Autentický a pokorný oheň

Boží přání a naše osudy jsou již vepsány v našich genech, výchově a přirozeném nadání. Přijmout, že každý z nás je jen sám sebou, je pravděpodobně to nejodvážnější, co kdy uděláme. Pouze původní výrobce může prohlásit, jaký výrobek – každý z nás – má být; nikdo jiný. “I každý vlas na vaší hlavě byl spočítán,” jak uvádí Ježíš (Mt 10,30

Moudrost mystiků

Studium mystiků a doufejme, že se s nimi alespoň trochu ztotožníme, nám umožní vstoupit do zdánlivě prosté, ale vždy hluboké oblasti těch, kteří našli cestu blízko Bohu a celému stvoření. Cesta mystika je na dosah.

Mystika a sociální změna

[Thurman učil, že] “mystikův zájem na imperativu společenského jednání nespočívá pouze ve zlepšování společenských podmínek. Nejde jen o to nasytit hladové, nejde jen o to zmírnit lidské utrpení a lidskou bídu. Kdyby to bylo všechno, samo o sobě by to bylo jistě důležité. Ale to není všechno. Základní úvaha souvisí s odstraněním všeho, co v životě jednotlivce brání tomu, aby k němu [k Božímu Já] přišel Bůh. Cokoli, co tomu brání, volá po akci.

Kontemplativní modlitba není nic nového

Richard se nechal ovlivnit pouštními mystiky a východními církevními otci, a to dokonce do té míry, že si říkám: “Panebože, to je jiné křesťanství.” Tohle je úplně jiné křesťanství. Je úplně jiné než problémy, kterými se zabýváme dnes. Hlavně mě zaráží, jak je některé jejich učení téměř buddhistické. Naprosto potvrzuje to, čemu nás učí soustředěná modlitba.

Šestý týden: Zkušenost, Písmo a tradice

Písmo je potvrzováno i dalšími dvěma koly na naší tříkolce. Pokud je to pravda – a to je akt víry -, řekli bychom, že to nějakým způsobem musí být nalezeno v Písmu. Nemůže být v přímém rozporu s Písmem. My katolíci jsme v tom nebyli příliš dobří. Všechna vajíčka jsme vložili do košíku Tradice. Hledejme tedy potvrzení v obou světech – ve verších z Písma i ve spisech mystiků, svatých, proroků, církevních Otců a Matek a církevních koncilů. [2]