Jeden proud lásky

Nezapomeňme také, že Ježíš se na hříšníky šokujícím způsobem nezlobí. To je tak totální šok, že to většina křesťanů stále odmítá vidět. Zlobí se pouze na lidi, kteří si nemyslí, že jsou hříšníci: Tito zapírající, bojácní a iluzorní jsou blokádou. Ti mnohem častěji nenávidí a necítí žádné výčitky svědomí. Kdysi jsme si mysleli, že posláním náboženství je vyhánět hřích a zlo. Skrze Ježíše se učíme, že hřích spočívá v samotném aktu vyhánění. Neexistuje místo, kam bychom ho mohli vyhnat. Setkali jsme se s nepřítelem a tím nepřítelem jsme my. Buď zlo lidských dějin neseme a přetváříme jako svůj vlastní problém, nebo jen zvyšujeme jeho účinnost a moc tím, že ho nenávidíme a trestáme “tam”.

přesto mi právě toto poznání - že jsem ještě nežil lásku - umožňuje stát pod vodopádem nekonečného milosrdenství. Teprve pak vím, jak nechat milosrdenství volně proudit skrze mě. To, že ji nezaslouženě přijímám, mi umožňuje ji nezaslouženě dávat. 

Síla odpuštění

Pokud “nechápeme” odpuštění, uniká nám celé tajemství. Stále žijeme ve světě meritokracie, myšlení quid-pro-quo(př.: něco za něco), výkonu a chování, které si zaslouží ocenění. Odpuštění je velkým rozmrazením veškeré logiky, rozumu a důstojnosti. Je to rozplynutí se v tajemství Boha jako nezasloužené lásky, nezasloužené milosti, pokory a bezmoci Božského milence.

přesto mi právě toto poznání - že jsem ještě nežil lásku - umožňuje stát pod vodopádem nekonečného milosrdenství. Teprve pak vím, jak nechat milosrdenství volně proudit skrze mě. To, že ji nezaslouženě přijímám, mi umožňuje ji nezaslouženě dávat. 

Změna vědomí

Kontemplativní, neduální myšlení naprosto nezbytné pro lidský rozkvět. Je to změna, která mění všechno ostatní. Umožňuje lásku, odpuštění a trpělivost. Bez něj jsme navždy uvězněni uvnitř svých soudů.

přesto mi právě toto poznání - že jsem ještě nežil lásku - umožňuje stát pod vodopádem nekonečného milosrdenství. Teprve pak vím, jak nechat milosrdenství volně proudit skrze mě. To, že ji nezaslouženě přijímám, mi umožňuje ji nezaslouženě dávat. 

Všichni potřebujeme odpuštění

přesto mi právě toto poznání – že jsem ještě nežil lásku – umožňuje stát pod vodopádem nekonečného milosrdenství. Teprve pak vím, jak nechat milosrdenství volně proudit skrze mě. To, že ji nezaslouženě přijímám, mi umožňuje ji nezaslouženě dávat.