Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Objasnění a znovuobjevení Pravého Já pokládá pevný základ – a jasný počáteční cíl – pro všechna náboženství. Nemůžeme postavit žádný seriózní duchovní dům, pokud nejprve nenajdeme něco pevného a základního, na čem bychom mohli stavět – uvnitř svého Já! Platí zásada “podobné se podobá”. Bůh v nás již zná, miluje a slouží Bohu ve všem ostatním.
Kristus je světlo, které lidem umožňuje vidět věci v jejich plnosti. Přesným a zamýšleným účinkem takového světla je vidět Krista všude jinde. To je vlastně moje jediná definice pravého křesťana. Zralý křesťan vidí Krista ve všem a ve všech ostatních. To je definice, která nás nikdy nezklame, vždy od nás bude vyžadovat víc a nedá nám žádný důvod s kýmkoli bojovat, vylučovat ho nebo odmítat.
Mnoho mystiků … říká: “Bůh je život.” Když tedy řeknu: “Jsem plně živý a plně zamilovaný do života”, znamená to, že v sobě plně pociťuji Boží přítomnost – jsem zamilovaný do Boha, který je Život; do živého Boha. A říci “Já jsem Život” znamená říci “Já jsem Bůh”, nebo alespoň část Boha, syn či dcera Boží, výraz, potomek, projev, vtělení Boha. Další Kristus.
A co je pro nás vzkříšení v kontextu příběhu nového vesmíru? Je to proměna vědomí, zkušenost transcendence, v níž žijeme ze spojení, které je naší pravdou. Když se naše vědomí nadále vyvíjí, když se nadále stáváme stále schopnějšími milujícími, máme podíl na Kristově vzkříšení. Nejenže kráčíme ve Světle, ale stáváme se světlem pro druhé. I malá vzkříšení, která přicházejí po rozhodnutí zemřít strachu a egocentrismu, uvolňují Ducha. Když se zapojíme do celoživotního umírání a vzkříšení jako Ježíš, získáváme stále více síly k tomu, abychom mohli konat práci, o kterou nás Bůh žádá.
Nyní, když víme, že naše “kořeny” jsou “nesmrtelné” … jsme smířeni s tím, že se znovu pustíme do díla světa. Znovu vstupujeme do každodenního života. …Nyní se díváme z hlediska, které je zakořeněno v našem smyslu pro vlastní realitu v Bohu. Díky tomu se nám vše jeví jako zcela nové a naše nová schopnost nabízet našemu světu energii lásky a smyslu mu pomáhá stát se “novým” (Řím 6,4; Zj 21,5).
Nyní na hlubší úrovni chápu, co Ježíš myslel slovy “pokud neodejdu, Duch nemůže přijít” (Jan 16,7). Myslím, že normální vzorec v dějinách je, že každá generace přechází a staví mosty lásky a důvěry pro další generaci, která přichází po ní. To nejdůležitější pro nás všechny je, abychom byli někde spojeni. Pokud jste nikdy nemilovali, neexistuje žádný most. . . .
Právě tam, kde jste, v bolesti a smutku, právě tam je vhled, tam je odpověď, tam je moudrost. Tam je proměna, tam je znovuzrození. A nejste na to sami. Váš přítel, váš milenec, vaše rodina, váš pomocník – někdo z vaší party ji bude zprostředkovávat s vámi.
Připomeňte si přeměnu housenky v motýla. Nejprve si představte jak se housenka se plazí, žvýká listy. Pak si vytvořte obraz toho, jak toto malé stvoření vytváří kokon, ve kterém bude viset. Představte si, že jste uvnitř tohoto tichého, temného prostoru metamorfózy. Dovolte si tiše sedět uvnitř tohoto prahu proměny
Kde je tento vzkříšený Kristus? Všude a všude kolem nás – ve vás, ve vašem sousedovi, na dřínu venku, na pučící vinné révě, v mravencích, kteří vyskakují skulinami. Celý svět je naplněn Bohem, který prozařuje i ta nejtemnější místa našeho života.
Je to rozhodnutí nabídnout ruku, ne zaťaté pěsti. Je to “ten den”, o kterém jsme vždy snili, vynořující se v přítomnosti, den přicházející k nám a v nás. Je to tak odlišné od toho, co jsme očekávali – ale mnohem lepší. Tohle znamená být naživu, skutečně naživu.