Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Tato vnitřní cesta – modlitba, smrt ega a mystické sjednocení – je sama o sobě zjevením: že zaslíbená země není jen politickou realitou, ale také psychologickou a duchovní. Pod falešným já a reaktivními emocionálními programy (jak to vyjádřil Thomas Keating) leží naše „původní požehnání“. Nebo jak nám Richard Rohr znovu a znovu připomíná: Imago Dei – božské přebývání – je již uvnitř.
Jako věřící v křesťanskou víru musíme dospět k přesvědčení, že v každém člověku je jiskra božství. Každá lidská osobnost je něco posvátného, něco výjimečného. Nemáme právo, jako jiná osoba nebo jako národ, zničit tuto jiskru božství, tuto jiskru lidskosti, která je stvořena a vytvořena k obrazu Božímu.
Aby bylo jasno, plně věřím, že když se Písmo používá k ospravedlnění genocidy nebo k prosazování ideologií nadřazenosti, nemá toto použití nic společného s učením Ježíše ani s podstatou křesťanské víry. Je však hanebné, že se církev po staletí spojovala s impériem. Zvolila cestu moci a vlivu. Člověk by očekával, že křesťané se poučili. My jsme se ji však nenaučili.
Nenásilí pro mě znamená aktivní lásku, hledání její společné pravdy, této základní pravdy reality, která spočívá v tom, že jsme všichni jedno. Že jsme již sjednoceni, že jsme již smířeni, že jsme všichni dětmi … Boha univerzální lásky.
Maritn Luther King Jr.:e třeba si uvědomit, že moc bez lásky je bezohledná a zneužívající a že láska bez moci je sentimentální a slabá. Moc v tom nejlepším smyslu je láska, která naplňuje požadavky spravedlnosti.“
Františkánští tvůrci míru Rosemary Lynchová a Alain Richard stanovili deset „přikázání“ pro ty, kdo se snaží žít duchovním životem nenásilí. Nazvali je „Desatero pro spiritualitu nenásilí“:
Stejně jako nenásilný Ježíš, i my se musíme v tichém rozjímání posadit a otevřít svá srdce a mysl Duchu svatému pokoje a nechat Boha pokoje, aby nás nazval Božími milovanými. Chceme-li být odzbrojeni, uzdraveni a osvobozeni, abychom mohli praktikovat láskyplné nenásilí, musíme dát Bohu svolení, aby nás miloval, pojmenoval nás a nárokoval si nás.
John Dear :Vizionářské nenásilí, kterému učili Gándhí a King, vychází z našich odzbrojených srdcí, z našeho vnitřního nitra, kde se zříkáme svého vnitřního násilí, necháváme se odzbrojit Bohem a pěstujeme vnitřní nenásilí, které nás pak posouvá k pečlivému praktikování mezilidského nenásilí s našimi rodinami, sousedy, spolupracovníky, komunitami, městy, národem, všemi tvory a Matkou Zemí.
Palestinská kvakerka Jean Zaru: Musíme se takříkajíc obrátit k nové vizi lidské důstojnosti, k tomu, čemu říkáme „to Boží“ v každém člověku, dokonce i v těch, kterým odporujeme. Musíme se nechat pohnout v srdci úzkostí a utrpením těch druhých.
Rev. James Lawson (1928-2024),:A myslím si, že pokud je náboženství platné, jak ho chápu já a moje rodina, myslím si, že náboženství musí vystoupit z lavic a stát se hnutím za morální, intelektuální spiritualitu, která nám může pomoci stát se lidmi, jakými nás Bůh stvořil.