Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Podíváme-li se na velké náboženské tradice, vidíme, že všechny používají podobná slova, aby ukázaly stejným směrem. Františkánským slovem je „chudoba“. Karmelitánským slovem je nada neboli „nicota“. Buddhisté hovoří o „prázdnotě“. Ježíš ve svém úplně prvním blahoslavenství mluví o tom, že jsme „chudí v duchu“ (Matouš 5,3).(R.Rohr)
Než se setkáme se svým pravým já, je naše falešné já tím, kým si myslíme, že jsme. Naše myšlení to však nečiní pravdivým. Falešné já je především společenský konstrukt, který nám má pomoci nastoupit na životní cestu. Je to soubor dohod uzavřených v dětství s našimi rodiči, rodinou, sousedy, školními kamarády, partnerem či manželem a náboženstvím. Ježíš by to možná nazval „starým měchem“, o kterém poukazuje, že nemůže pojmout žádné nové víno (Marek 2:22).(R.Rohr)
e zapotřebí počáteční něžné zranitelnosti („zranění“), abychom porazili své ego a otevřeli se plnému vědomí – které musí zahrnovat i děsivé nevědomí! (R.Rohr)
Bůh je větší než všechny naše malé škatulky. Boží láska přesahuje hranice, které na zemi vytyčujeme. (Jen Austin )
Existuje Vnitřní Připomínka, Vnitřní Pamětník (viz Jan 14:26, 16:4), který drží pohromadě všechny nesourodé a roztříštěné části našich životů, vyplňuje všechny mezery, přebírá všechny chyby, odpouští všechna selhání a miluje nás do stále hlubšího života. Toto je popis práce Ducha Svatého, který je pramenem, jenž v nás tryská (Jan 7:38–39) – a to až na věky. (R.Rohr)
Osvobození od ega je osvobozením od světa forem a obrazů. Ježíšovým slovem pro to bylo mamon: „Nemůžete sloužit Bohu a mamonu“ (Matouš 6:24). Pokud hrajeme hru na vzhled a moc, prestiž a majetek, Ježíš říká, že nemůžeme poznat Boha. To je docela absolutní! Existuje souvislost mezi naší posedlostí image a tím, jak moc – nebo jak málo – jsme prožili vnitřní život. (R.Rohr)
Ego preferuje dualistický světonázor, kde jsou špatní lidé věčně trestáni a dobří lidé (jako jsme my) jsou plně odměněni. Duše ale nepotřebuje vidět trestané ostatní, aby byla šťastná! Proč by se někomu líbila představa, že je někdo mučen na věky? Jaký druh psychiky nebo duše může odsoudit ostatní k pekelnému ohni? Určitě ne Boží Láska.
František a Klára nám ukázali, že je možné změnit systém ne negativními útoky (které mají tendenci nafukovat ego), ale jednoduše tím, že se tiše přesuneme stranou a uděláme to lépe!
Jak František, tak Klára považovali ortopraxi („správnou praxi“) za nezbytnou paralelu, a možná dokonce za precedens, k verbální ortodoxii („správnému učení“) a ne za volitelný doplněk nebo možný důsledek. „Proč neděláš to, co říkáš, že věříš?“ ptá se prorok vždy.
zkušenost komunity: Když křesťané žijí v autentickém míru, přestanou se navzájem napadat, soutěžit nebo si nadřazovat, nabízíme pikantní alternativu k dominantním modelům moci v naší globální vesnici, které jsou obvykle formovány nátlakem, strachem, vyloučením a násilím.