Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Moji rodiče milovali půdu, zemi, přírodu a v jejich zahradě jsem viděl svobodu, kterou díky ní pociťovali. Zahrada jim i celému světu oznamovala, že jsou naprosto svobodní a mohou být sami sebou.
Znali Bibli, ale co bylo mnohem důležitější, znali svět skrze Bibli…(W.J.Jennings)
Naučit se žít ve vztazích je základem následování patrona ekologie. František byl otevřený vztahům – přijímal od všech, ať už to byli malomocní, lidští bratři a sestry, červi, ptáci, biskupové, voda, oheň, vítr nebo Blahoslavená Matka Země. František rozpoznával vtělené Slovo Boží ve všech živých tvorech. Díky své otevřenosti dokázal rozpoznat požehnání v tom, že je bratrem všech, a jeho odpovědí byla pokora.(Ilia Delio)
Sakramentální povaha světa byla do značné míry ztracena, až do jejího nedávného znovuobjevení vizionáři, které obvykle považujeme za „sekulární“, „pouhé“ přírodní mystiky, básníky a umělce: lidi jako náčelník Seattle, John Muir, Rachel Carsonová, Walt Whitman, Wendell Berry, Annie Dillardová a další. My katolíci jsme nakonec omezili „sakramentálie“ na věci jako náboženské medaile, posvěcené svíčky a svěcenou vodu, místo abychom ctili přirozenou svatost zemských rud, včelího vosku a vody, z nichž byly ve skutečnosti vytvořeny. Zamyslete se nad tím, prosím! (R.Rohr)
Zasadit zahradu, vytvořit mokřad— vypadají jako malé činy tváří v tvář našemu světu betonu, naší posedlosti nikdy nekončícím ekonomickým růstem. Jaký rozdíl to může znamenat? Myslím na komentář GK Chestertona v jeho úžasné ekonomické kritice Nástin příčetnosti, která se zaměřuje na převzetí malých obchodů a farem průmyslovým kapitalismem:
Udělejte cokoli, jakkoli malé, co zabrání dokončení práce kapitalistické kombinace zisku
Pokud bychom přistupovali k přírodě a životnímu prostředí bez této otevřenosti úžasu a úžasu, pokud ve vztahu ke světu již nebudeme mluvit jazykem bratrství a krásy, náš postoj bude postojem pánů, spotřebitelů, bezohledných vykořisťovatelů, neschopných stanovit limity pro své bezprostřední potřeby. Naproti tomu, pokud se cítíme důvěrně sjednoceni se vším, co existuje, pak střízlivost a péče spontánně vzrostou. Chudoba a askeze svatého Františka nebyly pouhým pozlátkem askeze, ale něčím mnohem radikálnějším: odmítnutím proměnit realitu v objekt, který má být jednoduše používán a kontrolován. (papež František)
Když Bůh projevuje ducha skrze hmotu, pak se ta hmota stává svatou věcí. Hmotný svět je místem, kde můžeme pohodlně uctívat Boha jen tím, že v něm budeme chodit, milovat ho a respektovat ho. Vše viditelné, bez výjimky, je Boží vylití. Co jiného by to vlastně mohlo být? Když si můžeme užívat všechny věci jako svaté, “zažíváme vesmír jako společenství předmětů, nikoli jako sbírku předmětů,” jako “geologian” Fr. Thomas Berry to řekl moudře.
Na naší radě MBS jsme připravili návrh časového rozvrhu takto: 9,00-9,30 příchod účastníků (cca max 40 osob) 9,30-10,00 přednáška JZ 10,00-11,00 skupinky včetně souhrnu z nich 11,15-12,00 mše 12,00-12,45…
Věda konečně dohnala to, co jsme vždy věděli, že jsme všichni příbuzní. Všichni jsme stvořeni ze stejných základních prvků. Je to pouze uspořádání těchto prvků, které dává odlišnou podobu tomu, co vidíme před sebou. Sdílíme DNA se všemi ostatními živými bytostmi. Přibližně 98 procent naší DNA sdílíme s primáty a asi 35 procent s rostlinami… Všichni pocházíme ze stejného původního zdroje a všichni se skládáme ze stejných základních prvků.
Kdykoli je člověk dojat krásou stvoření, je dojat Bohem. Bohem, Stvořitelem jak krásy, tak vnitřních pocitů, které vzrušují duši.
vše může být svátostí, což znamená, že každý člověk, tvor, rostlina a předmět může být příležitostí k setkání s něčím z Boží přítomnosti ve světě. Svátostnost je vlastnost přítomná ve stvoření, která nás otevírá posvátné přítomnosti ve všech věcech. Svátosti odhalují milost.