Ptám se, zda jsme neztratili schopnost chvět se – být hluboce zasaženi – tváří v tvář nespravedlnosti. Ptám se, zda se již nechvějeme v přítomnosti svatého Boha, který od nás vyžaduje, abychom konali spravedlnost. (Dr. Yolanda Pierce)
Žalm míru a spravedlnosti
Hospodin je můj pastýř,
nebudu mít nedostatek.
Na travnatých loukách
mě uklidňuje,
u tichých vod mě vede.
Můj život navrací.
Vodí mě po stezkách spravedlnosti
pro své jméno.
V Písmu jsou právo a spravedlnost zaměnitelné se spravedlností…
Volba milosti, ne násilí
Milost nám však nabízí jinou verzi spravedlnosti. Milost vytváří prostor pro vykoupení. Milost nám nabízí vizi spravedlnosti, která je obnovující a věnuje se hojení ran nespravedlnosti.
Božská svoboda odpouštět
Hebrejský prorok Ezechiel potvrzuje jedinečný a zřídka chápaný pojem milosti. V polovině knihy Bůh promlouvá: „Obnovím s tebou svou smlouvu a poznáš, že já jsem Jahve, a tak si vzpomeneš a budeš zahanben a ve svém zmatku budeš mlčet, až ti odpustím všechno, co jsi spáchal“ (Ezechiel 16:62–63).
Prostě láska
Láska je jediná věc, která proměňuje lidské srdce. V evangeliích vidíme Ježíše, jak plně zjevuje tuto božskou moudrost. Láska nabývá podoby a symboliky uzdravení a radikálního odpuštění – což je v podstatě vše, co Ježíš dělá. Ježíš, který představuje Boha, obvykle proměňuje lidi v okamžicích, kdy se nejvíce nenávidí, kdy nejvíce cítí stud nebo vinu, nebo se chtějí potrestat.
Hnutí lásky a osvobození
můžeme se těšit z duchovnosti, která je skutečně od Boha, pokud se netěšíme z boje za spravedlnost – lásku, soucit, nenásilí a odpuštění ve světě. A nemůžeme v tomto boji setrvat, pokud nečerpáme osobní sílu z Boha, kterého miloval JEŽÍŠ, ať už tuto posvátnou sílu prožíváme a představujeme si ji jakkoli.
Ježíš mluví v podobenstvích
R.Rohr OFM: Jsme kapitalisté, a to i v duchovním životě. Když více pracujeme, očekáváme více a nevíme, co si počít s Bohem, který toto pravidlo porušuje. Boží spravedlnost je však jen jiný způsob, jak přemýšlet o Boží bezpodmínečné lásce. V celém evangeliu lidé dostávají to, co si nezaslouží.
Nespravedlnost války a naléhavá potřeba míru a úplného odzbrojení
Z toho tedy vyplývá, že celé křesťanství je povoláno odmítnout nevýraznou a zdánlivě racionální logiku, která vidí na jedné straně nevyhnutelnost použití zbraní v reakci na utrpěnou agresi a na straně druhé další začátek nevyčerpatelných závodů ve zbrojení, které mají vést k osvobození okupovaných území a obnovení statu quo, ale spouští nekonečný konflikt, který působí nesmírnou devastaci a nepřijatelné ztráty na lidských životech. Nezbytné odmítnutí takového podvodu se musí promítnout do povinnosti podporovat a prosazovat konkrétní politická rozhodnutí při hledání dialogu a porozumění, po vzoru setkání svatého Františka a sultána.
Příběh revoluce
Pokud chcete lepší svět, vyprávějte lepší příběh, a to i o možnosti ztělesnit spravedlnost bez pomsty. Pokud si myslíte, že to zní naivně, slyším vás. Ale já pocházím ze společnosti, kde jsme uzákonili významnou generační, strukturální změnu. Radikálně jsme omezili používání násilí a učinili několik nesmělých kroků ke vzájemné spolupráci, místo abychom jen převraceli karty, takže lidé, kteří byli dříve utlačováni, jsou nyní těmi, kdo utlačují. Důvod, proč mi [spravedlnost bez pomsty] nezní naivně, je ten, že jsem viděl, jak to funguje.
Zdědění prorockého povolání
Učili mě Micheáše 6: Co jiného požaduje Hospodin, než konat spravedlnost? Izajáš 58: Jsme povoláni, abychom napravovali trhliny, abychom rozvazovali pouta bezbožnosti. Lukáš 4: Duch Páně je nade mnou, abych hlásal dobrou zprávu chudým. Matouš 25: Cokoli učiníte nejmenšímu z těchto, mně jste učinili. Nebyly to jen texty k zapamatování. Byly to kotvy, kolem nichž se musí soustředit autentický křesťanský život.