Francisca de Osuna OFM (1540): Snažte se zůstat pod svými myšlenkami, nebojujte s nimi ani na ně nemyslete. Udržujte se na hlubší úrovni, než je vaše mysl, třeba v hrudníku, solárním plexu nebo dechu; zůstaňte ve svém tělesném já. Odolejte jakékoli touze potlačovat nebo vyjadřovat se, dovolte si jen živočišnou spokojenost. Bude vám připadat jako nic nebo temnota. Zůstaňte tam „přikrčeni“ na buněčné úrovni bez studu dostatečně dlouho, aby Jiný zdroj začal proudit a vyvěrat jako světlo nebo radost. Z tohoto místa skrze vás proudí láska ze Zdroje spíše jako energie než jako myšlenka. Bůh ve vás a skrze vás poznává a miluje Boha – v sobě i v ostatních
Soucit, ne lítost
Co mne trápí ja sebelítost, izolaci, předstírání, že mě nic nebolí, srovnávání, zatvrzování se, stání před soudem (i když je to určitě dobrý pocit).
Ale našla jsem cestu v soucitu se sebou i s druhými, zachování otevřeného srdce ve chvílích, kdy se chci uzavřít, … využití své bolesti k tomu, abych ji viděla v druhých, a ne jen v sobě.
Přivítejte Ducha svatého
Abychom mohli vstoupit do vztahu se vzkříšeným Kristem, musíme opustit sami sebe, vzdát se kontroly nad svým životem a nechat se obdarovat Duchem. Myslíme si, že bychom mohli ztratit svou individualitu, avšak odevzdáním se Bohu ji ve skutečnosti ještě zvětšujeme. Pro jednou v životě jsme skutečně svobodní a můžeme se stát sami sebou, a ne tím, čím nás chtějí mít ostatní.
Mechthildino volání k soucitu
Radikální soucit, který si představuje jako jádro praktického jednání, nemůže vzniknout z pocitu povinnosti nebo z donucení pravidly či emoce. Je to smysl srdce, který činí nesnesitelným být lhostejný k potřebám druhého nebo považovat někoho za „nižšího“ než sebe.
Soucit
Co děláte se svými myšlenkami a pocity? Běhají vám celý den v hlavě, aniž byste se o ně starali? Posouvají vaše srdce směrem k laskavosti? Kvality nesouzení, nenásilí, odpuštění a všímavosti čekají na to, až o ně budete pečovat…..
Se soucitem měníme strany
Soucit všechno mění. Soucit uzdravuje. Soucit napravuje zlomené a obnovuje to, co bylo ztraceno. Soucit spojuje ty, kteří se odcizili nebo o jejichž spojení se jim ani nezdálo. Soucit nás vytáhne z nás samých do srdce druhého a postaví nás na svatou půdu, kde si instinktivně zujeme boty a kráčíme v úctě. Soucit vyvěrá ze zranitelnosti a vítězí v jednotě.
Soucit prostřednictvím spojení
Máme schopnost vyléčit tuto zemi z jejích rozdělení, válek, násilí a nenávisti. Touto schopností je láska v nás, která umožňuje trpět s druhým a milovat druhého bez odměny. Láska, která překračuje ego, je láska, která léčí. Když kvůli lásce ztratíme sami sebe, zjistíme, že jsme schopni skutečné lásky.
Boží soucit a proroci
Milosrdenství nepřebíjí spravedlnost, ale překonává ji. Milosrdenství je hlubokým tajemstvím toho, kdo je Bůh. „Neboť já jsem Bůh a ne smrtelník, Svatý uprostřed vás a nepřijdu v hněvu“ (Oz 11,9). Základní Boží charakteristikou, vyvyšující božství nad všechny lidi, je Boží bezmezné milosrdenství, Boží láska jako lůno.
Zrcadlové utrpení vede k soucitu
Lidský soucit je nejlepší a nejjednodušší způsob, jak otevřít prostor srdce a jak nás přimět žít uvnitř vlastního těla. Bůh nikdy nechtěl, aby se z většiny lidí stali filozofové nebo teologové, ale chce, aby všichni lidé představovali Boží vlastní soucit a empatii. A je v pořádku, když to chvíli trvá, než se k tomu dostaneme.
Vytváření společenství soucitu
Ježíš ani jednou nemluvil o účasti na bohoslužbách, ale neustále mluvil o uzdravování nemocných a nasycování hladových. Zdá se, že právě to znamená být Ježíšovým následovníkem.