Překročit hranici pro přežití

Bill Plotkin, který v posledních desetiletích úžasně ovlivnil mnoho lidí, mluví o první polovině života jako o našem tanci přežití a o druhé polovině života jako o našem posvátném tanci. [1] Většina lidí se nikdy nedostane za hranice svého tance přežití. Jsou to jen otázky identity, otázky hranic, otázky nadřazenosti a otázky bezpečí. Nazvali bychom je otázkami ega, ale nejsou to otázky duše.

Duše se pohybuje nad otázkami bezpečí a důležitosti, protože zjistila, že je naprosto důležitá.

Úkol v rámci úkolu

Milost nás musí a bude posouvat vpřed. “Bůh nemá vnoučata. Bůh má pouze děti,” jak někteří říkají. Každá generace musí pro sebe učinit vlastní objevy Ducha.

Žádný papež, biblický citát, psychologická technika, náboženská formule, kniha ani guru tuto cestu neudělají za nás. Pokud se pokusíme první cestu přeskočit, nikdy nezískáme její skutečné plody ani nepochopíme její omezení.

Ježíš jako prorok

Věnujte nějaký čas meditaci nad obrazem kříže. Dovolte svému tělu, mysli a srdci, aby byly zcela přítomny Kristovu utrpení. Přijměte své vlastní vzpomínky nebo pocity bolesti, smutku, žalu. Jemně je držte v kruhu Boží přítomnosti – Boží solidarity s lidským utrpením. Pak toto utrpení, své i Kristovo, nechte odejít a spočívejte ve víře, že z každé smrti přichází nový život a v každé ráně je příležitost k uzdravení a naději.

Ježíšův prorocký původ      

Ačkoli Ježíš sám může být vnímán jako dědic odkazu Ámose a Jeremiáše, evangelia ho představují jako víc než proroka. Podle evangelistů je Božím Synem, který k prorockému zájmu o spravedlnost přidává něco nového. Jde daleko za roli Izajáše a Micheáše, kteří usilují o to, čemu se hebrejsky říká t’šuva, návrat a pokání. Ježíš z evangelií usiluje o něco nového, konkrétně o jeho následování. Je důležitý nejen kvůli tomu, co říká, ale také kvůli tomu, kým je.

Potřebujeme kněze a proroky

Na tyto věci poukazují proroci, takže proroci nejsou zdaleka tak oblíbení jako kněží. Kněží neustále opakují stranickou linii, takže není důvod s nimi bojovat. Proroci však dělají obojí: spojují to nejlepší z konzervativního s tím nejlepším z liberálního, abychom použili současný jazyk. Ctí tradici a zároveň říkají, co je na tradici falešné. To je to, co mohou dělat plně duchovně zralí lidé.

Ježíš odhaluje stín

Ježíš se příliš nezajímá o morální čistotu, protože ví, že jakékoli zabývání se potlačováním stínu nás nevede k osobní proměně, empatii, soucitu nebo trpělivosti, ale vždy k popírání nebo přetvářce, potlačování nebo pokrytectví. Není to dost zřejmé? Nezralé náboženství vytváří vysokou míru kognitivně rigidních lidí nebo velmi nenávistných a útočných lidí – a často obojí. Je to téměř veřejný obraz dnešního křesťanství, avšak Božím cílem je přesný opak.

Proroctví je projevená láska

Možná si teď říkáte: “Jak mám jít po vodě? Vždyť já ani neumím plavat.” A co když ne? Nuže, nabízíme své dary Bohu a bližním, tak chodíme po vodě. Vaším darem může být modlitba, umění, obchod nebo vyučování, ale prorocké povolání zdokonalí vaše dary tak, že samotný váš život bude prorockým svědectvím světu.