P\u016fvodn\u011b renesan\u010dn\u00ed, pozd\u011bji barokn\u011b p\u0159estav\u011bn\u00fd kostel Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice je sou\u010d\u00e1st\u00ed are\u00e1lu Kl\u00e1\u0161tera Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice, v\u00fdznamn\u00e9 dominanty m\u011bsta Slan\u00fd. Kostel vznikl v letech 1581-1598, a to jako protestantsk\u00fd h\u0159bitovn\u00ed kostel \u2013 z t\u00e9 doby se dochoval presbyt\u00e1\u0159, okna presbyt\u00e1\u0159e, sakristie s fragmenty n\u00e1st\u011bnn\u00fd maleb a dv\u011b v\u011b\u017ee. B\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky byl zpusto\u0161en a p\u0159e\u0161el pod spr\u00e1vu Martinic\u016f, kte\u0159\u00ed povol\u00e1vaj\u00ed franti\u0161k\u00e1ny, aby p\u0159i kostele zalo\u017eili kl\u00e1\u0161ter.<\/p>\n\n\n\n
Franti\u0161k\u00e1ni prvn\u00ed t\u0159i roky bydleli na n\u00e1m\u011bst\u00ed v t\u0159et\u00edm dom\u011b od radnice sm\u011brem k Piarist\u016fm. P\u0159edstaven\u00fd kl\u00e1\u0161tera Hieronymus \u017eateck\u00fd p\u0159ivedl kucha\u0159e a zahradn\u00edka. ten rozm\u011b\u0159il a uspo\u0159\u00e1dal kl\u00e1\u0161tern\u00ed zahradu, kter\u00e1 slou\u017eila k ob\u017eiv\u011b \u0159eholn\u00edk\u016f. Po dokon\u010den\u00ed kl\u00e1\u0161tera zde \u017eilo je\u0161t\u011b dal\u0161\u00edch \u010dtrn\u00e1ct \u0159eholn\u00edk\u016f (p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b ze Slezka n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edch) V kl\u00e1\u0161te\u0159e v\u017edy slou\u017eil jeden \u010desk\u00fd a jeden n\u011bmeck\u00fd kn\u011bz.<\/p>\n\n\n\n
T\u00e9m\u011b\u0159 sou\u010dasn\u011b se zalo\u017een\u00edm kl\u00e1\u0161tera je postavena uprost\u0159ed hlavn\u00ed lodi kostela loret\u00e1nsk\u00e1 kaple (1657), kterou nech\u00e1v\u00e1 postavit hrab\u011b Bernard Ign\u00e1c z Martinic jako v\u00fdraz tehdej\u0161\u00ed mari\u00e1nsk\u00e9 \u00facty.<\/p>\n\n\n\n
Loret\u011b byla v\u011bnov\u00e1na k ob\u017eiv\u011b ves s ml\u00fdnem, hostinec a pozd\u011bji je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed ves. Ty m\u011bly u\u017eivit \u0159eholn\u00edky. Kl\u00e1\u0161ter m\u011bl v sekularizovan\u00e9m kraji m\u00edt misijn\u00ed \u00falohu. Olt\u00e1\u0159 v Loret\u011b vzal za sv\u00e9 v roce 1950. P\u0159ede\u0161lopu \u00fajmu zp\u016fsobily dekrety Josefa II. Franti\u0161k\u00e1ni museli odevzdat cel\u00fd Loret\u00e1nsk\u00fd poklad (dary v\u011b\u0159\u00edc\u00edch, kte\u0159\u00ed zde za\u017eili mnoho skute\u010dn\u00fdch z\u00e1zrak\u016f) a ve\u0161ker\u00e9 zlat\u00e9 a st\u0159\u00edbrn\u00e9 n\u00e1doby, monstrance a pod.<\/p>\n\n\n\n
Roku 1665 je kostel po po\u017e\u00e1ru barokn\u011b p\u0159estav\u011bn, pravd\u011bpodobn\u011b italsk\u00fdm architektem Domenicem Orsi. Z interi\u00e9ru kostela stoj\u00ed za zm\u00ednku varhany z roku 1776, postaven\u00e9 Anton\u00ednem Reissem, kter\u00e9 byly zakomponovan\u00e9 do hlavn\u00edho olt\u00e1\u0159e (na na\u0161em \u00fazem\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed zcela ojedin\u011bl\u00e9). Dochovalo se bohu\u017eel pouze jejich torzo a rekonstrukce si vy\u017e\u00e1d\u00e1 zna\u010dn\u00e9 n\u00e1klady.<\/p>\n\n\n\n
Franti\u0161k\u00e1ni \u017eij\u00ed ve Sl\u00e1nsk\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e a\u017e do roku 1950, kdy byli v r\u00e1mci re\u017eimem organizovan\u00e9 akce \u201cK\u201d vyst\u011bhov\u00e1ni a kl\u00e1\u0161ter jim byl zabaven. B\u011bhem doby komunismu slou\u017eil kl\u00e1\u0161ter k nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edm \u00fa\u010del\u016fm: byla zde v\u011bznice s lehkou ostrahou, auto\u0161kola svazarmu nebo zoologick\u00e1 zahrada. Cel\u00fd objekt velmi ch\u00e1tral. V devades\u00e1t\u00fdch letech byl zdevastovan\u00fd kl\u00e1\u0161ter vr\u00e1cen franti\u0161k\u00e1n\u016fm a ti ho darovali bos\u00fdm karmelit\u00e1n\u016fm. Karmelit\u00e1ni p\u0159i\u0161li do Slan\u00e9ho v roce 1996 a zah\u00e1jili rozs\u00e1hlou rekonstrukci cel\u00e9ho are\u00e1lu i sv\u00e9ho posl\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Bos\u00ed karmelit\u00e1ni zanechali v kostele i kl\u00e1\u0161te\u0159e v\u0161echny dochovan\u00e9 franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9 pam\u00e1tky. Biskup D. Duky v lo\u017eil p\u0159i otev\u0159en\u00ed kl\u00e1\u0161tera do olt\u00e1\u0159e ostatky rodi\u010du. Terezie z Lisseu.<\/p>\n\n\n\n
Bos\u00ed karmelit\u00e1ni (OCD \u2013 Ordo Carmelitarum Discalceatorum) jsou \u201ckontemplativn\u011b-\u010dinn\u00fd\u201d \u0159\u00e1d, to znamen\u00e1, \u017ee se v\u011bnuj\u00ed jak modlitb\u011b, tak n\u011bjak\u00e9 \u010dinnosti navenek.Tomu p\u0159izp\u016fsobuj\u00ed i vn\u011bj\u0161\u00ed podm\u00ednky sv\u00e9ho \u017eivota, \u201cdenn\u00ed \u0159\u00e1d\u201d \u2013 spole\u010dn\u00e1 liturgie a dv\u011b hodiny rozj\u00edm\u00e1n\u00ed v tichu tvo\u0159\u00ed jak\u00e9si pil\u00ed\u0159e jejich dne. Plody takov\u00e9ho zp\u016fsobu \u017eivota si necht\u011bj\u00ed nech\u00e1vat pro sebe, ale sna\u017e\u00ed se je p\u0159ed\u00e1vat d\u00e1le \u2013 nap\u0159\u00edklad doprov\u00e1zen\u00edm v duchovn\u00edm \u017eivot\u011b, v \u017eivot\u011b modlitby, po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm duchovn\u00edch cvi\u010den\u00ed, p\u0159ij\u00edm\u00e1n\u00edm host\u016f v komunit\u011b; ale t\u0159eba i formou vyu\u010dov\u00e1n\u00ed nebo poradenstv\u00ed mimo kl\u00e1\u0161ter.<\/p>\n\n\n\n
Publikace o kl\u00e1\u0161te\u0159e<\/p>\n\n\n\n