vděčnost a pokora

Vděčnost, milost a vztahy

frantiskan

život v komunitě
„Stačí, když si Boží lásku vtisknete do kostí a žijete, jako byste byli odpuštěni. Stačí, když se o sebe navzájem staráte, odpouštíte si a myjete nádobí.“ Když lépe porozumíme milosti, kterou jsme přijali, jsme schopni se obrátit navenek s vděčností a velkorysostí. Vděčnost se stává „naším domovem v Boží přítomnosti“ nebo, slovy Henriho Nouwena, „intimní účastí na samotném Božím životě“, která „sahá daleko za hranice našeho vlastního já k Bohu, ke všemu stvoření, k lidem, kteří nám dali život, lásku a péči“.

Posel pravdy

Nedokonalý posel

frantiskan

Jonáš si myslel, že má výlučné právo na pravdu, a proto mohl pohrdat těmi, kterým kázal. Chtěl, aby se mýlili, aby on mohl mít pravdu, ale ve svém hněvu na Ninive a Asyrskou říši nedokázal ocenit Boží touhu nabídnout odpuštění a milost i Jonášovým nepřátelům. Ve skutečnosti dokonce nesnášel, že se připojili k jeho „klubu věřících“. Velmi se snažil přijmout nové „politické“ uspořádání.

Milost Boží

Již odpuštěno

frantiskan

Nadia Bolz-Weberová :
Jedenáct slov ke mně přišlo od… odvážím se říct od Boha? Možná to byla moje vlastní mysl, která našla záchrannou brzdu, ale nezdálo se mi, že by ta slova byla moje vlastní, protože to, s čím moje vlastní mysl obvykle přichází, zní mnohem blíž slovům „Přestaň být takový ufňukánek“ než těm, která jsem slyšela toho dne na kopci. Jedenáct slov: Co když už ti to všechno bylo odpuštěno? 

Milost Boží

Věčně přítomná láska

frantiskan

Protože milost pochází od Boha, nakonec vítězí. Bůh nám odpouští, ať už se dopouštíme jakýchkoli hrůz nebo jsou nám činěny, ať už jsou naše skutky jakkoli nezasloužené a náš život pokažený, protože takový je Bůh. Milost je zdarma; nezasloužíme si ji, ani se nevyžaduje, abychom si ji zasloužili. To je to, co dělá milost milostí. Přichází k nám všem svobodně.

Milost Boží

Milost je Boží jméno

frantiskan

Každý okamžik není zřejmý jako Bůh, jako milost; vypadá docela jednoduše jako další obyčejný okamžik. Ale naše ochota rozpoznat ji jako bezplatnou – jako dar zdarma, jako sebeobjevení, jako možnost – jí umožňuje, aby taková byla. Bůh se přestává skrývat. Bůh a milost se stávají zjevnými jako dar v každém okamžiku. A ti, kdo se naučí přijímat dary, dostávají další dary. „Z Boží plnosti jsme všichni dostali, milost za milostí“, jak říká Jan 1,16.

tři dary

Odpuštění je proces

frantiskan

Možná teď potřebujeme odpouštět jen v blízkém okolí: lidem v našich rodinách a komunitách, lidem, vedle kterých bojujeme. Než abychom odsuzovali milosrdenství, raději ho zkusíme v malých dávkách. Odtud se možná odpuštění a milost rozšíří a pokryjí nás, stanou se více vzduchem, který dýcháme.

tři dary

Odpuštění a svoboda

frantiskan

R.Rohr: Skutečné odpuštění vedené Duchem vždy osvobozuje a uzdravuje alespoň jednu ze zúčastněných stran, a doufejme, že obě. Pokud pouze zachovává mou morální výšku – jako velkorysého „křesťana“ -, pochybuji, že je to vůbec pravé odpuštění. V odpuštění žijeme podle své skutečné a nejhlubší důstojnosti. Pak se řídíme silou a logikou, které nám nejsou vlastní. 

odolnost a růst

Zásadní konverze

frantiskan

Naše kontemplativní praxe je „laboratoří“, v níž se učíme umírat svým pomíjivým identitám, emocím a myšlenkám, abychom mohli přijmout vždy trvalé a dokonalé zrcadlení Božího pohledu. Zbytek našeho života se stává polem, na němž prožíváme tuto účast na Lásce, odrážíme pohled milosti na Druhého a pak nám zbývá spousta pro všechny ostatní.

Jaro v nás

frantiskan

Nejkrásnější Ježíšovou metaforou pro tuto vnitřní zkušenost milosti je „pramen v tobě“. Tento pramen není mimo nás, je v nás a tryská k věčnému životu. Duchovní poznání a duchovní poznávání je ve skutečnosti vždy znovupoznáním. Je to uvědomění si, že to, co už víme, je na určité hluboké úrovni pravda.