Na naší radě MBS jsme připravili návrh časového rozvrhu takto: 9,00-9,30 příchod účastníků (cca max 40 osob) 9,30-10,00 přednáška JZ 10,00-11,00 skupinky včetně souhrnu z nich 11,15-12,00 mše 12,00-12,45…
Na počátku
Věda konečně dohnala to, co jsme vždy věděli, že jsme všichni příbuzní. Všichni jsme stvořeni ze stejných základních prvků. Je to pouze uspořádání těchto prvků, které dává odlišnou podobu tomu, co vidíme před sebou. Sdílíme DNA se všemi ostatními živými bytostmi. Přibližně 98 procent naší DNA sdílíme s primáty a asi 35 procent s rostlinami… Všichni pocházíme ze stejného původního zdroje a všichni se skládáme ze stejných základních prvků.
Nechte svou zvědavost bloudit
Kdykoli je člověk dojat krásou stvoření, je dojat Bohem. Bohem, Stvořitelem jak krásy, tak vnitřních pocitů, které vzrušují duši.
Uznání milosti
vše může být svátostí, což znamená, že každý člověk, tvor, rostlina a předmět může být příležitostí k setkání s něčím z Boží přítomnosti ve světě. Svátostnost je vlastnost přítomná ve stvoření, která nás otevírá posvátné přítomnosti ve všech věcech. Svátosti odhalují milost.
Důstojnost pozornosti
Stačí vyjít ven a dlouho a s láskou se dívat na jeden list, až poznáme, opravdu poznáme, že tento list je účastí na věčném bytí Boha. To stačí k vytvoření extáze! Náš vztah k realitě nám umožňuje setkávat se s věcmi od středu ke středu nebo od subjektu k subjektu, od vnitřní důstojnosti k vnitřní důstojnosti. Pro skutečného kontemplativce vzbudí bezdůvodně padající zelený list stejný úžas a obdiv jako zlatý svatostánek v katedrále.
Čím je pro mě Písmo?
Další věcí, kterou kromě stvoření máme, je naše svědomí. Lidé se vždy řídili svým vlastním srdcem. Svým způsobem to odráží i Písmo. Vypráví nám příběhy o tom, jak bychom měli a neměli jednat. Tyto věci se učíme z příběhů….
Příroda novýma očima
Zvu vás, abyste některé věci „zahlédli“ přírodu!…např. strom: Dovolujeme stromu, aby odhalil svou přirozenou důstojnost, takový, jaký je, bez našeho zasahování. Stane se z něj zjevení a stěny našeho světa se začnou rozšiřovat.
Vnímání krajiny
Každý kousek této země je pro můj lid posvátný. Každé zářící jehličí borovice, každý písčitý břeh, každá mlha v temném lese, každá mýtina a bzučící hmyz jsou v paměti a zkušenosti mého lidu posvátné…. Jsme součástí země a ona je součástí nás. Voňavé květiny jsou naše sestry; jelen, kůň, velký orel, to jsou naši bratři. Skalní hřebeny, šťávy na loukách, tělesné teplo poníka a člověk – to vše patří do stejné rodiny.
Naslouchání kázání přírody
Bůh není vázán lidskou domněnkou, že jsme středem všeho, a stvoření vlastně nevyžadovalo ani nepotřebovalo, aby mu Ježíš (nebo my) propůjčoval další posvátnost. Od prvního okamžiku velkého třesku příroda zjevovala slávu a dobrotu Boží přítomnosti. Ježíš přišel, aby žil uprostřed ní a těšil se ze života ve všech jeho přirozených variacích, a byl tak naším vzorem a příkladem. Dalo by se říci, že Ježíš je dar, který ctí dar.
Rozkvět je vzájemný
Potawatomská botanička: Vděčnost a vzájemnost jsou měnou ekonomiky darů a mají tu pozoruhodnou vlastnost, že se s každou výměnou násobí, jejich energie se koncentruje, jak přechází z ruky do ruky, jsou skutečně obnovitelným zdrojem. Dokážeme si představit lidskou ekonomiku s měnou, která napodobuje tok z Matky Země? Měnu darů?