\u011b\u201c, sestra Mark\u00e9ta K. dost\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed kondolence od \u010dlen\u016f Mezin\u00e1rodn\u00ed rady SF\u0158 a deleg\u00e1t\u016f r\u016fzn\u00fdch zem\u00ed; zejm\u00e9na ti, kdo Franti\u0161ka znali osobn\u011b, velice \u017eel\u00ed jeho odchodu na v\u011b\u010dnost. P\u0159es ve\u0161ker\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed Franti\u0161kovy osobnosti ze zahrani\u010d\u00ed, t\u011b\u017ei\u0161t\u011b jeho sna\u017een\u00ed bylo doma, ve vlasti. Franti\u0161ek byl svou du\u0161\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm poutn\u00edk, a znovunalezen\u00ed duchovn\u00edho v\u00fdznamu p\u011b\u0161\u00edho putov\u00e1n\u00ed pro na\u0161i spiritualitu bychom si m\u011bli zapamatovat. Tak na Franti\u0161ka vzpom\u00edn\u00e1 i Jan Kasal, bratr z lidoveck\u00e9 politiky a pozd\u011bj\u0161\u00ed dlouholet\u00fd poslanec a m\u00edstop\u0159edseda Sn\u011bmovny. Byl to Franti\u0161ek, kdo se souhlasem kardin\u00e1la Tom\u00e1\u0161ka inicioval ka\u017edoro\u010dn\u00ed pout\u011b z Lev\u00e9ho Hradce na Velehrad, u\u017e v 80.letech, a t\u011bchto pout\u00ed se s\u00e1m aktivn\u011b \u00fa\u010dastnil a\u017e dosud, po sv\u00e9 osmdes\u00e1tce. S pomoc\u00ed trekov\u00fdch hol\u00ed dok\u00e1zal uj\u00edt v\u00edkendov\u00e9 etapy i v\u00edce ne\u017e 20 km. Za ta pomalu u\u017e \u010dty\u0159i desetilet\u00ed se trasy jednotliv\u00fdch etap v\u00edcekr\u00e1t m\u011bnily, a d\u00edky tomu m\u011bl Franti\u0161ek pro\u0161lapanou na\u0161i vlast jako asi nikdo jin\u00fd; na cest\u00e1ch z \u010cech na Moravu znal ka\u017edou z\u00e1krutu, zastaven\u00ed, stromy u cesty. Jeho odkazem je l\u00e1ska ke krajin\u011b a duchovn\u00ed \u010dten\u00ed na\u0161ich d\u00e1vn\u00fdch d\u011bjin od nejstar\u0161\u00edch svatyn\u00ed je\u0161t\u011b P\u0159emyslovsk\u00fdch \u010cech po nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed poutn\u00ed m\u00edsta Velk\u00e9 Moravy. Pat\u0159il k prvn\u00edm poutn\u00edk\u016fm z Prahy do Lidic, u\u017e od konce let 60., stejn\u011b jako pout\u00ed pro seniory z B\u00edl\u00e9 Hory do H\u00e1jku, franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera a Lorety. Tady slu\u017eebn\u00edk ministr za\u0159izoval v\u0161echno, dojedn\u00e1val kn\u011bze a liturgii, d\u011blal \u0161of\u00e9ra-taxik\u00e1\u0159e pro m\u00e9n\u011b zdatn\u00e9, osobn\u011b vyd\u00e1val porce dobr\u00e9ho gul\u00e1\u0161e. Otec Jan Maria Vianey OFM, k\u00e1zal v H\u00e1jku i na posledn\u00ed seniorsk\u00e9 pouti, a na Franti\u0161ka dnes vzpom\u00edn\u00e1 i ve v\u011bcech duchovn\u011b podstatn\u00fdch. \u0160vagr P.Ho\u0161ek v\u00e1\u017en\u011b onemocn\u011bl, a rodina jeho sestry si nemocn\u00e9ho kn\u011bze vzala dom\u016f: Franti\u0161ek po tu dobu \u201edom\u00e1c\u00edho hospice\u201c nechal v\u0161ech c\u00edrkevn\u00edch aktivit, slu\u017eba nemocn\u00e9mu m\u011bla p\u0159ednost. A kdy\u017e vykonal co vykonat m\u011bl, vr\u00e1til se znovu do slu\u017eby \u0159\u00e1du a c\u00edrkvi.<\/p>\n\n\n\n V samotn\u00e9 Praze se staral o udr\u017een\u00ed d\u00e1vn\u00e9 tradice Mari\u00e1nsk\u00fdch pout\u00ed hlavn\u00edm m\u011bstem. Pout\u011b v\u0161ak organizoval i profesion\u00e1ln\u011b, pozd\u011bji se sv\u00fdm synem v \u201eAgentu\u0159e 97\u201c, a to jak doma, tak na m\u00edsta n\u00e1m v\u011b\u0159\u00edc\u00edm drah\u00e1 v zahrani\u010d\u00ed. Byl nejen neuv\u011b\u0159iteln\u011b zdatn\u00fdm a vytrval\u00fdm p\u011b\u0161\u00edm poutn\u00edkem, ale sou\u010dasn\u011b i profesion\u00e1ln\u011b perfektn\u00edm \u0159idi\u010dem, op\u011bt \u010dasto v roli slu\u017eebn\u00e9, pro n\u00e1s ne\u0159idi\u010de. Tak napl\u0148oval Je\u017e\u00ed\u0161ovo: kdo je v \u010dele, a\u0165 je slu\u017eebn\u00edkem v\u0161ech. D\u00edky sv\u00e9mu povol\u00e1n\u00ed jezdil slu\u017eebn\u011b po cel\u00e9 zemi, od A\u0161e a\u017e po Pre\u0161ov, v\u0161ude, kde byly veterin\u00e1rn\u00ed stanice. V \u00fastavu pro veterin\u00e1rn\u00ed l\u00e9\u010diva m\u011bl na starosti odd\u011blen\u00ed v\u00fdzkumu a klinick\u00fdch zkou\u0161ek nov\u00fdch prepar\u00e1t\u016f, a ty se vyhodnocovaly po cel\u00e9 zemi. M\u011bl naje\u017ed\u011bno p\u016fldruh\u00e9ho milionu kilometr\u016f bez nehody, jezdil bezpe\u010dn\u011b, a s kr\u00e1tkou p\u0159est\u00e1vkou na ob\u011bd n\u00e1s dok\u00e1zal dov\u00e9st z n\u00e1v\u0161t\u011bvy u slovensk\u00fdch brat\u0159\u00ed, \u0159\u00eddil cel\u00e9 hodiny. A po dojezdu na m\u00edsto pat\u0159ilo k jeho \u201e\u0159eholi\u201c uj\u00edt aspo\u0144 n\u011bkolik kilometr\u016f p\u011b\u0161mo- aby nevy\u0161el ze cviku.<\/p>\n\n\n\n Franti\u0161ek byl p\u0159itom v\u011bdeck\u00fd typ, oddan\u00fd v\u00fdzkumu i jeho aplikaci. Krom\u011b veterin\u00e1rn\u00ed mediciny m\u011bl i ekonomick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, z\u00edskal hodnost kandid\u00e1ta v\u011bd, jeho alma mater ho zvala i jako p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00edho hosta. Znalost odborn\u00e9 latiny jako v\u011b\u0159\u00edc\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159il i na latinu liturgickou. Studoval tak\u00e9 na Katolick\u00e9 teologick\u00e9 fakult\u011b UK, kde obh\u00e1jil diplomovou pr\u00e1ci v oboru c\u00edrkevn\u00edch d\u011bjin: zam\u011b\u0159il se na T\u0159et\u00ed \u0159\u00e1d sv.Franti\u0161ka v na\u0161ich zem\u00edch. Z t\u00e9to pr\u00e1ce \u010derp\u00e1me v na\u0161ich medailonc\u00edch k v\u00fdro\u010d\u00ed 800 let \u0158ehole. Touha po vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed je Franti\u0161kov\u00fdm odkazem.<\/p>\n\n\n\n Franti\u0161k\u016fv \u017eivot se naplnil pro n\u00e1s v\u0161echny ne\u010dekan\u011b, a vid\u011bno na\u0161imi lidsk\u00fdmi \u00favahami jakoby zbyte\u010dn\u011b p\u0159ed\u010dasn\u011b: v\u017edy\u0165 tu mohl b\u00fdt p\u0159i jeho vitalit\u011b dal\u0161\u00edch deset let a co v\u0161echno mohl je\u0161t\u011b vykonat! Ale co je my\u0161len\u00ed na\u0161e a co jsou \u00faradky Bo\u017e\u00ed- Jm\u00e9no P\u00e1n\u011b bu\u010f pochv\u00e1leno! Bo\u017e\u00ed re\u017eie se v posledn\u00edch dnech Franti\u0161kova \u017eivota projevila tak zjevn\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee \u010dlov\u011bka a\u017e zamraz\u00ed. K 800.v\u00fdro\u010d\u00ed \u0158ehole p\u0159ipravoval Franti\u0161ek publikaci o dvan\u00e1cti pra\u017esk\u00fdch kostelech postaven\u00fdch jako odpov\u011b\u010f na str\u017een\u00ed Mari\u00e1nsk\u00e9ho sloupu. V n\u00ed zmapoval \u201efranti\u0161k\u00e1nskou stopu\u201c P.Jana Ev.Urbana, JUDr.Franti\u0161ka Noska a dal\u0161\u00edch v tomto d\u00edle tak d\u016fle\u017eit\u00e9m pro \u017eivot z v\u00edry na pra\u017esk\u00fdch p\u0159edm\u011bst\u00edch. Kr\u00e1sn\u011b vypravenou kn\u00ed\u017eku si v po\u010dtu 500 kus\u016f nechal p\u0159iiv\u00e9st dom\u016f, a n\u011bkoik exempl\u00e1\u0159\u016f p\u0159inesl na sch\u016fzku spole\u010denstv\u00ed u sv.Ane\u017eky, v\u010detn\u011b drobn\u00fdch tiskov\u00fdch oprav. A druh\u00fd den r\u00e1no byl p\u0159i proch\u00e1zce v lese odvol\u00e1n na v\u011b\u010dnost. Se sestrou V\u011brkou E. p\u0159ipravoval tradi\u010dn\u00ed modlitby u hrobky \u0158\u00e1du brat\u0159\u00edch men\u0161\u00edch na pra\u017esk\u00fdch Ol\u0161anech, p\u0159ed sv\u00e1tkem V\u0161ech svat\u00fdch seraf\u00ednsk\u00e9ho \u0159\u00e1du; m.j. sl\u00edbil p\u0159iv\u00e9st stole\u010dek na ob\u011b\u0165 m\u0161e svat\u00e9. Nam\u00edsto toho u\u017e to byl on s\u00e1m, na n\u011bho\u017e modlitby za zem\u0159el\u00e9 otce provinci\u00e1la Jakuba Sad\u00edlka OFM pamatovaly p\u0159edev\u0161\u00edm. Franti\u0161kova kn\u00ed\u017eka m\u00e1 jako hlavn\u00ed titulek ver\u0161 j\u00edm\u017e za\u010d\u00edn\u00e1 3.kapitola staroz\u00e1konn\u00ed knihy Kazatel: V\u0161echno m\u00e1 sv\u016fj \u010das. Zde jde o triumf P.Marie V\u00edt\u011bzn\u00e9 od v\u011bk\u016f, \u00favodu publikace. V\u0161echno m\u011blo sv\u016fj \u010das i v \u017eivot\u011b a smrti na\u0161eho bratra Franti\u0161ka. \u017durnalistka sestra Lenka F. sta\u010dila s Franti\u0161kem dojednat formu a \u010das rozhovoru s n\u00edm, jako N\u00e1rodn\u00edm ministrem SF\u0158, do sborn\u00edku k jubileu 800 let \u0158ehole, kter\u00fd inicioval. Dva dny p\u0159ed smrt\u00ed; k rozhovoru u\u017e nedo\u0161lo. N\u00e1\u0161 medailonek je n\u00e1hradou za \u017eiv\u00fd rozhovor. \u201eOn (B\u016fh) v\u0161echno u\u010dinil kr\u00e1sn\u011b a v prav\u00fd \u010das, lidem dal do srdce i touhu po v\u011b\u010dnosti, jen\u017ee \u010dlov\u011bk nevystihne za\u010d\u00e1tek ani konec d\u00edla, je\u017e B\u016fh kon\u00e1. Poznal jsem, \u017ee nen\u00ed pro n\u011bho nic lep\u0161\u00edho, ne\u017e se radovat a konat v \u017eivot\u011b dobro\u201c. (Kaz 3,11-12). D\u00edky za dar Franti\u0161kova \u017eivota, d\u00edk sest\u0159e man\u017eelce a rodin\u011b, za podporu v jeho d\u00edle.<\/p>\n\n\n\n Bratr Franti\u0161ek Reichel u\u017e nen\u00ed mezi n\u00e1mi<\/strong><\/p>\n\n\n\n Dne 20. listopadu t.r. zem\u0159el bratr Franti\u0161ek Reichel, ve v\u011bku 82 let. V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b byl n\u00e1rodn\u00edm ministrem SF\u0158, av\u0161ak tak\u00e9 \u010dlenem na\u0161eho m\u00edstn\u00edho bratrsk\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed p\u0159i kostele sv.Ane\u017eky v Praze-Spo\u0159ilov\u011b. Av\u0161ak i jinak m\u011bl ke sv.Ane\u017ece \u010cesk\u00e9 velmi bl\u00edzko. V listopadu 1989 byl jedn\u00edm z hlavn\u00edch organiz\u00e1tor\u016f pam\u00e1tn\u00e9 pouti do \u0158\u00edma na svato\u0159e\u010den\u00ed Ane\u017eky. V\u00fdro\u010d\u00ed svato\u0159e\u010den\u00ed (12.listopad) pozd\u011bji p\u0159ipomn\u011bl n\u011bkolika akcemi, kter\u00e9 zorganizoval. Zejm\u00e9na konferenc\u00ed o sv.Ane\u017ece, kter\u00e1 se konala v \u0159\u00edjnu 2009 v Praze. V ned\u00e1vn\u00e9 dob\u011b pak slavnostn\u00ed m\u0161\u00ed svatou v Ane\u017esk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e v Praze dne 9.11.2019. M\u0161e svat\u00e9 se \u00fa\u010dastnili hlavn\u011b franti\u0161k\u00e1n\u0161t\u00ed terci\u00e1\u0159i. Odpoledne pak n\u00e1sledovalo setk\u00e1n\u00ed v kl\u00e1\u0161te\u0159e k\u0159\u00ed\u017eovn\u00edk\u016f s \u010dervenou hv\u011bzdou, u Karlova mostu. Tento \u0159\u00e1d je bl\u00edzk\u00fd \u0159\u00e1du franti\u0161k\u00e1n\u016f, nebo\u0165 byl zalo\u017een pr\u00e1v\u011b sv.Ane\u017ekou. (Na Spo\u0159ilov\u011b bylo vzpom\u00ednkov\u00e9 setk\u00e1n\u00ed, po\u0159\u00e1dan\u00e9 farnost\u00ed, t\u00e9\u017e v listopadu 2019.)<\/p>\n\n\n\n Bratr Franti\u0161ek Reichel se narodil 27.1.1938 a vyr\u016fstal v pra\u017esk\u00e9 farnosti ve Vr\u0161ovic\u00edch. Tam byl tak\u00e9 brzy jedn\u00edm z mnoha ministrant\u016f v kostele sv.V\u00e1clava.. Ministranty pozd\u011bji vedl a to a\u017e do odchodu z Prahy na studia v Brn\u011b. Ministranty pojilo opravdov\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Vzpom\u00ednky na tu dobu jsou pro \u017eij\u00edc\u00ed b\u00fdval\u00e9 ministranty st\u00e1le cenn\u00e9. Sch\u00e1zej\u00ed se na podzim v s\u00e1le p\u0159i kostele sv.V\u00e1clava. Franti\u0161ek se t\u011bchto setk\u00e1n\u00ed v\u017edy r\u00e1d \u00fa\u010dastnil.<\/p>\n\n\n\n Jedn\u00edm z p\u0159edn\u00edch ministrant\u016f byl i Jan Janou\u0161ek mlad\u0161\u00ed (zvan\u00fd Janek) a to a\u017e do sv\u00e9ho zat\u010den\u00ed v roce 1953. Rodina Janou\u0161k\u016f m\u011bla a m\u00e1 bl\u00edzko k dr. Franti\u0161ku Noskovi. Jan Janou\u0161ek star\u0161\u00ed byl Noskov\u00fdm spolupracovn\u00edkem. Franti\u0161ka Reichela velmi zaujala osoba dr.Noska, v\u00fdzna\u010dn\u00e9ho p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9ho katolick\u00e9ho \u010dinitele. I v posledn\u00edch desetilet\u00edch ud\u011blal mnoho pro zachov\u00e1n\u00ed Noskovy pam\u00e1tky. Po\u0159\u00e1dal pouti do Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed nad S\u00e1zavou k Noskovu hrobu a na m\u0161i sv., kter\u00e1 je tam ob\u011btov\u00e1na v\u017edy kolem v\u00fdro\u010d\u00ed Noskovy smrti (17.duben 1935).<\/p>\n\n\n\n F.Reichel vystudoval v Brn\u011b veterin\u00e1rn\u00ed medicinu a pak byl posl\u00e1n (formou tzv. um\u00edst\u011bnky) na \u0160umavu, aby v ter\u00e9nu pracoval v tomto oboru. Z\u00edskal tam neoceniteln\u00e9 zku\u0161enosti. V t\u00e9 dob\u011b se o\u017eenil s Ludmilou Ho\u0161kovou, kterou znal z vr\u0161ovick\u00e9 farnosti. Pozd\u011bji jeden z b\u00fdval\u00fdch vr\u0161ovick\u00fdch ministrant\u016f, MVDr. \u0160ev\u010d\u00edk, zalo\u017eil V\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav pro veterin\u00e1rn\u00ed l\u00e9\u010diva a biofarmaka v Chotouni u J\u00edlov\u00e9ho u Prahy. Dr.Reichel tam nastoupil k n\u011bmu a velmi dlouho tam p\u016fsobil ve vedouc\u00ed funkci. \u00dastav m\u011bl velk\u00e9 \u00fasp\u011bchy v p\u00e9\u010di o zv\u00ed\u0159ata. Byli \u017e\u00e1d\u00e1ni o pomoc dokonce i v Mongolsku.<\/p>\n\n\n\n Br. Franti\u0161ek Reichel byl v 80. l\u00e9tech (mo\u017en\u00e1 i d\u0159\u00edv) \u010dlenem a funkcion\u00e1\u0159em \u010ceskoslovensk\u00e9 strany lidov\u00e9 (\u010cSL). V dob\u011b totality nemohla ov\u0161em tato strana vyv\u00edjet politickou \u010dinnost. M\u011bla v\u0161ak zna\u010dn\u00fd v\u00fdznam v tom, \u017ee umo\u017e\u0148ovala leg\u00e1ln\u00ed spole\u010densk\u00e9 kontakty katol\u00edk\u016f. V n\u011bkter\u00fdch farnostech se v\u011b\u0159\u00edc\u00ed po ned\u011bln\u00ed m\u0161i svat\u00e9 sch\u00e1zeli na tzv. \u010dlensk\u00e9 sch\u016fzi \u010cSL, kde si pov\u00eddali. M\u00edstn\u00ed organizace \u010cSL po\u0159\u00e1daly pouti apod.<\/p>\n\n\n\n Nen\u00ed mo\u017en\u00e9 pominout \u010dinnost man\u017eel\u016f Reichelov\u00fdch ve prosp\u011bch ml\u00e1de\u017ee. L.Reichelov\u00e1 se stala vedouc\u00ed Turistick\u00e9ho odd\u00edlu ml\u00e1de\u017ee (TOM) s n\u00e1zv em Prot\u011b\u017e. V odd\u00edle byly t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdhradn\u011b d\u011bti z katolick\u00fdch rodin a tak se d\u011bti znaly. Franti\u0161ek man\u017eelce vydatn\u011b pom\u00e1hal. L\u00edda m\u011bla p\u0159ezd\u00edvku Agama, Franti\u0161ek p\u0159ezd\u00edvku Hroch. Po\u0159\u00e1dali v\u00fdlety a v l\u00e9t\u011b t\u00e1bory pro \u010dleny odd\u00edlu.<\/p>\n\n\n\n Franti\u0161ek m\u011bl touhu b\u00fdt bl\u00edzk\u00fd Bohu. V r.1981 byl p\u0159ijat do Sekul\u00e1rn\u00edho franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho \u0159\u00e1du. Terci\u00e1\u0159sk\u00e9 spole\u010denstv\u00ed duchovn\u011b vedl vynikaj\u00edc\u00ed kn\u011bz Alois Moc OFM. Spole\u010denstv\u00ed nebylo leg\u00e1ln\u00ed. P\u0159esto F.Reichel umo\u017e\u0148oval ve 2.polovin\u011b 80. let, aby se terci\u00e1\u0159i se\u0161li v jeho dom\u011b, kter\u00fd postavil v Chotouni.Okoln\u00ed domy se teprve stav\u011bly a tak si nikdo nev\u0161iml, \u017ee se u Reichel\u016f d\u011bje n\u011bco neobvykl\u00e9ho. Tato setk\u00e1n\u00ed b\u00fdvala po Nov\u00e9m roce a byla to duchovn\u00ed obnova pro \u010dleny \u0159\u00e1du.<\/p>\n\n\n\n Br. Franti\u0161ek byl \u010dlenem spole\u010denstv\u00ed SF\u0158, kter\u00e9mu se \u0159\u00edkalo Praha-jih. \u010clenilo se do dvou skupin, mu\u017ei a \u017eeny. Skupiny m\u011bly asi po deseti brat\u0159\u00edch nebo sestr\u00e1ch a sch\u00e1zely se po bytech. Koncem 80.let rychle nar\u016fstal po\u010det \u010dlen\u016f a tak za\u010dalo b\u00fdt podivn\u00e9, \u017ee n\u011bkam p\u0159ich\u00e1z\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed skupina bu\u010f jen mu\u017e\u016f nebo jenom \u017een. Asi v r. 1988 proto do\u0161lo v reorganizaci a byly vytvo\u0159eny 4 sm\u00ed\u0161en\u00e9 skupiny, mu\u017ei i \u017eeny. Po\u010det \u010dlen\u016f d\u00e1l nar\u016fstal a tak v 1.polovin\u011b 90.let se spole\u010denstv\u00ed rozd\u011blilo do MBS Spo\u0159ilov, Kr\u010d, \u010cerno\u0161ice, Dejvice. Br.Franti\u0161ek se stal \u010dlenem MBS Praha-Spo\u0159ilov.<\/p>\n\n\n\n Franti\u0161ek se r\u00e1d v\u011bnoval nejen \u010dinnosti, ale i modlitb\u011b. M\u011bl r\u00e1d modlitbu brevi\u00e1\u0159e. Tzv. brevi\u00e1\u0159 pro laiky s sebou vozil i na cesty a ve vlaku nebo autobuse se cestou modlil. I p\u0159i pout\u00edch nezapom\u00ednal na modlitbu. Tak nap\u0159. p\u0159i p\u011b\u0161\u00ed Cyrilometod\u011bjsk\u00e9 pouti z Lev\u00e9ho Hradce u Prahy na Velehrad se r\u00e1d \u00fa\u010dastnil spole\u010dn\u00e9 modlitby r\u016f\u017eence, kter\u00e1 se kon\u00e1 p\u0159i ch\u016fzi.<\/p>\n\n\n\n Bylo by mo\u017eno pokra\u010dovat je\u0161t\u011b dlouho o Franti\u0161kov\u00fdch aktivit\u00e1ch. Byl obdivuhodn\u011b v\u00fdkonn\u00fd a um\u011bl \u0161et\u0159it \u010dasem, jak to b\u00fdv\u00e1 u schopn\u00fdch lid\u00ed. Byl v pln\u00e9 s\u00edle a\u017e do sv\u00e9 smrti. Nebude snadn\u00e9 jej nahradit.<\/p>\n\n\n\n (Miloslav M\u00fcller)<\/em><\/p>\n\n\n\n Bratr Franti\u0161ek Reichel, N\u00e1rodn\u00ed ministr SF\u0158, politik a kamar\u00e1d<\/strong><\/p>\n\n\n\n Franti\u0161ek byl Pra\u017e\u00e1k z Vr\u0161ovic. Vyrostl bl\u00edzko kostela sv. V\u00e1clava. Poh\u0159ben je na vr\u0161ovick\u00e9m h\u0159bitov\u011b. Vystudoval veterin\u00e1rn\u00ed l\u00e9ka\u0159stv\u00ed a um\u00edst\u011bnku dostal do Boru u Tachova. V roce 1970 vstoupil do \u010ceskoslovensk\u00e9 strany lidov\u00e9. To mu umo\u017enilo zast\u00e1vat vedouc\u00ed funkce ve farmaceutick\u00fdch podnic\u00edch. B\u011bhem roku 1989 se v lidov\u00e9 stran\u011b formoval obrodn\u00fd proud, kter\u00fd cht\u011bl vym\u011bnit stranick\u00e9 veden\u00ed dosazen\u00e9 komunisty a Franti\u0161ek byl jedn\u00edm z d\u016fle\u017eit\u00fdch akt\u00e9r\u016f tohoto hnut\u00ed. Kardin\u00e1l Tom\u00e1\u0161ek jej pov\u011b\u0159il pod\u00edlet se na organizov\u00e1n\u00ed pouti do \u0158\u00edma na kanonizaci Ane\u017eky P\u0159emyslovny, kter\u00e1 se konala 12. listopadu 1989. Po 17. listopadu nabraly v\u011bci rychl\u00fd sp\u00e1d a Franti\u0161ek se stal v prosinci ministrem feder\u00e1ln\u00ed vl\u00e1dy (prvn\u00ed \u010calfova vl\u00e1da) a v lednu 1990 m\u00edstop\u0159edsedou druh\u00e9 \u010calfovy vl\u00e1dy. Ve vl\u00e1d\u011b skon\u010dil v dubnu 1990, zalo\u017eil cestovn\u00ed kancel\u00e1\u0159 a vozil poutn\u00edky na mnoh\u00e1 m\u00edsta, proto\u017ee ka\u017ed\u00fd tou\u017eil se n\u011bkam za hranice pod\u00edvat. K aktivn\u00ed politice se je\u0161t\u011b vr\u00e1til, kdy\u017e v m\u00edst\u011b sv\u00e9ho bydli\u0161t\u011b starostoval.<\/p>\n\n\n\n Franti\u0161ek byl opravdov\u00fd sekul\u00e1rn\u00ed franti\u0161k\u00e1n. Byl ochoten vz\u00edt na sebe r\u016fzn\u00e1 posl\u00e1n\u00ed. U\u017e v roce 1981 jej kardin\u00e1l Tom\u00e1\u0161ek pov\u011b\u0159il po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm ka\u017edoro\u010dn\u00edch pout\u00ed z Lev\u00e9ho Hradce na Velehrad. Po roce 1989 se pustil do zalo\u017een\u00ed Sekul\u00e1rn\u00edho franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho \u0159\u00e1du. Znamenalo to vyhledat po republice zbyl\u00e9 \u010dleny III. \u0159\u00e1du svat\u00e9ho Franti\u0161ka a vyzvat je ke vstupu do Sekul\u00e1rn\u00edho franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho \u0159\u00e1du, oslovit dal\u0161\u00ed ctitele sv. Franti\u0161ka a sezn\u00e1mit je s novou \u0158ehol\u00ed \u0159\u00e1du z roku 1978. K tomu zajistit p\u0159eklad v\u0161ech dokument\u016f \u0159\u00e1du, vytvo\u0159it organiza\u010dn\u00ed strukturu a hlavn\u011b p\u0159ibl\u00ed\u017eit franti\u0161k\u00e1nskou spiritualitu dne\u0161n\u00edm lidem. To Franti\u0161ek zvl\u00e1dal spolu se skupinou lid\u00ed kolem sebe, byl \u0161i\u0159itelem franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9 zbo\u017enosti. P\u0159\u00edslu\u0161\u00ed mu titul \u201eobnovitel \u0159\u00e1du\u201c. K v\u00fdznamn\u00fdm bod\u016fm t\u00e9to cesty pat\u0159\u00ed: setk\u00e1n\u00ed \u201enalezen\u00fdch\u201c \u010dlen\u016f v Brn\u011b u minorit\u016f (asi v roce 1991), prvn\u00ed \u0159\u00e1dn\u00e1 kapitula ve \u017d\u010f\u00e1\u0159e nad S\u00e1zavou v roce 1994, kdy se stal Franti\u0161ek n\u00e1rodn\u00edm ministrem. V t\u00e9to slu\u017eb\u011b pokra\u010doval do roku 2000 a tak\u00e9 od roku 2018 do smrti. Mimoto byl v letech 2000 \u2013 2003 a 2012 \u2013 2015 z\u00e1stupcem n\u00e1rodn\u00edho ministra. Franti\u0161ek obnovil Pou\u0165 Prahou, jej\u00ed historie sah\u00e1 do konce 18. stolet\u00ed, Franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9 pout\u011b na Host\u00fdn s tradic\u00ed od konce 19. stolet\u00ed a ka\u017edoro\u010dn\u011b se pod\u00edlel na pouti do Po\u0159\u00ed\u010d\u00ed nad S\u00e1zavou k hrobu dr. Franti\u0161ka Noska, o jeho\u017e svato\u0159e\u010den\u00ed n\u00e1\u0161 \u0159\u00e1d usiluje. Stihl je\u0161t\u011b dokon\u010dit publikaci o kostel\u00edch na p\u0159edm\u011bst\u00ed Prahy, o kter\u00e9 se dr. Nosek zaslou\u017eil.<\/p>\n\n\n\n Na Franti\u0161ka lze vzt\u00e1hnout \u0158eholi \u010dl. 19: A proto\u017ee jsou pono\u0159eni do Kristova zmrtv\u00fdchvst\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 d\u00e1v\u00e1 prav\u00fd v\u00fdznam sest\u0159e smrti, a\u0165 kone\u010dn\u00e9 setk\u00e1n\u00ed s Otcem o\u010dek\u00e1vaj\u00ed s jasnou mysl\u00ed.<\/em><\/p>\n\n\n\n (Ji\u0159\u00ed \u0160enk\u00fd\u0159 <\/em>)<\/em><\/p>\n\n\n\n Franti\u0161ek Reichel v m\u00fdch vzpom\u00ednk\u00e1ch<\/strong><\/p>\n\n\n\n Znali jsme se u\u017e z 80. let minul\u00e9ho stolet\u00ed. U nich v Chotouni prob\u00edhal i m\u016fj vstup do sekul\u00e1rn\u00edho \u0159\u00e1du. Spojovalo n\u00e1s i to, \u017ee on byl oporou vr\u0161ovick\u00fdch skautsk\u00fdch odd\u00edl\u016f, kter\u00e9 se schovaly do TJ Tatranu stavebn\u00ed z\u00e1vody, zat\u00edmco my jsme tu dobu pro\u017e\u00edvali \u201eschovan\u00ed v TJ Sokol Praha Kr\u010d. Jeho jm\u00e9no jsem p\u0159itom poprv\u00e9 sly\u0161el p\u0159i zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti. Kdosi se toti\u017e ptal m\u00e9ho bi\u0159movac\u00edho kmotra Jana Pe\u010den\u00e9ho, jestli zn\u00e1 n\u011bjak\u00e9ho katol\u00edky, kter\u00fd sou\u010dasn\u011b je tak\u00e9 schopn\u00fd se n\u011bjak odborn\u011b prosadit v tehdej\u0161\u00ed spole\u010dnosti. A on pr\u00e1v\u011b prohl\u00e1sil: \u201eDoktor Franti\u0161ek Reichel, kandid\u00e1t v\u011bd\u201c.<\/em><\/p>\n\n\n\n Skrze na\u0161e spole\u010denstv\u00ed sekul\u00e1rn\u00edch franti\u0161k\u00e1n\u016f jsem pak mohl dostate\u010dn\u011b za\u017e\u00edvat jednu jeho vlastnost, kterou jsem v\u017edycky obdivoval. A\u0165 byla situace jak\u00e1koliv komplikovan\u00e1, nep\u0159\u00edzniv\u00e1, nebo dokonce beznad\u011bjn\u00e1, Franti\u0161ek nikdy neztr\u00e1cel hlavu. Nikdy z n\u011bj nep\u0159estal vyza\u0159ovat takov\u00fd pokoj, kter\u00fd se v jist\u00e9 m\u00ed\u0159e p\u0159en\u00e1\u0161el i na okoln\u00ed \u201eposti\u017een\u00e9\u201c. Skute\u010dn\u011b jsem ho nikdy neza\u017eil, \u017ee by ho p\u0159emohly emoce, kter\u00fdmi zpravidla druh\u00fdm ubli\u017eujeme a \u010dasto i sami sob\u011b. Byl skute\u010dn\u011b \u201ejako strom zasazen\u00fd u tekouc\u00ed vody, kter\u00fd d\u00e1v\u00e1 sv\u00e9 ovoce v prav\u00fd \u010das, jemu\u017e list\u00ed neuvad\u00e1. V\u0161e, co podnikne, se zda\u0159\u00ed.<\/em>\u201c (\u017dL 1,3). A postupn\u011b jsem zji\u0161\u0165oval, \u017ee je to jeho modlitebn\u00edm \u017eivotem. Obdivuhodn\u011b zasazen\u00fdm do \u0159\u00e1du, navzdory jeho tak aktivn\u00edmu kon\u00e1n\u00ed v r\u016fzn\u00fdch sf\u00e9r\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n Zp\u016fsob, jak\u00fdm pro\u0161el branou smrti, se z b\u011b\u017en\u00e9ho lidsk\u00e9ho hlediska m\u016f\u017ee jevit jako hodn\u011b absurdn\u00ed ne\u0161t\u011bst\u00ed. A n\u00e1m, kte\u0159\u00ed jsme tu najednou z\u016fstali pon\u011bkud osi\u0159el\u00ed, bude nepochybn\u011b v mnoha ohledech chyb\u011bt. Ani ne dvan\u00e1ct hodin p\u0159ed t\u00edm, jsem mu na na\u0161em setk\u00e1n\u00ed m\u00edstn\u00edho spole\u010denstv\u00ed s radost\u00ed \u0159\u00edkal, \u017ee ta jeho publikace o pra\u017esk\u00fdch kostelech je je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed, ne\u017e jsem o\u010dek\u00e1val. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem tedy, co n\u00e1m asi Franti\u0161ek vzkazuje. A ozvalo se mi: \u201eV\u0161ecko napom\u00e1h\u00e1 k dobr\u00e9mu t\u011bm, kdo miluj\u00ed Boha, kdo jsou povol\u00e1ni podle jeho rozhodnut\u00ed.\u201c<\/em> (\u0158\u00edm 8,28). Ano to k n\u011bmu sed\u00ed. Nejsp\u00ed\u0161 pracuje u\u017e na tom, aby \u201epo\u0161\u0165ouchl\u201c z\u00e1le\u017eitost blaho\u0159e\u010den\u00ed Franti\u0161ka Noska, jeho\u017e byl tak skv\u011bl\u00fdm n\u00e1sledovn\u00edkem.<\/p>\n\n\n\n (Ji\u0159\u00ed Zaj\u00edc)<\/em><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Pro n\u00e1s franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9 terci\u00e1\u0159e byl Franti\u0161ek p\u0159edev\u0161\u00edm ministr- slu\u017eebn\u00edk v p\u016fvodn\u00edm slova smyslu: opakovan\u011b jako n\u00e1\u0161 N\u00e1rodn\u00ed ministr, jeho z\u00e1stupce, a sou\u010dasn\u011b jako \u0159adov\u00fd \u010dlen na\u0161eho MBS u sv.Ane\u017eky. Jeho organiz\u00e1torsk\u00e9 a mana\u017eersk\u00e9 schopnosti n\u00e1m v\u0161em budou velice sch\u00e1zet, \u201eministrov\u00e1n\u00ed\u201c mu \u0161lo tak n\u011bjak samo, v klidu, v souladu s na\u0161\u00edm pozdraven\u00edm \u201epokoj a dobro\u201c. V t\u00e9 v\u016fd\u010d\u00ed roli n\u00e1s reprezentoval i v\u016f\u010di Mezin\u00e1rodn\u00ed rad\u011b v \u0158\u00edm\u011b a v zahrani\u010d\u00ed v\u016fbe<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":1682,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[123],"tags":[145],"class_list":["post-1680","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-osobnosti","tag-fr-reichel","latest_post"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1680","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1680"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1680\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3360,"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1680\/revisions\/3360"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/1682"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1680"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1680"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1680"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}