Františkánská mystika

Na jedné z našich konferencí jsme poslali některé účastníky k řece Rio Grande. Řekli jsme: “Chceme, abyste našli jeden konkrétní objekt, ne celou krajinu, ale jeden list, jednu větvičku, jednu ještěrku, a poskytli mu úctu. Promluvte si s ním.” A pak, ještě odvážněji, jsme je požádali, aby v tomto stavu úcty nechali promluvit ji. Pro vzdělané lidi to bylo jistě obtížné. Nejspíš se báli, že je někdo uvidí nebo uslyší.

38 Zrání

Stát se prarodičem

Nedovedu si představit opravdového praotce nebo pramatku, kteří by v nějaké formě nebyli kontemplativními. A kontemplativci jsou jedinci, kteří žijí ve svém nitru a vracejí se do středu, a přesto vědí, že nejsou středem. Jsou jen částí, ale laskavou a vděčnou částí.

realita komunity

Od já k my

Pravá modlitba nebo kontemplace je naopak skokem do pospolitosti a společenství. Víme, že to, co prožíváme, může udržet jen celek a my už nejsme sami. Jsme pouze součástí, a to velmi vděčnou a zcela spokojenou součástí. To je “pokoj, který svět nemůže dát”