Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
František chápal všechny tři řády jako rodinu. Někdy si to neuvědomujeme jak hodně sv. František z Assisi ovlivnil celou církev. Do Františkánské rodiny patří mnoho řeholních řádů mužských i ženských a mnoho různých institucí. Pokusím se postupem času vykreslit celou její pestrost. Luboš Kolafa
Pochopit spiritualitu sv. Františka z Assisi je z jedné strany jednoduché : milovat Krista a bližního. Projevovat se pokojem a dobrem a radostí. Je však třeba se na jeho způsob života dívat i ze strany jeho lásky ke všemu stvoření i z hlediska jeho úcty k církvi. Na webu nalezneš odkazy na různé výuky jeho spirituality.
FRANTIŠKÁNSKÁ STUDIA ROZJÍMÁNÍ SV.FRANTIŠEK SV.TEREZIE Z ÁVILY TŘETÍ FRANTIŠKÁNSKÝ ŘÁD ZBOŽNÉ SKUTKY.
Celé generace lidí v celém světě inspiruje příběh sv. Františka z Assisi a příběhy jeho přátel. Snažím se je shromažďovat. Pokud i vy máte nějaký příspěvek (nález, báseň, povídku, obrázek, hudbu, film, ikonu, fotografie z míst a pod., nebo vaši vlastní tvorbu) Napište nám.
Františkánská stezka ke Dni modliteb za péči o Stvoření
Oblastní pouť na Svatý Antonínek
Oblastní pouť ke hrobu Dr. Františka Noska (Poříčí nad Sázavou)
Oblastní Mariánská pouť Prahou
Oblastní pouť na Svatou Horu u Příbrami
Národní pouť Františkánské rodiny
Formační setkání Sekulárního řádu
Setkání služebníků (ministrů) Sekulárního řádu
Zasedání národní rady Sekulárních Františkánů v ČR
Do Františkánské rodiny patří mnoho řeholních řádů mužských i ženských a mnoho různých institucí. Jednou částí je i sdružení Sekulární františkánský řád určený sv. Františkem pro laiky. Jak velká je přibližně františkánská rodina v České republice?:
Nejprve poznej osobnost sv. Františka a jeho následovníků. Pokoj a dobro a radost jsou jejich výzvy sobě i druhým.
Na popud Ducha svatého vešel dovnitř, aby se pomodlil. Když v modlitbě klečel před obrazem Ukřižovaného, naplnila ho náhle veliká radost a útěcha.
Přečti si víc O Indentitě Sekulárnímu františkánskému řádu (zkr.:SFŘ)lze číst v manuálu pro Duchovní asistenty, kteří mu slouží …
Přečti si víc
audio :Převzato z https://www.pragjesu.cz/clovek-v-dialogu/ Richard Rohr OFM: Spiritualita pro obě poloviny života. Databáze knih…
Přečti si víc Institut františkánských studií (IFS) nabízí formaci bratřím a sestrám všech františkánských řádů a kongregací, členům Sekulárního františkánského řádu, ale i všem křesťanům, kteří mají hluboký zájem o tuto spiritualitu.
Přečti si vícMůžete se stát přítelem sv. Františka z Assisi a nezávazně zkoumat jeho spiritualitu, která je populární v celém světě. O našem současném životě můžete číst ve Českém nebo Slovenském čtvrtletníku. O osobnostech sekulárního řádu můžeš číst nejen v knize Svatost ve světě (je na skladě) , ale i v medailoncích o českých osobnostech řádu. Budu je přidávat Pokud tě zajímá hlubší pohled na dějiny františkánů a vývoj jejich spirituality během 800 let jejich existence, přihlas se do vzdělávacího institutu a nebo prostě přijď nezávazně na některou z pravidelných poutí či přednášek, které pořádá františkánská rodina. Nalezneš je v kalendáři.
Každé tři měsíce aktuální zprávy ze života sekulárních řádů v České a Slovenské republice. Zprávy, pozvánky, zamyšlení
Kniha Svatost ve světě přináší příběhy terciářů sv. Františka z mnoha zemí světa za posledních sto let. Můžeš poznat jak se vyvíjel přistup k jejich způsobu života podle vzoru sv. Františka z Assisi. Jedním ze současníků je i Mgr. Jiří Zajíc. V jeho knize Pojďme ještě kousek se dočteš k čemu během svého života ovlivněného spiritualitou sv. Františka dospěl. Příběhy dalších osobností postupně budu dodávat.
V kalendáři nalezneš termíny a místa, kde se akce konají, co si vít sebou a podobně. Radost ze setkávání a sdílení..
Institut františkánských studií (IFS) nabízí formaci bratřím a sestrám všech františkánských řádů a kongregací, členům Sekulárního františkánského řádu, ale i všem křesťanům, kteří mají hluboký zájem o tuto spiritualitu.
Úryvky z Františkánských pramenů psaných ještě za života sv. Františka
Bratr Ricerius [137], jak původem, tak chováním šlechtic, měl o zásluhách blaženého Františka tak vysoké mínění, že věřil, že by si jistě získal Boží milost, kdyby získal dar světcovy přízně, nebo že by byl hoden Božího hněvu, kdyby ji neměl. 2 Velmi se snažil, aby získal dobrodiní jeho přátelství, ale zároveň se obával, že by na něm objevil nějakou tajnou chybu a to by ho mohlo ještě více od této milosti vzdálit. 3 Touto obavou byl každý den velmi tísněn, ale nikomu se se svými těžkostmi nesvěřoval. I stalo se jednou, že takto, jako obvykle stísněn, přišel k cele, v níž se blažený František modlil. 4 Muž Boží okamžitě poznal, že Ricerius přišel, i to v jakém je stavu. Vlídně ho zavolal k sobě a řekl: „Můj synu, nenech se zneklidňovat žádnou obavou a žádnými pokušeními, neboť jsi mi velmi milý a mezi těmi, kdo jsou mi milými, miluji tebe obzvláštní láskou. 5 Proto přijď ke mně, kdykoli budeš chtít, a odcházej ode mě, kdy budeš chtít.“ 6 Bratr tím byl velmi udiven a ze slov svatého otce měl velikou radost. A od té doby, jist si jeho láskou, rostl, jak předtím věřil, také v milosti Spasitele.(2CEL44)
„Požehnán buď i ty, synu,“ řekl František, „že jsi na mé pochyby dal moudře tak uzdravující lék.“ A s radostí začal k svému tělu promlouvat: „Těš se, bratře tělo, a odpusť mi, neboť již budu ochotně plnit tvá přání a budu rád spěchat, abych ti ulevil ve tvých nářcích.“(1CEL211)
Když bratři diskutovali o tom, zda se smí jíst maso, když je pátek, odpověděl bratru Morikovi: „Bratře, hřešíš, když den, v němž se nám narodilo Dítě [392], nazýváš pátkem. 5 Chci, aby v takový den i stěny jedly maso, ale protože je nemohou jíst, ať jsou jím aspoň potřeny!“…A když se jednou na shromáždění bratři radili o tom, která ctnost nejvíce činí člověka Kristovým přítelem, odpověděl, jako by jim otevřel tajemství svého srdce: „Vězte, synové, že chudoba je zvláštní cestou spásy, její ovoce je rozmanité, ale jen málo lidí je zná.“(1CEL 199-200)
Blog obsahuje různé zprávy a názory z řad Františkánské rodiny. Informace o proběhlých poutích či přednáškách, o akcí pomoci druhým,
aby již v naší mentalitě nebyli „oni“ a „tamti“, nýbrž jen „my“ ( FT 35). Toto univerzální “my” se má stát skutečností především v rámci katolické církve, která je povolána k tomu, aby utvářela společenství v rozdílnosti.
