Probuzení do života

Když začnete chápat svůj život ve světle těchto okamžiků, uvědomíte si ten pocit, že kloužete po povrchu hlubin vlastního života. Je to o to nešťastnější, že nevysvětlitelná Boží jednota s námi se skrývá v hlubinách, nad kterými kloužeme. Pak je tu dar svaté nespokojenosti. Říkáme si: “Nelíbí se mi, že takhle žiju”. Nelíbí se mi žít ve vyhnanství z tohoto vnitřního bohatství, které mě čas od času navštíví a oživí mě zevnitř….. Chci setrvávat v hlubinách, které tak letmo zahlédnu.

Jen tohle

Při výdechu se cvičte v přijímání toho, že život je takový, jaký je v tomto okamžiku. Dovolte mu být zde, právě takový, jaký je. Vdechujte pocit dostatku, spokojenosti, že vlastně všechno je v pořádku právě tady a teď, že nic víc nepotřebujeme. Vydechujte přijetí toho, jak se věci mají.  

Udržovaný dech za dechem

eště úžasnější bylo, že toto milostivé vědomí Boha a mě, jak se navzájem vdechujeme a vydechujeme, pokračovalo po další tři dny. Ne že bych chodil v nějakém transu. Vlastně spíše naopak, protože jsem se cítil velmi přítomný každé věci, kterou jsem během dne dělal, ale přítomný ve všudypřítomném základním vědomí, že jsem v přítomnosti Boha, který mě podporuje dech po dechu, zná mě skrz naskrz s pronikavým smyslem pro milosrdenství bez konce. 

Vidět a poznat není totéž

Kristus je světlo, které lidem umožňuje vidět věci v jejich plnosti. Přesným a zamýšleným účinkem takového světla je vidět Krista všude jinde. To je vlastně moje jediná definice pravého křesťana. Zralý křesťan vidí Krista ve všem a ve všech ostatních. To je definice, která nás nikdy nezklame, vždy od nás bude vyžadovat víc a nedá nám žádný důvod s kýmkoli bojovat, vylučovat ho nebo odmítat. 

Buďte přítomni jako dítě

Jak stárneme, stává se “vážnost” simulakrem moudrosti, a dokonce i cti. Ochuzeni o čest, která nám byla v dětství odepřena, se stáváme velmi ochotnými účastníky jakéhosi duchovního zrání, které ctí hluboké a vážné, a to i na úkor prostého a krásného. Ve skutečnosti cesta k úžasu není sofistikovanost, intelekt nebo artikulace; je to zpětně natažená hodina…..

Hledání Boží vize

ez ohledu na to, kde se nacházíme, můžeme vstoupit do prostoru, který kdysi obýval Ježíš, a najít tam skutečnou přítomnost, která k nám promlouvá. Boží hledání nás může proměnit, ne tím, že nás pozvedne ze sebe samých, ale tím, že nás uzemní v radosti a zápase lidského bytí.

Jsme milovaní       

sme milovaní. Jsme důvěrně milováni dávno předtím, než nás milovali nebo zranili naši rodiče, učitelé, manželé, děti a přátelé. To je pravda našeho života. Je to skutečnost , kterou chci, abyste si sami pro sebe nárokovali. To je fakt, kterou vyslovuje hlas, jenž říká: “Ty jsi můj milovaný” [viz Mk 1,9-11].