Jako pe\u010dovatelka jsem pracovala 7 let, tak\u017ee n\u011bjak\u00e9 zku\u0161enosti se star\u00fdmi lidmi m\u00e1m. Na co si mus\u00edme d\u00e1t hlavn\u011b pozor, kdy\u017e jsme mlad\u00ed a pe\u010dujeme o star\u00e9 lidi, je postoj, kter\u00fd zauj\u00edm\u00e1me t\u00e9m\u011b\u0159 nev\u011bdomky : Postoj jak\u00e9si p\u0159ez\u00edravosti a nad\u0159azenosti.<\/strong> Tady je n\u011bjak\u00e1 babka nebo d\u011bda, kte\u0159\u00ed u\u017e nejsou ni\u010deho schopni \u2013 a tak jim teda pom\u016f\u017eeme, no. P\u0159itom ten d\u011bda je t\u0159eba b\u00fdval\u00fd v\u011bdec, kter\u00fd na\u0161el nezn\u00e1m\u00e9ho brouka a je po n\u011bm ten brouk pojmenovan\u00fd. A tak podobn\u011b, dosa\u010fte si, s \u010d\u00edm nebo s k\u00fdm se kdo za sv\u00e9ho \u017eivota setkal. Sta\u0159\u00ed lid\u00e9 jsou sv\u00fdm stavem deprimovan\u00ed, styd\u00ed se, \u017ee jsou na obt\u00ed\u017e a tak chv\u00edli trv\u00e1, ne\u017e rozv\u00e1\u017eou. Ale pokud m\u00e1te trochu pokory a neponi\u017eujete je nerozv\u00e1\u017en\u011b sv\u00fdm blaseovan\u00fdm chov\u00e1n\u00edm, sta\u0159\u00ed lid\u00e9 v\u011bt\u0161inou rozkvetou, za\u010dnou se sv\u011b\u0159ovat, vypr\u00e1v\u011bt o sv\u00e9m \u017eivot\u011b a st\u00e1vaj\u00ed se va\u0161imi partnery.<\/strong> Samoz\u0159ejm\u011b jsou i pot\u00ed\u017eist\u00e9, lid\u00e9, kte\u0159\u00ed \u017ealuj\u00ed a st\u011b\u017euj\u00ed si na v\u0161echno mo\u017en\u00e9, i na v\u00e1s. Tak u\u017e to mezi lidmi b\u00fdv\u00e1. Ale v\u011bt\u0161inou, kdy\u017e star\u00fd \u010dlov\u011bk vid\u00ed, \u017ee se k n\u011bmu chov\u00e1te s \u00factou a poslouch\u00e1te, co \u0159\u00edk\u00e1 a co si p\u0159eje, st\u011b\u017eovat si skoro v\u017edycky p\u0159estanou. <\/p>\n\n\n\n Nen\u00ed dobr\u00e9 jim p\u0159eorganizov\u00e1vat prost\u0159ed\u00ed, v n\u011bm\u017e \u017eij\u00ed. <\/strong>M\u00e1-li n\u011bkdo v byt\u011b \u010durbes a nevad\u00ed mu to, nen\u00ed na n\u00e1s, abychom ho ukl\u00edzeli. Jedin\u011b, kdy\u017e vid\u00edme, \u017ee dan\u00e9mu \u010dlov\u011bku neumyt\u00e1 okna nebo nevyluxovan\u00fd koberec vad\u00ed, m\u016f\u017eeme to \u0159e\u0161it. Ale okna nemus\u00edme m\u00fdt my, P\u00e1n B\u016fh po n\u00e1s nechce, abychom se strhali. Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e myt\u00ed oken za\u0159\u00edd\u00edme nebo po\u0161ept\u00e1me d\u011btem \u010di p\u0159\u00edbuzn\u00fdm, \u017ee to babi\u010dce vad\u00ed. N\u011bco jin\u00e9ho je, chod\u00edte- li ke star\u00e9mu \u010dlov\u011bku jako profesion\u00e1l nebo pe\u010dujete-li o n\u011bkoho bl\u00edzk\u00e9ho. Druh\u00e1 mo\u017enost je pochopiteln\u011b n\u00e1ro\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee ve vztahu a pe\u010dov\u00e1n\u00ed nejsou nastaveny \u017e\u00e1dn\u00e9 mantinely. Je-li star\u00fd \u010dlov\u011bk rozumn\u00fd \u2013 a my jako v\u011b\u0159\u00edc\u00ed bychom se k podobn\u00e9 rozumnosti dopracovat m\u011bli \u2013 je mo\u017en\u00e9 se domluvit na \u010demkoliv. D\u016fle\u017eit\u00e9 je nef\u0148ukat, nevyd\u00edrat, nevzdychat.<\/strong> Nijak si t\u00edm neulev\u00edte a pe\u010dovatel\u016fm jenom zt\u011b\u017eujete slu\u017ebu. B\u00fdt rozumn\u00fd star\u00fd a nemohouc\u00ed \u010dlov\u011bk je \u00fakaz nadm\u00edru vz\u00e1cn\u00fd a tak si p\u0159ejme, abychom, pokud n\u00e1s B\u016fh podobnou nemohoucnost\u00ed obda\u0159\u00ed, byli vesel\u00ed, nen\u00e1ro\u010dn\u00ed a sm\u00ed\u0159liv\u00ed sta\u0159\u00edci a sta\u0159enky. Nen\u00ed na\u0161\u00edm posl\u00e1n\u00edm druh\u00fdm ztrp\u010dovat \u017eivot, i kdy\u017e bychom si mohli namlouvat, \u017ee jim pom\u00e1h\u00e1me na cest\u011b do nebe.<\/p>\n\n\n\n Je\u0161t\u011b jeden takov\u00fd detail: p\u0159ij\u00edmat v\u0161echny d\u00e1rky, kter\u00e9 v\u00e1m sta\u0159\u00ed z jak\u00fdchkoliv d\u016fvod\u016f d\u00e1vaj\u00ed.<\/strong> Jednou je to \u00famysl, aby v\u011bc slou\u017eila i d\u00e1le, jindy je to p\u0159\u00e1n\u00ed, abychom si na doty\u010dn\u00e9ho v budoucnu vzpomn\u011bli nebo i \u201e\u00faplatek\u201c. Odm\u00edtat dary je p\u0159inejmen\u0161\u00edm neslu\u0161n\u00e9, i kdy\u017e jsou mnohdy neu\u017eite\u010dn\u00e9. Nap\u0159\u00edklad jsem dost\u00e1vala \u0161atstvo z roku raz dva, z\u00e1st\u011bry, dokonce boty. Nikdy jsem to ne\u0159e\u0161ila, pod\u011bkovala a ud\u011blala radost. Mnohdy se v budoucnu d\u00e1rek uk\u00e1zal jako pot\u0159ebn\u00fd. Dostala jsem od jedn\u00e9 babi\u010dky hrnec. Pamatuju se, jak jsem se sm\u00e1la, kdy\u017e jsem hrnec t\u00e1hla dom\u016f. A hrnec se uk\u00e1zal jako velmi u\u017eite\u010dn\u00fd. Je toti\u017e vysok\u00fd, tak\u017ee v n\u011bm va\u0159\u00edm marmel\u00e1du a nikdy mi nep\u0159ete\u010de. V\u017edycky si na babi\u010dku vzpomenu a pomodl\u00edm se za ni. Mysl\u00edm, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed senio\u0159i s t\u00edmhle \u00famyslem dary d\u00e1vaj\u00ed. Abychom si na n\u011b vzpomn\u011bli.<\/strong> Mluvit o Bohu je nanejv\u00fd\u0161 d\u016fle\u017eit\u00e9. Nen\u00ed t\u0159eba \u010dekat na vhodnou p\u0159\u00edle\u017eitost, je pot\u0159eba o sp\u00e1se a v\u011b\u010dn\u00e9m \u017eivot\u011b mluvit vhod i nevhod. Nikdy nev\u00edme, kdo se chytne. Nikdy nev\u00edme, kdy si doty\u010dn\u00e9ho P\u00e1n povol\u00e1. Mnohdy zjist\u00edme, \u017ee chodili na n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, do kostela nebo i ministrovali. Jen jednou se mi stalo, \u017ee mn\u011b jedna babi\u010dka p\u0159\u00edmo vynadala, abych si ty hloup\u00e9 \u0159e\u010di nechala, ale to byla v\u00fdjimka. V\u011bt\u0161inou ztichnou a poslouchaj\u00ed. <\/p>\n\n\n\n N\u011bkdy se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee sta\u0159\u00ed jsou jako d\u011bti. Nev\u00edm, mysl\u00edm, \u017ee je to povrchn\u00ed soud. D\u011bti pot\u0159ebuj\u00ed usm\u011br\u0148ovat, vychov\u00e1vat, sta\u0159\u00ed pot\u0159ebuj\u00ed jen porozum\u011bn\u00ed. U\u017e je nep\u0159evychov\u00e1me. Je t\u0159eba se jim p\u0159izp\u016fsobit, v\u017e\u00edt se do nich, do jejich \u010dasu, kter\u00fd u\u017e je pry\u010d. <\/strong>N\u00e1\u0161 pater chod\u00ed do odleh\u010dovac\u00edho centra, kde je jedna stolet\u00e1 babi\u010dka. Tuhle mu \u0159ekla: \u201e V\u00edte, co je nejhor\u0161\u00ed? J\u00e1 u\u017e tomuhle sv\u011btu nerozum\u00edm. Nev\u00edm, co ti mlad\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed. Jakoby mluvili ciz\u00ed \u0159e\u010d\u00ed.\u201c Mysl\u00edm, \u017ee nen\u00ed t\u0159eba p\u0159\u00edli\u0161 se v\u017e\u00edvat do stolet\u00e9 babi\u010dky. I my, o trochu mlad\u0161\u00ed, ob\u010das u\u017e p\u0159est\u00e1v\u00e1me rozum\u011bt, i kdy\u017e se sna\u017e\u00edme.<\/p>\n\n\n\n Tak, to je jen p\u00e1r post\u0159eh\u016f a zku\u0161enost\u00ed, jist\u011b v hovoru p\u0159ijdeme na v\u00edce v\u011bc\u00ed.<\/p>\n\n\n\n V\u011bra Eli\u00e1\u0161kov\u00e1<\/p>\n\n\n\nNeorganizovat jim prost\u0159ed\u00ed po sv\u00e9m<\/h5>\n\n\n\n
Nau\u010dte se p\u0159ij\u00edmat<\/h5>\n\n\n\n
Nevychov\u00e1vejte je<\/h5>\n\n\n\n