Franti\u0161ek se narodil v P\u0159ibyslavi 18. \u0159\u00edjna (na sv\u00e1tek sv. Luk\u00e1\u0161e) 1935 do rodiny truhl\u00e1\u0159e Franti\u0161ka Pometla a Em\u00edlie roz. Dvo\u0159\u00e1kov\u00e9. Jeho star\u0161\u00ed brat\u0159\u00ed\u010dek zem\u0159el kr\u00e1tce po narozen\u00ed, tak\u017ee Franti\u0161ek se s n\u00edm nepotkal. Byl pak nejstar\u0161\u00ed ze \u010dty\u0159 sourozenc\u016f (po n\u011bm se narodili Bo\u017eena, V\u00e1clav a Em\u00edlie).<\/p>\n\n\n\n
„Kluk z Vyso\u010diny“, jak s\u00e1m \u0159\u00edkal, vyr\u016fstal v katolick\u00e9 rodin\u011b, mezi ostatn\u00edmi vesm\u011bs katolick\u00fdmi rodinami. Za\u017eil je\u0161t\u011b kousek prvn\u00ed republiky, mobilizaci, pak v\u00e1le\u010dn\u00e1 l\u00e9ta a zm\u011bny, kter\u00fdm nerozum\u011bl. Lid\u00e9 mizeli v koncentr\u00e1c\u00edch, jejich bl\u00edzc\u00ed sd\u00edleli se sousedy, i p\u0159ed d\u011btmi, korespondenci odtamtud. Mnoh\u00e9 se ze \u017eivota vytr\u00e1celo, ub\u00fdvaly potraviny a v\u0161ichni se museli uskrom\u0148ovat, i kdy\u017e rodina d\u00edky p\u0159\u00edbuzn\u00fdm, samostatn\u011b pracuj\u00edc\u00edm zem\u011bd\u011blc\u016fm, alespo\u0148 ne\u017eila v b\u00edd\u011b. S ostatn\u00edmi d\u011btmi pom\u00e1hal Franti\u0161ek na poli s leh\u010d\u00edmi pracemi, kladl pov\u0159\u00edsla pro v\u00e1z\u00e1n\u00ed obil\u00ed a nosil vodu ze stud\u00e1nek. \u0160kolu na \u010das obsadila n\u011bmeck\u00e1 arm\u00e1da (pozd\u011bji sov\u011btsk\u00e1), a tak vyu\u010dov\u00e1n\u00ed prob\u00edhalo v r\u016fzn\u00fdch n\u00e1hradn\u00edch prostor\u00e1ch, v zap\u016fjcen\u00fdch kancel\u00e1\u0159\u00edch i t\u0159eba v hospod\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n
Po p\u00e1t\u00e9 t\u0159\u00edd\u011b cht\u011bl j\u00edt studovat na jezuitsk\u00e9 gymn\u00e1zium do Bohosudova, ale n\u00e1roky a p\u0159\u00edsnost jezuit\u016f ho nakonec odradily.<\/p>\n\n\n\n
Po v\u00e1lce se op\u011bt za\u010dala rozv\u00edjet katolick\u00e1 \u010dinnost pod z\u00e1\u0161titou Orla a Sdru\u017een\u00ed katolick\u00e9 ml\u00e1de\u017ee, do n\u00ed\u017e byl Franti\u0161ek s ostatn\u00edmi chlapci tak\u00e9 zapojen.<\/p>\n\n\n\n
Na tat\u00ednka vzpom\u00ednal jako na \u010dlov\u011bka, kter\u00fd toho moc nenamluvil. Hluboce se ale do d\u011btsk\u00e9 du\u0161e vryl pro\u017eitek, kdy tat\u00ednek p\u016fj\u010dil sousedovi hol\u00ednky, kdy\u017e o to prosil, a s\u00e1m \u0161el pak kosit do mokr\u00e9 tr\u00e1vy bos.<\/p>\n\n\n\n
V d\u011btstv\u00ed a ml\u00e1d\u00ed ho (krom\u011b rodiny) siln\u011b formovala tak\u00e9 osobnost P. Franti\u0161ka Hal\u00edka, kter\u00fd byl v P\u0159ibyslavi far\u00e1\u0159em v letech 1941 – 1951. Vzpom\u00ednal na n\u011bj jako na skv\u011bl\u00e9ho far\u00e1\u0159e, kter\u00fd um\u011bl zaujmout prakticky v\u0161echny. Rozum\u011bl zem\u011bd\u011blstv\u00ed, byl velice podnikav\u00fd a z\u00edsk\u00e1val si pomocn\u00edky z \u0159ad jezuit\u016f, kapuc\u00edn\u016f, redemptorist\u016f a hlavn\u011b salesi\u00e1n\u016f. Chlapc\u016fm, kte\u0159\u00ed chodili ministrovat, se velice v\u011bnoval, nap\u0159. s nimi hr\u00e1l fotbal, na podzim op\u00e9kal brambory, chodil na z\u00e1bavn\u011b pou\u010dn\u00e9 proch\u00e1zky, na fa\u0159e provozoval loutkov\u00e9 divadlo… V r. 1951 byl zat\u010den a kr\u00e1tce internov\u00e1n v kl\u00e1\u0161te\u0159e v \u017delivi, pak a\u017e do konce sv\u00e9ho \u017eivota (1999) p\u016fsobil v Kl\u00e1\u0161terci nad Orlic\u00ed, kam za n\u00edm Franti\u0161ek s ostatn\u00edmi mlad\u00fdmi je\u0161t\u011b jezdil.<\/p>\n\n\n\n
D\u016fle\u017eit\u00fd byl tak\u00e9 z\u00e1\u017eitek z konce v\u00e1lky. N\u011bmci tehdy zap\u00e1lili v ulici \u0159adu vozidel a od nich chytil d\u016fm v sousedstv\u00ed Pometlov\u00fdch. Rodina tu noc str\u00e1vila u p\u0159\u00edbuzn\u00fdch na okraji m\u011bsta. Zat\u00edmco mlad\u0161\u00ed sourozenci spali, desetilet\u00fd Franti\u0161ek vedle dosp\u011bl\u00fdch pozoroval po\u017e\u00e1r z d\u00e1lky a v duchu se lou\u010dil se v\u0161emi sv\u00fdmi hra\u010dkami a v\u011bcmi, kter\u00e9 z\u016fstaly v dom\u011b. Zaplavilo ho ale \u0161\u0165astn\u00e9 v\u011bdom\u00ed: „Jsme tu v\u0161ichni!“<\/p>\n\n\n\n
Jejich d\u016fm nakonec nesho\u0159el, P. Hal\u00edk, kter\u00fd byl v\u0161ude, kde bylo t\u0159eba, s pomoc\u00ed dal\u0161\u00edch porazil jedna d\u0159ev\u011bn\u00e1 vrata a zamezil tak dal\u0161\u00edmu roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed po\u017e\u00e1ru.<\/p>\n\n\n\n
Rok 1948 zas\u00e1hl otcovu \u017eivnost nejd\u0159\u00edve t\u00edm, \u017ee jako \u0159emesln\u00edk nem\u011bl n\u00e1rok na kvalitn\u00ed materi\u00e1l, dost\u00e1val jen pod\u0159adn\u00fd, tak\u017ee p\u0159istoupil z\u010d\u00e1sti na s\u00e9riovou v\u00fdrobu pro st\u00e1tn\u00ed podnik. Pozd\u011bji ho se v\u0161\u00edm za\u0159\u00edzen\u00edm pohltily komun\u00e1ln\u00ed slu\u017eby a stal se oby\u010dejn\u00fdm d\u011bln\u00edkem.<\/p>\n\n\n\n
Tat\u00ednek i k\u0159estn\u00ed kmotr um\u011bli kreslit a malovat a tak\u00e9 Franti\u0161ek odmali\u010dka t\u00edhnul ke kreslen\u00ed. Ve t\u0159in\u00e1cti letech se setkal s profesorem V\u00e1clavem Bo\u0161t\u00edkem, kter\u00fd ho za\u010dal p\u0159ipravovat ke zkou\u0161k\u00e1m na pra\u017eskou Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e v roce 1950 skon\u010dil z\u00e1kladn\u00ed \u0161kolu, za\u010dal se u\u010dit v tat\u00ednkov\u011b truhl\u00e1\u0159sk\u00e9 d\u00edln\u011b. Brzy ale onemocn\u011bl z\u00e1n\u011btem pohrudnice. Po l\u00e9\u010den\u00ed nesm\u011bl pob\u00fdvat v pra\u0161n\u00e9m prost\u0159ed\u00ed, ode\u0161el tedy pracovat do \u017d\u010f\u00e1ru nad S\u00e1zavou, kde vyr\u00e1b\u011bl ryb\u00e1\u0159sk\u00e9 n\u00e1\u010din\u00ed. Tam se nakazil tuberkul\u00f3zou. N\u00e1sledovalo dlouh\u00e9 l\u00e9\u010den\u00ed po nemocnic\u00edch a sanatori\u00edch. Nad\u011bje na v\u00fdtvarnou dr\u00e1hu skon\u010dila.<\/p>\n\n\n\n
Dom\u016f se vr\u00e1til jako invalidn\u00ed d\u016fchodce. V P\u0159ibyslavi p\u0159ijal nab\u00eddku nastoupit na m\u00edsto kosteln\u00edka v kostele Narozen\u00ed sv. Jana K\u0159titele. Tak\u00e9 spolupracoval jako sc\u00e9nograf se dv\u011bma skupinami divadeln\u00edch ochotn\u00edk\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Po P. Hal\u00edkovi p\u016fsobili v P\u0159ibyslavi dal\u0161\u00ed kvalitn\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed a farnost byla dost \u017eiv\u00e1. V 60. letech tedy zakro\u010dila st\u00e1tn\u00ed bezpe\u010dnost proti far\u00e1\u0159i P. Franti\u0161ku Kr\u00e1lovi a dal\u0161\u00edm lidem, sledovala t\u00edm z\u0159ejm\u011b hlavn\u011b zastra\u0161en\u00ed ostatn\u00edch. Kosteln\u00edk Franti\u0161ek byl zat\u010den a uv\u011bzn\u011bn na Popelecn\u00ed st\u0159edu r. 1963. Nejprve pob\u00fdval ve vy\u0161et\u0159ovac\u00ed vazb\u011b v Hradci Kr\u00e1lov\u00e9, kde byl i soud (pr\u00e1v\u011b o slavnosti Bo\u017e\u00edho t\u011bla), pak ve vazebn\u00ed v\u011bznici v Plzni na Borech. Na vlastn\u00ed \u017e\u00e1dost (s ohledem na TBC) pracoval venku na r\u016fzn\u00fdch stavb\u00e1ch, v ka\u017ed\u00e9m po\u010das\u00ed, \u010dasto promo\u010den\u00fd, tak\u017ee tam n\u011bkde byl po\u010d\u00e1tek jeho do\u017eivotn\u00edch pot\u00ed\u017e\u00ed s p\u00e1te\u0159\u00ed. Za „nedovolen\u00e9 shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed a pobu\u0159ov\u00e1n\u00ed“ str\u00e1vil ve v\u011bzen\u00ed rok.<\/p>\n\n\n\n
B\u011bhem slu\u017eby kosteln\u00edka Franti\u0161ek postupn\u011b dosp\u011bl ke sp\u00ed\u0161e obecn\u00e9 touze po \u0159eholn\u00edm \u017eivot\u011b. Ta se pak ve v\u011bzen\u00ed prohloubila.<\/p>\n\n\n\n
Po propu\u0161t\u011bn\u00ed pracoval u sv\u00e9ho \u0161vagra v lese. P\u0159es terci\u00e1\u0159ku, profesorku matematiky, se sezn\u00e1mil s franti\u0161k\u00e1nem P. Aloisem Mocem a p\u0159es n\u011bj s dal\u0161\u00edmi franti\u0161k\u00e1ny. Dostal se do Prahy, kde ve\u010dern\u011b studoval stavebn\u00ed pr\u016fmyslovku, aby si doplnil maturitu. Zam\u011bstn\u00e1n byl p\u0159itom jako pomocn\u00fd d\u011bln\u00edk v televizi, pak se na kr\u00e1tk\u00fd \u010das stal op\u011bt kosteln\u00edkem, tentokr\u00e1t u sv. Ign\u00e1ce na Karlov\u011b n\u00e1m\u011bst\u00ed. Tam se setkal s mnoha skv\u011bl\u00fdmi kn\u011b\u017e\u00edmi.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e se provinci\u00e1l franti\u0161k\u00e1n\u016f P. Metod\u011bj \u0158ezn\u00ed\u010dek vr\u00e1til z v\u011bzen\u00ed, po\u017e\u00e1dal Franti\u0161ek o vstup k franti\u0161k\u00e1n\u016fm. Na popud provinci\u00e1la vstoupil r. 1969 do semin\u00e1\u0159e v Litom\u011b\u0159ic\u00edch, kde se v t\u00e9 dob\u011b (do r. 1971) dalo docela svobodn\u011b \u017e\u00edt. Dne 2. dubna 1970 m\u011bl tajn\u011b v jedn\u00e9 zasn\u011b\u017een\u00e9 vesnici v Krkono\u0161\u00edch obl\u00e1\u010dku, p\u0159i n\u00ed\u017e p\u0159ijal franti\u0161k\u00e1nsk\u00fd h\u00e1bit a \u0159eholn\u00ed jm\u00e9no Michal. Prvn\u00ed sliby slo\u017eil 19. \u00fanora 1971, slavn\u00e9 sliby 19. \u00fanora 1974.<\/p>\n\n\n\n
Vysv\u011bcen na kn\u011bze byl pak 29. \u010dervna 1974 v pra\u017esk\u00e9 katedr\u00e1le. Primi\u010dn\u00ed m\u0161i sv. ve sv\u00e9m rodi\u0161ti m\u00edt nesm\u011bl, poda\u0159ilo se to ale u Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9 v Praze, kde byl v t\u00e9 dob\u011b kaplanem franti\u0161k\u00e1n P. Norbert \u0160am\u00e1rek.<\/p>\n\n\n\n
St\u00e1tn\u00ed souhlas k v\u00fdkonu duchovn\u00ed slu\u017eby br. Michal nedostal, proto\u017ee se v\u011bd\u011blo o jeho tajn\u00e9m franti\u0161k\u00e1nstv\u00ed. Pracoval n\u011bjakou dobu na stavb\u011b u franti\u0161k\u00e1na P. Bernarda \u0158\u00edsk\u00e9ho, far\u00e1\u0159e na Vysok\u00e9 u M\u011bln\u00edka, potom v brn\u011bnsk\u00e9 nemocnici u sv. Anny, kam byl posl\u00e1n provinci\u00e1lem P. Ale\u0161em Zl\u00e1malem, aby p\u0159ipravoval z\u00e1jemce o vstup do \u0159\u00e1du.<\/p>\n\n\n\n
V z\u00e1\u0159\u00ed 1974 zem\u0159el jeho tat\u00ednek. P\u0159i poh\u0159bu br. Michal nesm\u011bl b\u00fdt u olt\u00e1\u0159e, sed\u011bl tedy s rodinou v lavici. Vzpom\u00ednal, jak se po skon\u010den\u00ed ob\u0159adu z davu lid\u00ed postupn\u011b vyno\u0159ili spolubrat\u0159i, shrom\u00e1\u017edili se kolem hrobu a zazp\u00edvali P\u00edse\u0148 bratra slunce sv. Franti\u0161ka. A on ze h\u0159bitova odch\u00e1zel s pocitem, \u017ee jde z n\u011bjak\u00e9 slavnosti.<\/p>\n\n\n\n
V roce 1975 se pro br. Michala poda\u0159ilo z\u00edskat st\u00e1tn\u00ed souhlas do Sokolova. Tam jako kaplan tak\u00e9 za\u010dal opravovat kostely a r\u00e1d vzpom\u00ednal na to, jak se p\u0159i pr\u00e1ci na le\u0161en\u00ed mohl p\u0159ibl\u00ed\u017eit k chlap\u016fm, kte\u0159\u00ed tam byli s n\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
V roce 1976 poh\u0159b\u00edval maminku a s\u00e1m p\u0159itom zp\u00edval op\u011bt P\u00edse\u0148 bratra slunce.<\/p>\n\n\n\n
V roce 1978 byl posl\u00e1n do Tou\u017eimi a odtud jako kaplan do Plzn\u011b. Zase opravoval kostely, zvl\u00e1\u0161t\u011b v Litic\u00edch, kde byla z\u0159\u00edcen\u00e1 st\u0159echa.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159i z\u00e1tahu na franti\u0161k\u00e1ny v r\u00e1mci „Akce V\u00edr“ byl na Kv\u011btnou ned\u011bli r. 1983 zat\u010den a dostal se znovu do v\u011bznice na Bory, spolu s P. Ji\u0159\u00edm Mazancem. Z vazby do v\u011bznice byli p\u0159em\u00edst\u011bni na Velk\u00fd p\u00e1tek, kdy jim odebrali \u0161aty se slovy: „Dejte n\u00e1m ty va\u0161e hadry, my v\u00e1m p\u0159ineseme na\u0161e \u0161aty.“ Ty v\u011bze\u0148sk\u00e9 ale dostali a\u017e mnohem pozd\u011bji, tak\u017ee byly po ten \u010das zcela bez \u0161at\u016f.<\/p>\n\n\n\n
Propu\u0161t\u011bni byli po \u010dty\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch n\u00e1hradou za \u010deskoslovensk\u00e9 ob\u010dany, unesen\u00e9 jako rukojm\u00ed v Angole. Na svobod\u011b je tehdy priv\u00edtal P. Dominik Duka.<\/p>\n\n\n\n
Po n\u00e1vratu z v\u011bzen\u00ed se poda\u0159ilo dokon\u010dit opravu litickeho kostela a postavit v\u011b\u017e. Tak\u00e9 d\u00edky proz\u00edravosti br. Michala, s n\u00ed\u017e trval na pe\u010dliv\u00e9m uskladn\u011bn\u00ed d\u0159eva na stavbu, tak\u017ee se b\u011bhem jeho pobytu ve v\u011bzen\u00ed nezni\u010dilo…<\/p>\n\n\n\n
V druh\u00e9 polovin\u011b 80. let spolupracoval s Lubo\u0161em Hru\u0161kou a akademick\u00fdm socha\u0159em Romanem Podr\u00e1zsk\u00fdm (rod\u00e1kem z P\u0159ibyslavi) p\u0159i vzniku k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 cesty pro Medita\u010dn\u00ed zahradu s Pam\u00e1tn\u00edkem ob\u011btem zla v Plzni Doudlevc\u00edch. P\u0159i\u0161el s my\u0161lenkou vytvo\u0159it k\u0159\u00ed\u017eovou cestu ne tak, jak je obvykle k vid\u011bn\u00ed v kostel\u00edch, ale podle evangeli\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Revoluce v r. 1989 zastihla br. Michala v Lokti nad Oh\u0159\u00ed, kde byl v letech 1987-1990 far\u00e1\u0159em. Vr\u00e1til se do Plzn\u011b, kde slou\u017eil ve franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9m kostele Nanebevzet\u00ed Panny Marie a na arcid\u011bkanstv\u00ed a pom\u00e1hal tak\u00e9 s p\u0159\u00edpravami z\u0159\u00edzen\u00ed Biskupstv\u00ed plze\u0148sk\u00e9ho (ustanoveno v r. 1993).<\/p>\n\n\n\n
V r. 1994 byl povol\u00e1n do Prahy a stal se kvardi\u00e1nem pra\u017esk\u00e9ho konventu u Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9. V letech 1998\u20132006 zde p\u016fsobil jako far\u00e1\u0159 a pot\u00e9 jako v\u00fdpomocn\u00fd duchovn\u00ed, kdy mu byla sv\u011b\u0159ena zejm\u00e9na p\u00e9\u010de o nemocn\u00e9. Posledn\u011b zm\u00edn\u011bnou zm\u011bnu komentoval slovy: „M\u00e1m men\u0161\u00ed zodpov\u011bdnost a v\u00edc pr\u00e1ce.“ Nemocn\u00e9 nav\u0161t\u011bvoval v\u011brn\u011b, jak jen mohl, i kdy\u017e s\u00e1m nesl mnoho nemoc\u00ed a bolest\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\u00datrap s „bratrem oslem“ (tak naz\u00fdval t\u011blo, kter\u00e9 nos\u00ed du\u0161i, u\u017e sv. Franti\u0161ek) p\u0159ib\u00fdvalo, br. Michal si ale st\u00e1le zachov\u00e1val sv\u011b\u017eest ducha, laskavost i smysl pro humor a slou\u017eil Bohu a brat\u0159\u00edm a sestr\u00e1m vlastn\u011b do posledn\u00edch dn\u016f. Kdy\u017e u\u017e nemohl nic jin\u00e9ho, i kdy\u017e u\u017e to nemohl ani vyslovit, st\u00e1le \u017eehnal v\u0161em…<\/p>\n\n\n\n
V p\u00e1tek 28. \u010dervna 2019, o Slavnosti Nejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00edho Srdce Je\u017e\u00ed\u0161ova, byl hospitalizov\u00e1n v Nemocnici milosrdn\u00fdch sester sv. Karla Boromejsk\u00e9ho a zde po t\u011b\u017ek\u00e9 nemoci, jak st\u00e1lo na parte, „p\u0159ijal sestru Smrt“ 20.srpna 2019. Byl poh\u0159ben 2. z\u00e1\u0159\u00ed 2019 do franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9ho hrobu na Ol\u0161anech.<\/p>\n\n\n\n
***<\/p>\n\n\n\n
Dva roky p\u0159ed sametovou revoluc\u00ed jsem p\u0159ijela na faru do Lokte nad Oh\u0159\u00ed na exercicie, veden\u00e9 P. Anton\u00ednem Kejdanou OFM. A tam jsem se poprv\u00e9 setkala s bratrem Michalem, kter\u00fd n\u00e1s v\u00edtal. Jeho laskav\u00e1 tv\u00e1\u0159 m\u011b okam\u017eit\u011b okouzlila.<\/p>\n\n\n\n
Tam jsem ho tak\u00e9 poprv\u00e9 sly\u0161ela k\u00e1zat v kostele. Pamatuji si, jak promlouval k d\u011btem, ale vlastn\u011b to bylo i pro dosp\u011bl\u00e9, kter\u00fdm tak p\u0159ijatelnou formou mohl sd\u011blit i to, co by pro n\u011b nap\u0159\u00edmo mo\u017en\u00e1 bylo t\u011b\u017eko straviteln\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
V\u00eddala jsem ho pak po revoluci p\u0159i jedn\u00e1n\u00edch, kdy jsme pracovali na obnov\u011b struktur Sekul\u00e1rn\u00edho frantisk\u00e1nsk\u00e9ho \u0159\u00e1du v \u010cR. Byl prost\u011b s n\u00e1mi. Vydr\u017eel sed\u011bt zcela ti\u0161e a dlouho naslouchat t\u0159eba i p\u0159\u00edli\u0161 \u00fa\u0159ednick\u00fdm \u0159e\u010dem, a pak \u0159ekl k t\u00e9matu t\u0159eba jedinou v\u011btu, to ale byla perla.<\/p>\n\n\n\n
Po n\u011bkolika sv. zpov\u011bd\u00edch u n\u011bj jsem se zeptala, zda bych ho mohla po\u017e\u00e1dat o duchovn\u00ed veden\u00ed. Ot\u00e1zal se, nen\u00ed-li to z Prahy do Plzn\u011b trochu z ruky. Kdy\u017e jsem \u0159ekla, \u017ee mi to za to stoj\u00ed, odpov\u011bd\u011bl jen: „Jak bude\u0161 pot\u0159ebovat a jak dlouho bude\u0161 pot\u0159ebovat.“ (Ob\u010das mu \u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee st\u00e1le je\u0161t\u011b pot\u0159ebuji. A mysl\u00edm, \u017ee nejen j\u00e1…)<\/p>\n\n\n\n
Jezdila jsem tedy za n\u00edm. V\u011bt\u0161inou jsem p\u0159esp\u00e1vala u terci\u00e1\u0159sk\u00fdch man\u017eel\u016f, setkala jsem se s Lubo\u0161em Hru\u0161kou v jeho promodlen\u00e9 zahrad\u011b a vn\u00edmala jsem tehdy Plze\u0148 jako sv\u016fj druh\u00fd domov. Kdy\u017e pak byl br. Michal p\u0159elo\u017een do Prahy k Pann\u011b Marii Sn\u011b\u017en\u00e9, c\u00edtila jsem bolest s n\u00edm i s Plze\u0148\u00e1ky, p\u0159esto\u017ee to znamenalo, \u017ee ho budu m\u00edt bl\u00ed\u017ee. Byl v Plzni milov\u00e1n a tak\u00e9 on tam byl r\u00e1d, tak\u017ee odchod byl t\u011b\u017ek\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
Byl m\u00fdm zpov\u011bdn\u00edkem a duchovn\u00edm otcem, byl tak\u00e9 duchovn\u00edm asistentem n\u00e1s terci\u00e1\u0159\u016f. (M\u00edstn\u00ed bratrsk\u00e9 spole\u010denstv\u00ed SF\u0158 u Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9 tehdy m\u011blo asi 160 \u010dlen\u016f!) Vedl mnoh\u00e9 exercicie pro ty, kdo si na n\u011b mohli vy\u0161et\u0159it \u010das, a tak\u00e9 letn\u00ed duchovn\u00ed obnovy pro rodiny – dovedl vn\u00edmat jejich specifick\u00e9 pot\u0159eby. Zat\u00edmco si odvedl rodi\u010de nejl\u00e9pe na tich\u00e9 m\u00edsto n\u011bkam do lesa, d\u011bti m\u011bly sv\u016fj program, p\u0159i j\u00eddle mohly b\u00fdt rodiny pospolu, ve\u010dery po ulo\u017een\u00ed d\u011bt\u00ed byly pov\u00eddac\u00ed…<\/p>\n\n\n\n
Terci\u00e1\u0159\u016fm se ob\u011btav\u011b v\u011bnoval u\u017e v Plzni a Sokolov\u011b, pak dlouh\u00e9 roky v Praze u Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9 a v posledn\u00edch letech \u017eivota tak\u00e9 na Spo\u0159ilov\u011b.<\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e se P. Michal stal far\u00e1\u0159em u Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9, povzdechl si p\u0159ede mnou: „J\u00e1 bych tady tak n\u011bkoho pot\u0159eboval.“ Po p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u00edch se mi uvolnily ruce k tomu, \u017ee jsem mohla za\u010d\u00edt pracovat na fa\u0159e jako farn\u00ed asistentka. (N\u011bjakou dobu i se sestrami z Apo\u0161tol\u00e1tu sv. Franti\u0161ka.) P\u0159i t\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017edodenn\u00ed spolupr\u00e1ci pro mne br. Michal p\u0159estal b\u00fdt n\u011bkde na podstavci k obdivov\u00e1n\u00ed, vn\u00edmala jsem i jeho nedostatky, ale i to, jak state\u010dn\u011b a vytrvele se s nimi pere. A v\u00e1\u017eila jsem si ho o to v\u00edc. Tak\u00e9 c\u00edpek toho, jak\u00e9 \u00fasil\u00ed ho stoj\u00ed z\u016fst\u00e1vat mlad\u00fdm duchem, se mi jednou poodhalil…<\/p>\n\n\n\n
Neost\u00fdchal se j\u00edt za k\u00fdmkoliv jakkoli postaven\u00fdm, pokud m\u011bl na srdci n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho. M\u011bl tak\u00e9 v\u0161elijak\u00e9 vize, co a jak by se m\u011blo d\u011blat. P\u0159i\u0161el se sv\u00fdm n\u00e1vrhem, pokud ale na n\u011bj nena\u0161el odezvu, nosil my\u0161lenku t\u0159eba i dlouho d\u00e1l v sob\u011b a \u010dekal, a\u017e pro ni lid\u00e9 dozraj\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Jednou jsme ve\u0161li v kl\u00e1\u0161te\u0159e do m\u00edstnosti, kde na tabuli z\u016fstaly pozn\u00e1mky z ml\u00e1de\u017enick\u00e9ho spole\u010denstv\u00ed. Nadpis: Celib\u00e1t, pod n\u00edm dva sloupce – klady a z\u00e1pory. Ve sloupci zapor\u016f bylo tak\u00e9 naps\u00e1no: nen\u00ed partner. Bratr Michal se zad\u00edval na tabuli, beze slova vzal k\u0159\u00eddu, zakrou\u017ekoval slovo partner a \u0161ipkou ho p\u0159esunul mezi klady. Ano, m\u011bl hlubok\u00fd vztah s Bohem a tak\u00e9 druh\u00e9 se vytrvale sna\u017eil v\u00e9st k N\u011bmu.<\/p>\n\n\n\n
M\u011bl smysl pro kr\u00e1su liturgie, co\u017e se projevovalo jak ve vlastn\u00edm veden\u00ed bohoslu\u017eby a v gestech, tak v p\u00e9\u010di o liturgick\u00fd prostor. Jeho n\u00e1vrhy se uplatnily p\u0159i obnov\u011b \u0159ady kostel\u016f v \u010cech\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n
To Bo\u017e\u00ed z n\u011bj vyza\u0159ovalo. U\u017e v dost pozdn\u00edm v\u011bku byl s n\u00e1mi jednou dva dny na t\u00e1bo\u0159e, kde byla v\u011bt\u0161ina \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f ‚nev\u011b\u0159\u00edc\u00edch‘. Slou\u017eil tam m\u0161i sv., m\u011bl ocenuj\u00edc\u00ed a povzbudiv\u00e1 slova pro vedouc\u00ed, a kdy\u017e tak sed\u011bl s vedouc\u00edmi p\u0159i porad\u011b, p\u0159i\u0161ly d\u011bti a se slovy: „My ho nutn\u011b pot\u0159ebujeme“, si br. Michala odvedly a dlouho si s n\u00edm pov\u00eddaly a kladly mu ot\u00e1zky.<\/p>\n\n\n\n
\u00da\u017easn\u00e1 byla jeho prakti\u010dnost a starost o cel\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Pokud byl n\u011bkdo nemocn\u00fd, zaj\u00edmal se nejen o jeho duchovn\u00ed pot\u0159eby, ale taky m\u00e1-li co j\u00edst \u010di m\u00e1-li mu kdo uklidit, a sna\u017eil se tam n\u011bkoho vyslat.<\/p>\n\n\n\n
Charitu vn\u00edmal jako samoz\u0159ejmou sou\u010d\u00e1st farn\u00ed pr\u00e1ce. Charitn\u00ed d\u00edlo zalo\u017eil u\u017e v Plzni. O sob\u011b ale nehovo\u0159il. Vzpom\u00ednal, jak tam jedna maminka v\u00edce d\u011bt\u00ed do se\u0161itu zaznamen\u00e1vala pot\u0159eby na jedn\u00e9 a nab\u00eddky na druh\u00e9 stran\u011b a propojovala je mezi sebou. Anebo vzala d\u011bti a b\u011b\u017eela poslou\u017eit sama, pokud nesehnala nikoho jin\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n
N\u011bjak\u00fd \u010das jsme na fa\u0159e u Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9 krmili lidi bez domova chlebem, i kdy\u017e jsme k tomu nem\u011bli vyhovuj\u00edc\u00ed podm\u00ednky. Za Michalova far\u00e1\u0159ov\u00e1n\u00ed se poda\u0159ilo zalo\u017eit farn\u00ed charitu s programy pro lidi na okraji.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159i rozpl\u00e9t\u00e1n\u00ed spor\u016f mezi lidmi dok\u00e1zal b\u00fdt obdivuhodn\u011b na stran\u011b v\u0161ech, \u0161lo mu o dobro pro ka\u017ed\u00e9ho.<\/p>\n\n\n\n
Kolik \u00fasil\u00ed ho jeho ob\u011btav\u00e1 slu\u017eba druh\u00fdm st\u00e1la, v\u00ed jen B\u016fh. Jednou se na cingulu br. Michala objevil krom\u011b obvykl\u00fdch t\u0159\u00ed uzl\u016f, znamenaj\u00edc\u00edch sliby \u010distoty, chudoby a poslu\u0161nosti, uzel \u010dtvrt\u00fd. Ptala jsem se, co to znamen\u00e1. Dostala jsem stru\u010dnou odpov\u011b\u010f: „Trp\u011blivost.“<\/p>\n\n\n\n
Siln\u011b vn\u00edmal pot\u0159ebu dal\u0161\u00ed p\u00e9\u010de o nov\u011b pok\u0159t\u011bn\u00e9, v\u011bnoval se mystagogii, inicioval setk\u00e1n\u00ed pok\u0159t\u011bn\u00fdch z p\u0159edchoz\u00edch let.<\/p>\n\n\n\n
Byl vyhled\u00e1van\u00fdm zpov\u011bdn\u00edkem a duchovn\u00edm pr\u016fvodcem mnoha sester, terci\u00e1\u0159\u016f, um\u011blc\u016f (jeho um\u011bleck\u00e1 du\u0161e jim rozum\u011bla) a dal\u0161\u00edch v\u011b\u0159\u00edc\u00edch. Moudr\u00fd, laskav\u00fd i n\u00e1ro\u010dn\u00fd.<\/p>\n\n\n\n
Jeden \u010das vedl u Panny Marie Sn\u011b\u017en\u00e9 klub v\u00fdtvarn\u00edk\u016f. Pozd\u011bji zas u\u010dil n\u011bkter\u00e9 sestry kreslit.<\/p>\n\n\n\n
Byl tak\u00e9 velice otev\u0159en\u00fd pro ekum\u00e9nu. <\/p>\n\n\n\n
Kdy\u017e r. 2009 brat\u0159i franti\u0161k\u00e1ni za\u010dali po\u0159\u00e1dat sv\u00e9 franti\u0161k\u00e1nsk\u00e9 misie, na t\u011bch prvn\u00edch v Plzni nechyb\u011bl. <\/p>\n\n\n\n
Kreslen\u00ed se sice nev\u011bnoval profesion\u00e1ln\u011b (a nebudeme asi nikdy dost vd\u011b\u010dn\u00ed za jeho kn\u011b\u017ekou slu\u017ebu), ale kreslil kr\u00e1sn\u011b a kreslil r\u00e1d – pro radost brat\u0159\u00edm, sestr\u00e1m, p\u0159\u00e1tel\u016fm a zn\u00e1m\u00fdm, na plak\u00e1tky, pro v\u00fdv\u011bsky, do \u010dasopisu Poutn\u00edk. Mnohokr\u00e1t ztv\u00e1rnil P\u00edse\u0148 bratra slunce, nakreslil \u0159adu nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch monstranc\u00ed, ale tak\u00e9 mnoho vt\u00edpk\u016f a gratulac\u00ed, pomaloval mnoh\u00e9 zdi a okna. R\u00e1d kreslil i p\u0159i k\u00e1z\u00e1n\u00edch pro d\u011bti.<\/p>\n\n\n\n
M\u011bl velk\u00fd smysl pro humor, liboval si v jazykov\u00fdch h\u0159\u00ed\u010dk\u00e1ch, r\u00e1d poslouchal dobr\u00e9 vtipy a r\u00e1d je vypr\u00e1v\u011bl<\/p>\n\n\n\n
Miloval p\u0159\u00edrodu a byl smutn\u00fd z ni\u010den\u00ed Bo\u017e\u00edho stvo\u0159en\u00ed. Naslouchal poezii a pob\u00fdval r\u00e1d v rodn\u00e9m kraji. R\u00e1d citoval Franti\u0161ka Halase: <\/p>\n\n\n\n
„U barokn\u00edch olt\u00e1\u0159\u016f mra\u010den poklek\u00e1 \u0161e\u0159en\u00ed a kdejak\u00e1 zvoni\u010dka jako<\/p>\n\n\n\n
nezku\u0161en\u00fd ministrant klink\u00e1, kdy se j\u00ed zachce.“ (Ze skladby J\u00e1 se tam vr\u00e1t\u00edm)<\/p>\n\n\n\n
V dev\u011bt hodin ve\u010der bratr Michal pos\u00edlal sv\u00e9 po\u017eehn\u00e1n\u00ed v\u0161em, kdo o n\u011b st\u00e1li. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee n\u00e1m, kte\u0159\u00ed jsme je\u0161t\u011b v \u010dase, \u017eehn\u00e1 d\u00e1l.<\/p>\n\n\n\n
V posledn\u00edch letech sv\u00e9ho \u017eivota pod\u00e1val p\u0159i m\u0161i svat\u00e9, pokud to jen bylo mo\u017en\u00e9, T\u011blo i Krev P\u00e1n\u011b, vn\u00edmal to jako d\u016fle\u017eit\u00e9, jako napl\u0148ov\u00e1n\u00ed Kristova p\u0159\u00edkazu.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159i poh\u0159bu vyj\u00e1d\u0159il provinci\u00e1l P. Jakub Sad\u00edlek \u00fa\u017eas nad t\u00edm, kolik lid\u00ed br. Michala pova\u017eovalo za sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Mysl\u00edm, \u017ee to bylo t\u00edm, \u017ee kdy\u017e s n\u011bk\u00fdm tr\u00e1vil \u010das, byl tu naplno pro n\u011bj, jako by to byl jedin\u00fd \u010dlov\u011bk na sv\u011bt\u011b…<\/p>\n\n\n\n
Brat\u0159e Michale, odpus\u0165 mi oslavn\u00e1 slova. V\u00edm, \u017ee jsi cht\u011bl b\u00fdt jen prost\u00fdm bratrem a jako bratr jsi tak\u00e9 cht\u011bl b\u00fdt oslovov\u00e1n. Stopy tv\u00e9ho p\u016fsoben\u00ed jsou ale na mnoha m\u00edstech a v mnoha srdc\u00edch, proto\u017ee tvoje vydanost Bohu byla velik\u00e1. D\u00edky za tvoje objet\u00ed, srde\u010dn\u00e9 a citeln\u00e9, za tv\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed a za tv\u00e9 \u017eehn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Ke chv\u00e1le a sl\u00e1v\u011b Kristov\u011b a chudi\u010dk\u00e9ho Franti\u0161ka. Amen.<\/p>\n\n\n\n
\/Krom\u011b vlastn\u00ed znalosti \u017eivota br. Michala jsem \u010derpala informace od jeho rodiny, z Pam\u011bti n\u00e1roda (tam je mo\u017en\u00e9 dov\u011bd\u011bt se i mnoho dal\u0161\u00edho) a z knihy Tich\u00e1 srdce pan\u00ed Aleny Je\u017ekov\u00e9. D\u011bkuji.\/<\/p>\n\n\n\n
(autorem je Lucie Veronika Vorlov\u00e1 OFS)<\/em><\/p>\n","protected":false},"featured_media":3374,"menu_order":0,"template":"","class_list":["post-3372","team","type-team","status-publish","has-post-thumbnail","hentry","latest_post"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/team\/3372","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/team"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/team"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media\/3374"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.frantiskani.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3372"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}