Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
„Přijď království tvé“ zcela jasně znamená, že Boží říše je něco, co vstupuje do tohoto světa, nebo, jak Ježíš často říká, „je blízko“. Neměli bychom ji promítat do jiného světa. Je to skutečnost, která do tohoto světa tu a tam pronikne, když jsou lidé jako Bůh.
Bůh nám dává dostatečně ochutnat Boží říši, abychom v ni uvěřili a chtěli ji víc než cokoli jiného. Ježíš ve svých podobenstvích nikdy neříká, že Království je zcela teď nebo zcela později. Vždy je to teď-a-ještě-ne.
Jak si můžeme opravdu myslet, že by Marie – pokud by myslela tak, jak byla vycvičena myslet každá dobrá židovská dívka své doby – mohla být plně připravena slyšet, mluvit nebo žít Boží poselství? Musela se nechat vést Bohem mimo svou škatulku očekávání, svou zónu pohodlí, své poslušně náboženské následování vůdce (což je rys všech náboženství na jejich nižších úrovních). Byla velmi mladá a do značné míry nevzdělaná. Možná, že samotná teologie není tou nezbytnou cestou, ale místo toho stačí integrita a odvaha. Nic z toho, co kdo řekl v synagoze, by Marii ani Josefa na tuto situaci nepřipravilo. Oba se museli spolehnout na své anděly! Který správný biskup by se v takové situaci svěřil? Já sám bych to neudělal. O Josefovi víme jen to, že to byl „spravedlivý muž“ (Mt 1,19), pravděpodobně také mladý a nevzdělaný. Tato okolnost je naprostou konfrontací s našimi kritérii a způsobem hodnocení pravosti.
Uvažovat o věcech ve světle věčnosti je velkým objasněním. Možná nás to napadne na smrtelné posteli, když si říkáme: „Bude to mít nějaký význam? Má to vůbec nějaký význam? Bude tahle maličkost, kvůli které se teď rozčilujeme a pohoršujeme, ve světle věčnosti vůbec něco znamenat?“ To je otázka. Prorok nebo prorokyně mluví pravdivě a v nejširších souvislostech
Musíme si položit otázku: „Je vesmír přátelské místo, nebo ne?“. Duchovní zkušenost spočívá v důvěře, že když se přestaneme držet, bude nás držet Vrozené dobro. Mnozí z nás to nazývají Bohem, ale není to nutné. Důležitá je důvěra. Když se do takové Prvotní lásky propadneme, uvědomíme si, že vše je v základu v pořádku.
Některé nové studie naznačují, že křesťané ani tak neopouštějí křesťanství, jako spíše se sjednocují se skupinami, které žijí křesťanské hodnoty ve světě – namísto toho, aby se v neděli opět scházeli jen k poslechu čtení, recitaci vyznání víry a zpěvu písní. Ježíš nepotřebuje náš zpěv; místo toho musíme jednat jako společenství
Obnovení království skrze moc Ducha ve skutečnosti převrátilo status quo. Jak již předpověděli Maria a Zachariáš, ti, kdo se nacházejí na spodku společenského žebříčku – ženy, mládež a otroci – budou příjemci Ducha a nositeli jeho moci [Lk 1,46-55; 1,67-79].
Ježíš přišel, aby nás učil moudrosti. Přinesl nám poselství, které nám nabízí cestu jak se osvobodit od lží světa, a také od toho jak lžeme sami sobě. Slova evangelia působí na naše alternativní vědomí, staví pevný základ, který nám pomůže osvobodit se od každého společenského řádu a od každé ideologie. Ten základ ježíš pojmenoval Boží vládou, která je v tomto světě, ale její působení v něm není. Ona je tam, kde vzniká víra. Už nemusíme důvěřovat systémům a -ismům ve světě, ale stavíme se na místo, kde můžeme nabízet svůj díl soli, kvasu a světla. Je to neškodné místo, kde nemáme jistotu pravdy. Je to místo nenápadné, tajemné, kde nemáme žádnou jistotu, ale kde jsme spokojeni s tím, že vlastně skoro nic nevíme.