{"id":3358,"date":"2022-02-04T08:49:12","date_gmt":"2022-02-04T07:49:12","guid":{"rendered":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/?post_type=team&p=3358"},"modified":"2022-02-04T08:49:15","modified_gmt":"2022-02-04T07:49:15","slug":"jan-kapistran-vyskocil-ofm-1886-1955-historik-teolog-filozof-vedec-a-pedagog","status":"publish","type":"team","link":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/team\/jan-kapistran-vyskocil-ofm-1886-1955-historik-teolog-filozof-vedec-a-pedagog\/","title":{"rendered":"Jan Kapistr\u00e1n Vysko\u010dil OFM (1886- 1955) \u2013 Historik, teolog, filozof, v\u011bdec a pedagog"},"content":{"rendered":"\n

Z\u00e1v\u011br let 80., Krom\u011b\u0159\u00ed\u017e a Hradisko u Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ee. P.Stanislav Weigel OFM (pozd\u011bji Mari\u00e1nsk\u00e9 kn\u011b\u017esk\u00e9 hnut\u00ed) m\u00e1 v\u00fdstavu sv\u00fdch duchovn\u00edch pastel\u016f v\u00a0byt\u011b p.H\u00e1jka, j\u00e1hna. Po\u0159\u00e1d jde je\u0161t\u011b o ma\u0159en\u00edst\u00e1tn\u00edho dozoru nad c\u00edrkvemi, ale u\u017e asi jen z\u00a0povzd\u00e1l\u00ed sledovan\u00e9. V\u00a0ned\u011bli jsme pozv\u00e1ni na d\u011btskou m\u0161i svatou na Hradisku, mal\u00fdmi d\u011btmi i zp\u00edvanou. Z\u00e1\u017eitek na cel\u00fd \u017eivot. Z\u00a0n\u00e1vr\u0161\u00ed kostela V\u0161ech svat\u00fdch je vid\u011bt tov\u00e1rn\u00ed kom\u00edn Technoplastu Chropyn\u011b, kde pracoval cel\u00fd \u017eivot m\u016fj bratr Eman, a u jeho paty na h\u0159bitov\u011b je tak\u00e9 poh\u0159ben, prvn\u00ed zem\u0159el\u00fd z\u00a0m\u00fdch sedmi sourozenc\u016f. Hled\u00edm vlevo k\u00a0lu\u017en\u00edm les\u016fm, a srdce mi d\u00e1v\u00e1 tu\u0161it, \u017ee za nimi je soutok Be\u010dvy a Moravy a m\u00e1 rodn\u00e1 obec, Troubky. Han\u00e1, tady i \u0159\u00ed\u010dka Han\u00e1. Rodn\u00fd kraj. V\u00a0kostele V\u0161ech svat\u00fdch na Hradisku byl sto let p\u0159edt\u00edm pok\u0159t\u011bn Augustin Vysko\u010dil, pozd\u011bji franti\u0161k\u00e1n Jan Kapistr\u00e1n. V\u00edcen\u00e1sobn\u00fd provinci\u00e1l brat\u0159\u00ed men\u0161\u00edch, posledn\u00ed \u0159\u00e1dn\u011b ustanoven\u00fd d\u011bkan Bohosloveck\u00e9 fakulty Univerzity Karlovy p\u0159ed komunistick\u00fdm pu\u010dem. C\u00edrkevn\u00ed historik, teolog a filosof, v\u011bdec, pedagog. Krajan. Osobnost l\u00e1kaj\u00edc\u00ed mne k\u00a0medailonku.<\/em><\/p>\n\n\n\n

Prameny<\/h4>\n\n\n\n

Je\u0161t\u011b doned\u00e1vna bylo mo\u017en\u00e9 se n\u011bco dozv\u011bd\u011bt o otci Kapistr\u00e1novi pouze z\u00a0\u00fast pam\u011btn\u00edk\u016f, a t\u011bch u\u017e je pom\u00e1lu. Otec Benedikt Holota je jeden z\u00a0nich, a i jeho p\u00e1r vzpom\u00ednek z\u00a0let jeho kr\u00e1tk\u00e9ho novici\u00e1tu a studia na Bohosloveck\u00e9 fakult\u011b (od r.1947) \u010din\u00ed osobnost portr\u00e9tovan\u00e9ho p\u0159ita\u017elivou. Prvn\u00ed monografie o Janu Kapistr\u00e1novi je diplomovou prac\u00ed obh\u00e1jenou na Pedagogick\u00e9 fakult\u011b UK v\u00a0r.2010. Autorem je vzd\u00e1len\u00fd p\u0159\u00edbuzn\u00fd, V\u00e1clav \u010cada, z\u00a0rodu nejmlad\u0161\u00ed Kapistr\u00e1novy sestry Marie. K zasazen\u00ed do celkov\u00e9ho kontextu mi slou\u017e\u00ed D\u011bjiny SF\u0158 od bratra Franti\u0161ka Reichela, rovn\u011b\u017e diplomov\u00e9 pr\u00e1ce, obh\u00e1jen\u00e9 tentokr\u00e1t na KTF UK o deset let d\u0159\u00edve. \u010cadova pr\u00e1ce je d\u00edky modern\u00edm technologi\u00edm nyn\u00ed i vystavena v\u00a0registru UK a ve\u0159ejn\u011b dostupn\u00e1 na Seznamu. M\u016fj medailonek \u010derp\u00e1 z\u00a0t\u011bchto t\u0159\u00ed zdroj\u016f.<\/p>\n\n\n\n

\u017divotopis – d\u011btstv\u00ed<\/h4>\n\n\n\n

Augustin Vysko\u010dil se narodil v Postoupk\u00e1ch soused\u00edc\u00edch s\u00a0Hradiskem, u\u017e jako 8.d\u00edt\u011b. Sourozenc\u016f bylo nakonec 10, \u010dty\u0159i z\u00a0toho brzy zem\u0159eli. V\u00edce\u010detn\u00e1 rodina je pro mne dal\u0161\u00edm magnetem, d\u00edky vlastni zku\u0161enosti: ti si nemohli \u201emoc vyskakovat\u201c. Otec Anton\u00edn byl domk\u00e1\u0159, zedn\u00edk, p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fd \u0161vec. U\u017eivit po\u010detnou rodinu nebylo jednoduch\u00e9, tvrdost \u017eivota vedla i k\u00a0tvrdosti povahy. Maminka Franti\u0161ka je v\u00a0obs\u00e1hl\u00e9 diplomce (240 str.!), zm\u00edn\u011bna jen kr\u00e1tce, kdy\u017e s\u00a0pl\u00e1\u010dem nakonec souhlasila s odchodem synka do franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho novici\u00e1tu. Byla ale nejsp\u00ed\u0161 dobrou du\u0161\u00ed rodiny, l\u00e1skou a ob\u011b\u0165mi vyrovn\u00e1vaj\u00edc\u00ed despotick\u00e9 chov\u00e1n\u00ed otce. U\u017e to, \u017ee \u010dty\u0159i z\u00a0jejich d\u011bt\u00ed nesly jej\u00ed jm\u00e9no, sv\u011bd\u010d\u00ed o jej\u00edm vlivu v rodin\u011b (dva synci a jedna dcerka v\u0161ak brzy zem\u0159eli- jakoby jm\u00e9no Franti\u0161ek bylo spojeno se sest\u0159i\u010dkou smrt\u00ed). Augustin ve \u0161kole zpo\u010d\u00e1tku nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nevynikal, a to se opakovalo i na gymn\u00e1ziu v\u00a0Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei a pot\u00e9 v\u00a0Uhersk\u00e9m Hradi\u0161ti: v\u00fdrazn\u011b se zlep\u0161oval v\u00a0prosp\u011bchu a\u017e \u0161lo o p\u0159echod na dal\u0161\u00ed stupe\u0148. Jeho prosp\u011bch byl z\u00e1visl\u00fd i na osobnosti u\u010ditele, zda ho mohl p\u0159ij\u00edmat nejen jako odbornou autoritu, ale i jako \u010dlov\u011bka l\u00e1skypln\u00e9ho. Hledal to co mu sch\u00e1zelo u otce. Odchod do Uhersk\u00e9ho Hradi\u0161t\u011b byl m.j. vyvol\u00e1n i obt\u00ed\u017eemi sou\u017eit\u00ed s\u00a0otcem. Svou roli hr\u00e1lo i finan\u010dn\u00ed zabezpe\u010den\u00ed studia- a to poskytli franti\u0161k\u00e1ni. Rozchod s\u00a0otcem m\u011bl jakousi vzd\u00e1lenou podobnost s\u00a0t\u00edm Franti\u0161kov\u00fdm kdysi v\u00a0Assisi: vr\u00e1cen\u00ed od\u011bvu otci. Ale motivace Augustinova tu m\u011bla sp\u00ed\u0161 odraz nevypo\u0159\u00e1dan\u00e9ho vztahu s\u00a0otcem a pubert\u00e1ln\u00edho vzdoru. Otec Anton\u00edn se toti\u017e p\u0159ekonal, a ze sv\u00fdch skromn\u00fdch prost\u0159edk\u016f synkovi p\u0159i odchodu do Uhersk\u00e9ho Hradi\u0161t\u011b po\u0159\u00eddil nov\u00fd oblek. A nevd\u011b\u010dn\u00fd syn mu jej po dvou letech vr\u00e1til nepou\u017eit\u00fd, i jako projev u\u017e sv\u00e9 nez\u00e1vislosti na otci. To nebyl \u010din veden\u00fd l\u00e1skou, a tvrd\u00fd otec se pr\u00fd rozplakal. Ale nevyzpytateln\u00e9 jsou cesty P\u00e1n\u011b, kter\u00fd i na\u0161e selh\u00e1n\u00ed dok\u00e1\u017ee prom\u011bnit na dobro: slzy otce sv\u011bd\u010dily i o kaj\u00edc\u00edm sm\u00fd\u0161len\u00ed. A synek Augustin pak m\u011bl celo\u017eivotn\u00ed \u00fakol vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat se s\u00a0v\u00fdbu\u0161nou povahou a sklony k\u00a0tvrdosti, d\u011bdictv\u00edm to po otci.<\/p>\n\n\n\n

\u017divotopis – ml\u00e1d\u00ed – provinci\u00e1l<\/h4>\n\n\n\n

Mlad\u00fd mu\u017e se st\u00e1v\u00e1 c\u00edlev\u011bdom\u00fdm studentem jdouc\u00edm pevn\u011b za sv\u00fdm (pozd\u011bj\u0161\u00ed kolegov\u00e9 mluv\u00ed o tanku, kter\u00fd kdy\u017e se rozjede, nic ho nezastav\u00ed): novici\u00e1t v\u00a0Moravsk\u00e9 T\u0159ebov\u00e9 \u2013 s p\u0159eru\u0161en\u00edm gymn\u00e1zia, teologick\u00e1 studia v\u00a0Lublani a ukon\u010den\u00e1 na KTF v\u00a0Praze 1908, 1909 vysv\u011bcen na kn\u011bze. Teprve pot\u00e9 dod\u011bl\u00e1v\u00e1 gymn\u00e1zium (!) a z\u00edsk\u00e1v\u00e1 doktor\u00e1t z\u00a0teologie (1911)- u\u017e p\u0159i kl\u00e1\u0161tern\u00edm zp\u016fsobu \u017eivota a povinnostech u P.M.Sn\u011b\u017en\u00e9. Okam\u017eit\u011b pot\u00e9 pokra\u010duje na Filozofick\u00e9 fakult\u011b, dizertac\u00ed a rigor\u00f3zem o Janu Duns Scotovi, tak\u017ee je\u0161t\u011b p\u0159ed koncem v\u00e1lky z\u00edsk\u00e1v\u00e1 i doktor\u00e1t z\u00a0filozofie (1917). Vz\u00e1p\u011bt\u00ed je poprv\u00e9 v\u00a0\u0159\u00e1du zvolen provinci\u00e1lem. S\u00e1m podnik\u00e1 studijn\u00ed cesty i vys\u00edl\u00e1 mlad\u00e9 na zku\u0161enou do zahrani\u010d\u00ed. Jako p\u0159edstavitel \u010csl. provincie je v\u00a0r.1921 jedn\u00edm z\u00a0volitel\u016f \u201egener\u00e1la\u201c a krom\u011b ASSISI nav\u0161t\u00edv\u00ed v\u011bt\u0161inu m\u00edst spojen\u00fdch s\u00a0\u017eivotem sv. Franti\u0161ka (a cestou i Padovu s\u00a0hrobem sv. Anton\u00edna). Pozd\u011bj\u0161\u00ed pam\u011btn\u00edci vzpom\u00ednaj\u00ed, \u017ee d\u016fle\u017eit\u00e9 funkce a role v\u00a0c\u00edrkvi nevyhled\u00e1val, neusiloval o n\u011b, ale p\u0159ij\u00edmal je jako povinnosti, kter\u00e9 se sna\u017eil co nejsv\u011bdomit\u011bji plnit<\/p>\n\n\n\n

Cesta do It\u00e1lie<\/h4>\n\n\n\n

Z\u00e1pisn\u00edk z\u00a0cesty do It\u00e1lie ukazuje i dal\u0161\u00ed pozitivn\u00ed charakterov\u00e9 str\u00e1nky provinci\u00e1la. Pokorn\u011b p\u0159ij\u00edm\u00e1 c\u00edrkevn\u011b nesnadnou situaci v\u00a0nov\u00e9 republice i skromn\u00e9 za\u010d\u00e1tky \u017eivota franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9 rodiny. Naopak, setk\u00e1n\u00ed s\u00a0bratry provinci\u00e1ly z\u00a0jin\u00fdch zem\u00ed \u2013 kde jsou na tom \u201el\u00e9pe\u201c- jej vede jen k\u00a0pos\u00edlen\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee chudoba a askeze jsou pro spiritualitu nepostradateln\u00e9. Dojmy z\u00a0m\u00edst drah\u00fdch ka\u017ed\u00e9mu franti\u0161k\u00e1novi zachycovan\u00e9 v\u00a0z\u00e1pisc\u00edch dokl\u00e1daj\u00ed hlubok\u00fd, nitern\u00fd vztah ke sv. Franti\u0161kovi i sv. Anton\u00ednovi. Jeho provincial\u00e1t kon\u010d\u00ed r.1923; \u0159\u00e1d p\u0159evedl obt\u00ed\u017en\u00fdmi za\u010d\u00e1tky podle v\u0161ech skv\u011ble.<\/p>\n\n\n\n

Aktivita i pro terci\u00e1\u0159e<\/h4>\n\n\n\n

Osvobozen od povinnost\u00ed pokra\u010duje d\u00e1l ve studi\u00edch: r\u00e1d by u\u010dil, a tak si dopl\u0148uje pedagogick\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. V\u00a0roce 1926 z\u00edsk\u00e1v\u00e1 licenci k\u00a0v\u00fduce d\u011bjepisu a filozofie na gymn\u00e1zi\u00edch, a tu hned z\u00faro\u010duje n\u00e1vratem do Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ee, na Arcibiskupsk\u00e9m gymn\u00e1ziu, op\u011bt p\u0159i soub\u011b\u017en\u00e9 slu\u017eb\u011b kvardi\u00e1na v\u00a0m\u00edstn\u00edm konventu. K\u00a0tomu u\u010d\u00ed na tamn\u00ed re\u00e1lce, doj\u00ed\u017ed\u00ed na Slovensko do Malacek. Neutuch\u00e1 ani ve v\u011bdeck\u00e9 pr\u00e1ci historika, podnik\u00e1 studijn\u00ed cesty do It\u00e1lie a Svat\u00e9 zem\u011b. Pod\u00edl\u00ed se na p\u0159ekladech latinsk\u00e9 legendy o sv. Ane\u017ece a listech, je\u017e j\u00ed adresovala sv. Kl\u00e1ra. Pracuje na \u017eivotopisu sv. Ane\u017eky. V\u00a0letech 1931-34 p\u016fsob\u00ed jako rektor \u0159\u00e1dov\u00e9ho u\u010dili\u0161t\u011b v\u00a0Bratislav\u011b, kam doj\u00ed\u017ed\u00ed z\u00a0kl\u00e1\u0161tera v\u00a0Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei. P\u0159es tuto a\u017e neuv\u011b\u0159itelnou aktivitu na v\u00edce m\u00edstech je jeho p\u016fsoben\u00ed obdivuhodn\u011b plodn\u00e9 v\u00a0Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei; terci\u00e1\u0159i pod jeho veden\u00edm vzkv\u00e9taj\u00ed, a kdy\u017e se v\u00a0roce 1935 schyluje k\u00a0jeho op\u011btovn\u00e9 volb\u011b provinci\u00e1lem, je jejich petice jednou z\u00a0v\u00edce m\u00edstn\u00edch snah jak zabr\u00e1nit jeho odchodu do Prahy. Snaha byla marn\u00e1, v\u00a0letech 1935-38 je op\u011bt provinci\u00e1lem, sou\u010dasn\u011b se v\u0161ak habilituje na Bohosloveck\u00e9 fakult\u011b v\u00a0Olomouci, a je jmenov\u00e1n \u0159\u00e1dn\u00fdm profesorem c\u00edrkevn\u00edch d\u011bjin na Bohosloveck\u00e9 fakult\u011b v\u00a0Bratislav\u011b. P\u0159itom pokra\u010duje v\u00a0Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei s\u00a0t\u00edm co nesta\u010dil dokon\u010dit: st\u011bhov\u00e1n\u00ed juven\u00e1tu z\u00a0Uhersk\u00e9ho Hradi\u0161t\u011b. Spolek \u201eStudium\u201c, kter\u00fd v\u00a0Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei zalo\u017eil, buduje kolej sv. Anton\u00edna, a provinci\u00e1l u\u017e na d\u00e1lku \u0159e\u0161\u00ed spory s\u00a0dodavateli. Stavba se prodra\u017euje, dodavatel\u00e9 hroz\u00ed soudy, a m\u00e1lo dbaj\u00ed na Kapistr\u00e1nova duchovn\u00ed varov\u00e1n\u00ed: stavba je financov\u00e1na p\u0159edev\u0161\u00edm z\u00a0dar\u016f drobn\u00fdch d\u00e1rc\u016f, a m\u00e1 slou\u017eit student\u016fm z\u00a0chud\u00fdch rodin. D\u00edlo u\u017e dokon\u010duje jeho n\u00e1stupce v\u00a0roli provinci\u00e1la, P. Jan Ev. Urban (1940). Rok p\u0159edt\u00edm, ale u\u017e za 2.republiky, je Jan Kapistr\u00e1n jmenov\u00e1n \u0159\u00e1dn\u00fdm profesorem na Bohosloveck\u00e9 fakult\u011b UK v\u00a0Praze.<\/p>\n\n\n\n

Protektor\u00e1t<\/h4>\n\n\n\n

Obdob\u00ed neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u010dinorod\u00fdch a plodn\u00fdch aktivit je ukon\u010deno uzav\u0159en\u00edm \u010desk\u00fdch vysok\u00fdch \u0161kol. Prof. Vysko\u010dil je za Protektor\u00e1tu \u0159\u00e1dov\u00fdm kn\u011bzem u P. M. Sn\u011b\u017en\u00e9, a v\u011bdecky pracuje na \u017eivotopisu arcibiskupa Arno\u0161ta z\u00a0Pardubic. Krom\u011b pr\u00e1ce historika \u017eije i sou\u010dasnost\u00ed: organizuje z\u00e1silky \u0159eholn\u00edk\u016fm nucen\u011b nasazen\u00fdm na pr\u00e1ci v\u00a0\u0158\u00ed\u0161i.<\/p>\n\n\n\n

D\u011bkan bohosloveck\u00e9 fakulty<\/h4>\n\n\n\n

Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky se profesor Kapistr\u00e1n Vysko\u010dil vrac\u00ed na Bohosloveckou fakultu, jeden rok (1949-50) je jej\u00edm d\u011bkanem. Otec Benedikt vzpom\u00edn\u00e1 pr\u00e1v\u011b na tuto vz\u00e1cnou dobu, kdy se jako novic v\u00a0roce 1947 – jeden ze\u00a012 – st\u00e1v\u00e1 i jeho poslucha\u010dem na fakult\u011b. V\u00a0tom roce vych\u00e1z\u00ed Kapistr\u00e1novo d\u00edlo o Arno\u0161tu z\u00a0Pardubic, po\u017e\u00edv\u00e1 velk\u00e9 autority- a tak\u00e9 \u201eposv\u00e1tn\u00e9 b\u00e1zn\u011b\u201c student\u016f p\u0159ed p\u0159\u00edsn\u00fdm profesorem a je\u0161t\u011b p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00edm zkou\u0161ej\u00edc\u00edm. Benedikt vychov\u00e1van\u00fd otcem d\u016fstojn\u00edkem i v\u00a0um\u011bn\u00ed \u0161ermu, se d\u011bkana neob\u00e1v\u00e1, a p\u0159i cest\u011b starou tramvaj\u00ed od kl\u00e1\u0161tera do Dejvic se odva\u017euje za d\u011bkanem dop\u0159edu vozu ke \u201ekolegi\u00e1ln\u00ed debat\u011b\u201c, zat\u00edmco ostatn\u00edch 11 se dr\u017e\u00ed pro jistotu v\u00a0povzd\u00e1li na zadn\u00ed plo\u0161in\u011b vozu. Franti\u0161k\u00e1n\u016fm toti\u017e profesor nenadr\u017eoval, naopak, byl na n\u011b o to p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed. Otec Benedikt m\u011bl pro jeho n\u00e1ro\u010dnost pochopen\u00ed: L\u00e1ska a pravda jsou neodd\u011bliteln\u00e9. Student, kter\u00fd se nep\u0159ipravil, nemohl po\u010d\u00edtat s\u00a0laskavost\u00ed- l\u00e1ska bez pravdy nen\u00ed nic. Pravda bez l\u00e1sky je pak krutost. Tak byl Jan Kapistr\u00e1n p\u0159\u00edsn\u00fd, ob\u00e1van\u00fd, ale dobr\u00fd bratr a v\u00fdborn\u00fd p\u0159edstaven\u00fd. Naturelem pat\u0159il k \u201ehorlivc\u016fm\u201c, jako \u201esyn hromu\u201c v\u0161ak celo\u017eivotn\u011b bojoval se svou v\u00fdbu\u0161nost\u00ed, hn\u011bv v\u00a0prvotn\u00edm hnut\u00ed mysli dok\u00e1zal v\u00a0momentu prom\u011bnit na ducha pokorn\u00e9ho a laskav\u00e9ho. Zkou\u0161kou charakteru byla pak noc z\u00e1boru kl\u00e1\u0161ter\u016f a internace: p\u00e1d z\u00a0v\u00fd\u0161in reputace duchovn\u00edho hodnost\u00e1\u0159e do situace internovan\u00e9ho kn\u011bze bez pr\u00e1v. V\u00a0t\u00e9to zkou\u0161ce Kapistr\u00e1n Vysko\u010dil obst\u00e1l. Charakteristick\u00e9 jsou dv\u011b \u017eivotn\u00ed episody.<\/p>\n\n\n\n

Internace v komunismu<\/h4>\n\n\n\n

Je\u0161t\u011b kr\u00e1tce p\u0159edt\u00edm (1948) re\u017eim v\u00a0osob\u011b ministra Nejedl\u00e9ho potvrdil Kapistr\u00e1n\u016fv profesorsk\u00fd jmenovac\u00ed dekret, dokonce se zp\u011btnou platnost\u00ed od r.1945. T\u00edm bylo d\u00e1no najevo, \u017ee nen\u00ed pova\u017eov\u00e1n za akademick\u00e9ho hodnost\u00e1\u0159e 2.republiky. D\u011bkan a provinci\u00e1l nebyl za\u0159azen do soudn\u00edho procesu \u2013 jako jin\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 osobnosti, byl \u201ejen\u201c inernov\u00e1n. A po z\u0159\u00edzen\u00ed prore\u017eimn\u00ed teologick\u00e9 fakulty v\u00a0Litom\u011b\u0159ic\u00edch mu tam byla nab\u00eddnuta op\u011bt profesura. D\u00edky jeho soci\u00e1ln\u00edmu p\u016fvodu \u2013 vlastn\u011b \u201eprolet\u00e1\u0159sk\u00e9mu\u201c, i d\u00edky jeho z\u00e1jmu i o soci\u00e1ln\u00ed str\u00e1nku duchovn\u00edch d\u011bjin, byl pova\u017eov\u00e1n vhodn\u00e9ho adepta pro \u201espolupr\u00e1ci\u201c. V\u00a0inernaci ho kv\u016fli tomu nav\u0161t\u00edvil s\u00e1m ministr \u010cepi\u010dka (ze\u0165 Klementa Gotwalda) se sv\u00fdm n\u00e1m\u011bstkem. \u201ePan profesor\u201c pr\u00e1v\u011b \u0161kr\u00e1bal brambory. Nab\u00eddku odm\u00edtl: bez souhlasu pape\u017ee nep\u0159ipad\u00e1 v\u00a0\u00favahu. Z\u016fstal tedy d\u00e1l v\u00a0\u017delivu v\u00a0internaci. T\u011b\u017ece nesl likvidaci premonstr\u00e1tsk\u00e9 knihovny. Jako historik zjistil, \u017ee do star\u00e9ho pap\u00edru maj\u00ed j\u00edt i nejcenn\u011bj\u0161\u00ed \u010desk\u00e9 kn\u00ed\u017eec\u00ed a kr\u00e1lovsk\u00e9 zakl\u00e1dac\u00ed listiny. Rozhodl se je zachr\u00e1nit inervenc\u00ed u velitele t\u00e1bora. \u201eLojza\u201c Pokorn\u00fd, d\u016fstojn\u00edk St\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnosti, \u017e\u00e1dost odm\u00edtl s\u00a0t\u00edm,\u017ee pokud opati kl\u00e1\u0161tera za ta stalet\u00ed nedok\u00e1zali projevit z\u00e1jem o pracuj\u00edc\u00ed lid, pat\u0159\u00ed listiny do sb\u011bru. Ctihodn\u00fd profesor si p\u0159ed n\u00edm klekl, a dos\u00e1hl obratu. Cenn\u00e9 listiny z\u016fstaly zachov\u00e1ny. Lze se jen dom\u00fd\u0161let co v\u0161echno v\u00fdbu\u0161n\u00e9mu Kapistr\u00e1novi p\u0159i tom projevu pokory b\u011b\u017eelo hlavou. A je nam\u00edst\u011b domn\u011bnka, \u017ee tu sehr\u00e1la roli i profesorova znalost c\u00edrkevn\u00edch d\u011bjin, i tak slavn\u00e9ho \u0159\u00e1du – kter\u00fd pr\u00e1v\u011b slav\u00ed 900 let od sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed. Neodd\u011blitelnost l\u00e1sky a pravdy nut\u00ed k\u00a0p\u0159ijet\u00ed historick\u00e9ho faktu, \u017ee po letech budov\u00e1n\u00ed, moci a sl\u00e1vy p\u0159i\u0161la i l\u00e9ta huben\u00e1, kdy\u017e st\u0159\u00edbrn\u00e9 doly byly vyt\u011b\u017eeny, a hav\u00ed\u0159i z\u016fstali bez prost\u0159edk\u016f k\u00a0ob\u017eiv\u011b. St\u0159edov\u011bk neznal podpory v\u00a0nezam\u011bstnanosti, rekvalifikace, n\u00e1hradn\u00ed zam\u011bstn\u00e1n\u00ed… A tak tlupy zoufalc\u016f t\u00e1hly krajem, b\u00fdval\u00ed horn\u00edci loupili, rabovali, vypalovali. Tolik jsme se dov\u00eddali my, terci\u00e1\u0159i, b\u011bhem duchovn\u00edho cvi\u010den\u00ed, kr\u00e1tce po navr\u00e1cen\u00ed kl\u00e1\u0161tera \u0159\u00e1du, a to od historika ze z\u00e1jmu, z\u00a0\u0159\u00e1du samotn\u00e9ho. Franti\u0161k\u00e1n Jan Kapistr\u00e1n tak sv\u00fdm pokleknut\u00edm d\u00e1val najevo i postoj kaj\u00edcnosti, a nejen za sebe. Sou\u010dasn\u011b nemohl jako franti\u0161k\u00e1n nikdy p\u0159istoupit na pravdu bez l\u00e1sky, kter\u00e1 vede ke krutosti, t\u0159\u00eddn\u00edmu a n\u00e1bo\u017eensk\u00e9mu n\u00e1sil\u00ed. Tato druh\u00e1 epizoda m\u016f\u017ee b\u00fdt pochopena i jako lekce z\u00a0franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9 spirituality, je\u017e jako c\u00edrkev chud\u00fdch pro chud\u00e9, byla zven\u010d\u00ed – totalitn\u00ed moc\u00ed – vn\u00edm\u00e1na jen jako ideologick\u00e1 \u201ekonkurence\u201c v\u00a0boji o z\u00edsk\u00e1n\u00ed \u201edu\u0161\u00ed\u201c, svou ryzost\u00ed jen nebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Pro bratry a d\u011bdice odkazu \u201echud\u00e1\u010dka z\u00a0Assisi\u201c pak je potvrzen\u00edm Franti\u0161kova ch\u00e1p\u00e1n\u00ed pokory, pro ni\u017e n\u00e1sil\u00ed v\u016f\u010di nikomu, ani v\u016f\u010di bohat\u00fdm, nen\u00ed n\u00e1sledov\u00e1n\u00edm P\u00e1na. A \u201euvnit\u0159 c\u00edrkve\u201c pak p\u0159ijet\u00edm role t\u011bch, kdo se z\u00a0l\u00e1sky k\u00a0N\u011bmu spolupod\u00edlej\u00ed i na sn\u00edm\u00e1n\u00ed h\u0159\u00edch\u016f bli\u017en\u00edch, i t\u011bch \u201euvnit\u0159\u201c.<\/p>\n\n\n\n

Do \u00fastran\u00ed<\/h4>\n\n\n\n

Jak ve sv\u00fdch pam\u011btech uv\u00e1d\u00ed P. Bernard \u0158\u00ed\u0161sk\u00fd, bratr v \u0159\u00e1du, Jan Kapistr\u00e1n byl novou dobou zasko\u010den, a neschopen u\u017e j\u00ed porozum\u011bt, se st\u00e1hl do \u00fastran\u00ed. Pravda bez l\u00e1sky nebyla pro n\u011bho.<\/p>\n\n\n\n

Z internace byl Jan Kapistr\u00e1n propu\u0161t\u011bn v roce 1955, a to mu ji\u017e byl odpo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1n \u010das v \u0159\u00e1du m\u011bs\u00edc\u016f. Ten pro\u017eil v Praze v m\u00edstech spojen\u00fdch s pra\u017eskou chudinou a s \u017eivotem svat\u00e9 Ane\u017eky. Bydlel v Barvi\u0159sk\u00e9 ulici, kde ho je\u0161t\u011b nav\u0161t\u00edvilo n\u011bkolik brat\u0159\u00ed, v\u010detn\u011b otce Benedikta. Setkali se u\u017e ne v rol\u00edch studenta a d\u011bkana, ale jako dva kolegov\u00e9, propu\u0161t\u011bnci z internace. Jeho farn\u00edm kostelem po tu dobu byl sv. Petr v Petrsk\u00e9 ulici, \u201e\u0161pit\u00e1ln\u00ed chr\u00e1m\u201c a pozd\u011bji chr\u00e1m k\u0159i\u017eovn\u00edk\u016f s \u010dervenou hv\u011bzdou. Tam se n\u011bkdej\u0161\u00ed \u201esyn hromu\u201c zti\u0161il v eucharistii a modlitb\u00e1ch k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 cesty. Na v\u011b\u010dnost ode\u0161el v nemocnici \u201eNa Franti\u0161ku\u201c- 9.2.1956. Z\u016fstal tak a\u017e do konce v\u011brn\u00fdm synem sv. Franti\u0161ka a n\u00e1sledovatelem odkazu sv. Ane\u017eky, kter\u00e9mu se jako v\u011bdec historik v\u011bnoval. (autorem je Lubom\u00edr Ml\u010doch OFS)<\/em><\/p>\n","protected":false},"featured_media":3359,"menu_order":0,"template":"","class_list":["post-3358","team","type-team","status-publish","has-post-thumbnail","hentry","latest_post"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/team\/3358","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/team"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/team"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3359"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3358"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}