Píseň Písní

Milující a milovaná v Písni písní

Možná je pravda, že nit tvé stálosti, tvé schopnosti uvědomovat si mou jednotu s tebou, se často přetrhne. Ale věz, že ať se to stane z tvé strany jakkoli často, z mé strany se to nikdy nepřetrhne. Navíc, když se přetrhne z vaší strany a vy mě nemůžete najít, jsem nekonečně přítomný jako láska ve vaší neschopnosti mě najít. Vaše neschopnost mě najít jsem já, protože skutečnost, že po mně toužíte, i když mě nemůžete najít, svědčí o vaší touze po mně. Proto pokaždé, když se nit přetrhne z vaší strany, vězte, že to znovu probudí vaši touhu opřít se o nit, která se z mé strany nikdy nepřetrhne, a obnovit ji. ( James Finley, “The Thread that Never Breaks,” Richard Rohr’s Daily Meditations )

Píseň Písní

Plán naší duše

Veškerý jazyk lásky, kterým mystici hovoří, pramení ze stejného zdroje, z něhož vzešla Píseň písní. V srdci existuje místo, které je pravdou duchovního společenství, duchovní touhy. Touha se stává branou ke sjednocení a společenství a toto sjednocení se stává referenčním bodem pro touhu. Kdykoli se kterýkoli z mystiků dotkne témat touhy, úzkosti, odloučení a sladkosti útočiště v náručí milovaného, zpívá tuto základní píseň, tento Píseň písní, ať už tento konkrétní text zná, nebo ne… ( Mirabai Starr )

Píseň Písní

Jsem svého milovaného

Vstaň, má milá, má krásná,
a pojď pryč.
Ó, má holubičko, v rozsedlinách skal,
v úkrytu útesu,
ukaž mi svou tvář;
nech mě slyšet tvůj hlas,
neboť tvůj hlas je sladký
a tvá tvář je krásná….
Můj milovaný je můj, a já jsem jeho. (Píseň písní 2:13–14, 16)

Píseň Písní

Kniha duchovních úvah

Přemýšlejte a modlete se s Písní o životě těla, o našem životě jeden s druhým, o našem životě ve stvoření a o našem životě s Bohem. Je to koneckonců jen jeden život… Jeden život, který se otevírá do hlubin duchovních, erotických, soucitných a na určité úrovni ne zcela poznatelných. Jeden život dotčený a požehnaný polibkem, o kterém se po staletí zpívá v jazyce nevýslovně krásném… ( Cox and Paulsell, Lamentations and Song of Songs, )

Píseň Písní

Mystik lásky a jeho text

Píseň Písní:
Je-li někdo služebníkem, bojí se tváře svého pána. Je-li někdo nájemným dělníkem, doufá v mzdu z ruky svého pána. Je-li člověk učedníkem, naslouchá svému učiteli. Je-li člověk synem, ctí svého otce. Ale duše, která prosí o polibek, je zamilovaná. Mezi dary přírody zaujímá tato láska první místo, zvláště když spěchá, aby se vrátila ke svému Původu, jímž je Bůh.. (Bernard z Clairvau)ą

Píseň Písní

Svatyně svatých

O písni Písní: Básník Písně má sen a v tom snu jsou napraveny všechny trhliny, které vznikly v Edenu… Pokud pečlivě a s představivostí sledujeme, kam nás slova Písně vedou, můžeme sdílet sen básníka a Boha o obnovení původní harmonie stvoření…Žena a muž, stejně mocní, se ztrácejí v obdivu k sobě navzájem – nebo přesněji řečeno, v obdivu skutečně nacházejí sami sebe a jeden druhého. A přírodní svět se s nimi raduje. ( Ellen Davisová)

Píseň Písní

Milostná píseň duše

Kdokoli, kdo byl někdy zasažen láskou, nemusí vysvětlovat, proč je Píseň písní posvátná. Jinými slovy, láska je to nejlepší, co existuje. Je na stejné úrovni jako kolibříci a západy slunce. Je to jeden z lepších Božích nápadů, protože život bohatý na lásku je život bohatý na smysl. (James Finley)

Nebojte se

Nebojte se

Ačkoli jsem si nebyla jistá, jaké požehnání to bude nebo jakým způsobem mi bude dáno, kráčela jsem v důvěře. Věřila jsem, že ve mně žije něco většího než já sama a že mi to pomůže překonat vše.—Theresa Taylor-Stinson

Nebojte se

Řeka bezpečí

Ptejte se sami sebe pravidelně: „Čeho se bojím? Záleží na tom? Bude to mít význam v celkovém kontextu věcí? Stojí to za to, abychom se toho drželi?“ Musíme se ptát, zda je to strach, který nám brání milovat. …Zůstat v Božích rukou, důvěřovat, znamená, že obvykle musíme pustit své připoutanosti k pocitům – které stejně pominou. ( R.Rohr)

Nebojte se

Vytrvat v modlitbě

Jak se říká a jak zní píseň: „Na jménu Ježíš je něco zvláštního!“ Zjistila jsem, že mé mlčení bylo modlitbou. Moje ochota důvěřovat neznámému byla modlitbou. Moje zoufalství bylo modlitbou. Moje touha po Přítomnosti, která je jistě větší než já, byla modlitbou. Řekla bych, stejně jako Jákob: „Nepustím tě, dokud mi nepožehnáš.“ (Therese Taylor-Stinsonova)