Otec Richard p\u0159izn\u00e1v\u00e1 posun, kter\u00fd je nutn\u00fd k tomu, abychom rozpoznali a uctili du\u0161i p\u0159\u00edrody:<\/em><\/p>\n\n\n\n Uznat vnit\u0159n\u00ed hodnotu, kr\u00e1su a dokonce du\u0161i stvo\u0159en\u00ed, \u017eivl\u016f, rostlin a zv\u00ed\u0159at je pro v\u011bt\u0161inu z\u00e1padn\u00edch k\u0159es\u0165an\u016f z\u00e1sadn\u00ed zm\u011bna paradigmatu. Ve skute\u010dnosti mnoz\u00ed v minulosti takov\u00e9 my\u0161len\u00ed \u010dasto odm\u00edtali jako animismus nebo pohanstv\u00ed. Omezovali jsme Bo\u017e\u00ed l\u00e1sku a sp\u00e1su na n\u00e1\u0161 vlastn\u00ed lidsk\u00fd druh a pak n\u00e1m v t\u00e9to teologii nedostatku nezbylo ani dost l\u00e1sky, abychom pokryli cel\u00e9 lidstvo! Up\u0159\u00edmn\u011b \u0159e\u010deno, B\u016fh nakonec vypadal dost skoup\u011b a nevaln\u011b – sotva „v\u00edt\u011bzn\u011b“, jak tvrd\u00ed na\u0161e velikono\u010dn\u00ed hymny.<\/p>\n\n\n\n Slovo prof\u00e1nn\u00ed poch\u00e1z\u00ed z latinsk\u00fdch slov pro („p\u0159ed“) a fanum („chr\u00e1m“). Mysleli jsme si, \u017ee \u017eijeme „p\u0159ed chr\u00e1mem“. Bez spirituality zalo\u017een\u00e9 na p\u0159\u00edrod\u011b to byl prof\u00e1nn\u00ed vesm\u00edr, zbaven\u00fd Ducha. Museli jsme neust\u00e1le stav\u011bt svatyn\u011b a kostely, abychom zachytili a udr\u017eeli na\u0161eho nyn\u00ed ocho\u010den\u00e9ho a zkrocen\u00e9ho Boha. Brzy jsme nev\u011bd\u011bli, kde hledat bo\u017esk\u00e9, proto\u017ee jsme Bo\u017e\u00ed p\u0159\u00edtomnost tak omezili. Stali jsme se jako ryby, kter\u00e9 plavou kolem a hledaj\u00ed vodu, a \u010dasto se h\u00e1d\u00e1me o to, komu voda pat\u0159\u00ed!<\/p>\n\n\n\n Netvrd\u00edm, \u017ee B\u016fh je v\u0161echno nebo \u017ee v\u0161echno je B\u016fh (panteismus). \u0158\u00edk\u00e1m, \u017ee ka\u017ed\u00e1 \u017eiv\u00e1 v\u011bc zjevuje n\u011bjak\u00fd aspekt Boha. B\u016fh je v\u011bt\u0161\u00ed ne\u017e cel\u00fd n\u00e1\u0161 vesm\u00edr a jako Stvo\u0159itel pronik\u00e1 do v\u0161ech stvo\u0159en\u00fdch v\u011bc\u00ed (panenteismus). [1]<\/p>\n\n\n\n Kdy\u017e B\u016fh projevuje ducha skrze hmotu, pak se hmota st\u00e1v\u00e1 svatou v\u011bc\u00ed. Hmotn\u00fd sv\u011bt je m\u00edstem, kde m\u016f\u017eeme pohodln\u011b uct\u00edvat Boha u\u017e jen t\u00edm, \u017ee po n\u011bm chod\u00edme, milujeme ho a respektujeme. V\u0161e viditeln\u00e9 bez v\u00fdjimky je vylit\u00edm Boha. Co jin\u00e9ho by to vlastn\u011b mohlo b\u00fdt? Vt\u011blen\u00ed nen\u00ed jen „B\u016fh, kter\u00fd se stal Je\u017e\u00ed\u0161em“. Je to mnohem \u0161ir\u0161\u00ed ud\u00e1lost, a proto Janovo evangelium nejprve popisuje Bo\u017e\u00ed p\u0159\u00edtomnost obecn\u00fdm slovem „t\u011blo“ (Jan 1,14). Jedn\u00e1 se o v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e9ho Krista, s n\u00edm\u017e se i nad\u00e1le setk\u00e1v\u00e1me v jin\u00fdch lidsk\u00fdch bytostech, v ho\u0159e, st\u00e9blu tr\u00e1vy, pavu\u010din\u011b nebo \u0161pa\u010dkovi. [2] Kdy\u017e se ze v\u0161ech t\u011bchto v\u011bc\u00ed m\u016f\u017eeme t\u011b\u0161it jako ze svat\u00fdch, „zakou\u0161\u00edme vesm\u00edr jako spole\u010denstv\u00ed subjekt\u016f, nikoli jako soubor objekt\u016f“, jak moud\u0159e \u0159ekl „geolog“ otec Thomas Berry. [3]<\/p>\n\n\n\n Kdy\u017e n\u011bco milujeme, prop\u016fj\u010dujeme tomu du\u0161i, vid\u00edme jeho du\u0161i a dovolujeme, aby se jeho du\u0161e dot\u00fdkala t\u00e9 na\u0161\u00ed. Mus\u00edme n\u011bco hluboce milovat, abychom poznali jeho du\u0161i (anima). P\u0159ed rezonanc\u00ed l\u00e1sky jsme v\u011bt\u0161inou nev\u0161\u00edmav\u00ed k v\u00fdznamu, hodnot\u011b a s\u00edle oby\u010dejn\u00fdch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1s „zachra\u0148uj\u00ed“ a pom\u00e1haj\u00ed n\u00e1m \u017e\u00edt ve spojen\u00ed se Zdrojem ve\u0161ker\u00e9ho byt\u00ed. Ve skute\u010dnosti, dokud nedok\u00e1\u017eeme ocenit a dokonce se t\u011b\u0161it z du\u0161e jin\u00fdch v\u011bc\u00ed, dokonce i strom\u016f a zv\u00ed\u0159at, pravd\u011bpodobn\u011b jsme neobjevili ani svou vlastn\u00ed du\u0161i. Du\u0161e pozn\u00e1v\u00e1 du\u0161i skrze l\u00e1sku, kterou Je\u017e\u00ed\u0161 u\u010d\u00ed jako velk\u00e9 p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed (Mt 22,37-39). [4]<\/p>\n\n\n\n P\u0159e\u010dt\u011bte si tuto meditaci na str\u00e1nk\u00e1ch cac.org.<\/p>\n\n\n\n [1] Adapted from Richard Rohr, \u201cNature Is Ensouled<\/u><\/a>,\u201d Daily Meditations, <\/em>March 11, 2018. <\/p>\n\n\n\n [2] Adapted from Richard Rohr, The Universal Christ: How a Forgotten Reality Can Change Everything We See, Hope for, and Believe<\/u><\/a><\/em> (New York: Convergent, 2019, 2021), 13.<\/p>\n\n\n\n [3] Thomas Berry, The Sacred Universe: Earth, Spirituality, and Religion in the Twenty-First Century, <\/em>ed. Mary Evelyn Tucker <\/em>(New York: Columbia University Press, 2009), 86.<\/p>\n\n\n\n [4] Adapted from Richard Rohr, A New Cosmology: Nature as the First Bible<\/u><\/em><\/a>, (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2009). Available as MP3 audio download.<\/em><\/p>\n\n\n\nUznat du\u0161i stvo\u0159en\u00ed -zm\u011bna paradigmatu na\u0161eho p\u0159evzat\u00e9ho my\u0161len\u00ed<\/h4>\n\n\n\n
Spiritualita zalo\u017een\u00e1 na p\u0159\u00edrod\u011b \u2013 ne jen na kostele<\/h4>\n\n\n\n
V\u0161e kolem n\u00e1s zjevuje n\u011bjak\u00fd aspekt Boha<\/h4>\n\n\n\n
Vt\u011blen\u00ed nen\u00ed jen „B\u016fh, kter\u00fd se stal Je\u017e\u00ed\u0161em\u201c \u2013 Kristus je v\u0161ude p\u0159\u00edtomn\u00fd<\/h4>\n\n\n\n
Asi nejprve mus\u00edme objevit alespo\u0148 svoji vlastn\u00ed du\u0161i<\/h4>\n\n\n\n
Prameny:<\/h6>\n\n\n\n