V tomto t\u00fddnu se v denn\u00edch rozj\u00edm\u00e1n\u00edch zab\u00fdv\u00e1me t\u00e9matem deprese a duchovn\u00edho uzdraven\u00ed. Za\u010d\u00edn\u00e1me \u00favahou u\u010ditele CAC a autora Briana McLarena nad \u017dalmem 42 a pocitem duchovn\u00ed opu\u0161t\u011bnosti a smutku, kter\u00fd \u017ealmista vyjad\u0159uje: <\/em><\/p>\n\n\n\n Ukazuje se, \u017ee \u017ealmistova \u017e\u00edze\u0148 byla posm\u011b\u0161n\u011b uha\u0161ena – nikoli „tekouc\u00edmi potoky“, ale neust\u00e1l\u00fdm proudem slan\u00fdch slz. Stejn\u011b jako se jeho slzy vysm\u00edvaj\u00ed jeho \u017e\u00edzni, tak se mu ostatn\u00ed vysm\u00edvaj\u00ed kv\u016fli jeho duchovn\u00ed depresi: Nem\u011bl by jeho B\u016fh uspokojovat jeho pot\u0159eby? Jejich slova, jak pozd\u011bji \u0159\u00edk\u00e1, jsou jako smrteln\u00e1 r\u00e1na na jeho t\u011ble (\u017dalm 42,10). <\/p>\n\n\n\n M\u00e9 slzy byly m\u00fdm pokrmem dnem i noc\u00ed, zat\u00edmco lid\u00e9 mi neust\u00e1le \u0159\u00edkaj\u00ed: „Kde je tv\u016fj B\u016fh?“ (42,3). <\/p>\n\n\n\n Je c\u00edtit ho\u0159k\u00fd kontrast mezi opo\u017ed\u011bnou p\u0159\u00edtomnost\u00ed \u00fat\u011bchy a neust\u00e1lou p\u0159\u00edtomnost\u00ed nenapln\u011bn\u00ed. Zat\u00edm ka\u017ed\u00e1 dobr\u00e1 vzpom\u00ednka na radostn\u00e9 \u010dasy – na ty sv\u011btl\u00e9 dny, kdy spolu se sv\u00fdmi vrstevn\u00edky poci\u0165oval duchovn\u00ed napln\u011bn\u00ed – nyn\u00ed jen zatem\u0148uje jeho dlouh\u00e9 noci odcizen\u00ed a bolesti. Na tyto v\u011bci vzpom\u00edn\u00e1m, kdy\u017e si vyl\u00e9v\u00e1m du\u0161i: <\/p>\n\n\n\n Jak jsem \u0161el s davem a vedl je v pr\u016fvodu do Bo\u017e\u00edho domu, s radostn\u00fdmi v\u00fdk\u0159iky a d\u011bkovn\u00fdmi p\u00edsn\u011bmi, z\u00e1stup, kter\u00fd slavil sv\u00e1tek. (42:4) <\/em><\/p>\n\n\n\n Pak n\u00e1sleduje refr\u00e9n: <\/p>\n\n\n\n Pro\u010d jsi, m\u00e1 du\u0161e, skl\u00ed\u010den\u00e1 a pro\u010d se ve mn\u011b tr\u00e1p\u00ed\u0161?<\/em><\/p>\n\n\n\n Doufejte v Boha, v\u017edy\u0165 ho budu op\u011bt chv\u00e1lit, svou pomoc a sv\u00e9ho Boha. (42:5-6)<\/em><\/p>\n\n\n\n „Pro\u010d“ tohoto refr\u00e9nu – adresovan\u00e9ho jeho vlastn\u00ed du\u0161i – se zrcadl\u00ed v jin\u00e9, je\u0161t\u011b znepokojiv\u011bj\u0161\u00ed ot\u00e1zce „pro\u010d“, adresovan\u00e9 Bohu: „Pro\u010d jsi na m\u011b zapomn\u011bl?“ (42:9). <\/p>\n\n\n\n V\u0161echny tyto ot\u00e1zky z\u016fst\u00e1vaj\u00ed bez odpov\u011bdi: „Kdy?“ „Jak dlouho?“ „Kde?“ „Pro\u010d?“ Nad modlitbou plnou touhy [a zoufalstv\u00ed] v\u0161ak st\u00e1le vlaje potrhan\u00e1 vlajka v\u00edry a nad\u011bje: „Douf\u00e1m v Boha, nebo\u0165 ho budu op\u011bt chv\u00e1lit.“ To prost\u00e9 slovo „op\u011bt“ – nejasn\u00e9 a neur\u010dit\u00e9, ale skute\u010dn\u00e9 – se sna\u017e\u00ed odpov\u011bd\u011bt na bolestnou ot\u00e1zku „Kdy?“. Neodva\u017euje se tvrdit „brzy“; m\u00edsto toho skromn\u011bji tvrd\u00ed „jednou“. <\/p>\n\n\n\n McLaren n\u00e1m rad\u00ed, abychom si vytvo\u0159ili prostor pro to, abychom sv\u00e9 zoufal\u00e9 pocity p\u0159ednesli Bohu: <\/em><\/p>\n\n\n\n Pt\u00e1te se: „Kdy? Jak dlouho?“, proto\u017ee v\u00edte – nebo alespo\u0148 v\u011b\u0159\u00edte – nebo alespo\u0148 douf\u00e1te, \u017ee va\u0161e lap\u00e1n\u00ed po dechu, lap\u00e1n\u00ed po dechu, hladov\u00e9 pocity nenapln\u011bn\u00e9 touhy, opu\u0161t\u011bnosti a zmatku nebudou trvat v\u011b\u010dn\u011b. Pocit klidu a plnosti se op\u011bt dostav\u00ed, jednou….. <\/p>\n\n\n\n Podr\u017ete si p\u0159ed Bohem sv\u00e9 kdy nebo jak dlouho nebo kde. Vytvo\u0159te prostor pro to, aby va\u0161e zklam\u00e1n\u00ed, frustrace a nenapln\u011bn\u00ed vy\u0161ly ze skrytu a uk\u00e1zaly se na sv\u011btle. Nesp\u011bchejte, i kdy\u017e budete v poku\u0161en\u00ed pova\u017eovat tato obdob\u00ed duchovn\u00ed vyprahlosti a sna\u017een\u00ed za chybu, za projev selh\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 chcete hodit za hlavu. M\u00edsto toho zpomalte a berte tento okam\u017eik jako p\u0159\u00edle\u017eitost k vyj\u00e1d\u0159en\u00ed a pos\u00edlen\u00ed duchovn\u00ed touhy. <\/p>\n\n\n\n Brian D. McLaren, Naked Spirituality: A Life with God in 12 Simple Words<\/em> (San Francisco, CA: HarperOne, 2011), 151\u2013152, 155. <\/p>\n\n\n\nSlzy a ot\u00e1zky<\/h4>\n\n\n\n
Kontrasty mezi \u00fat\u011bchou a nenapln\u011bn\u00edm<\/h4>\n\n\n\n
Pro\u010d jsi na m\u011b zapomn\u011bl?<\/h4>\n\n\n\n
„Kdy?“ „Jak dlouho?“ „Kde?“ „Pro\u010d?“<\/h4>\n\n\n\n
Ot\u00e1zky Kdy je p\u0159\u00edle\u017eitost k pos\u00edlen\u00ed touhy<\/h4>\n\n\n\n
\n
rameny:<\/h6>\n\n\n\n