Osmnáctý týden: Cesta k jednoduchosti
Biskupská kněžka a duchovní vůdkyně Margaret Guentherová (1929-2016) se zamýšlí nad výzvou „opravdové“ prostoty:
Prostota – cnost
Prostota není jednou z kardinálních ctností, ale možná by jí měla být. Stará shakerská píseň o darech nám říká, že „Když pravou prostotu získáme / Sklánět se a ohýbat se nebudeme stydět. / Obracet se, obracet se bude naše potěšení, / ‚Až se obracením, obracením dostaneme ‚do správného kruhu! [1]
Jak chápat Kristovu prostotu?
To je pro křesťany sotva nová nebo radikální myšlenka. Ježíš učí, že bychom se měli vyhýbat rozptylujícím přítěžím: učedníci jsou vysláni bez jediného batohu. Mají si „na cestu vzít jen hůl, žádný chléb, žádný vak, žádné peníze za opaskem, ale nosit sandály a neoblékat si dvě tuniky“ (Mk 6,8-9). To je prostota dovedená až k přísnosti a – podle mého středozápadního názoru – k chudobě. Chtěl bych mít alespoň deštník, náhradní oblečení a dvacetidolarovou bankovku zastrčenou v bezpečné kapse. A možná pár sendvičů. A kreditní kartu. Pro jistotu.
Jednoduchost je darem
Přijmout jednoduchost vyžaduje radikální důvěru, která nepřichází snadno. Jednoduchost není dar; spolu se svobodou, kterou přináší, je darem. Ale musí to být, slovy písně, opravdová prostota…..
Jednoduchost přináší radost a svobodu
Když přijmeme jednoduchost, rosteme ve velkorysosti. Jsme schopni držet všechny věci zlehka a v případě potřeby je nechat jít – náš majetek, naše peníze, naše nároky, dokonce i náš hněv, naše předsudky a naše obavy. Pokud je však opuštění plodem velkorysé prostoty, nelze si ho nikdy vynutit. Musí být radostné a dobrovolné. Nesmí se zaměňovat s duchovní mrtvolností, s životem bez vášně. Ve skutečnosti žijeme vášnivěji, protože jsme osvobozeni od tíživé práce pevně se držet všeho, co nám přijde pod ruku. [2]
Jednoduchost znamená i opuštění sebe
Pro benediktinského mnicha Augustina Belisleho poskytuje prostota nezbytné sebevyprázdnění, abychom mohli plněji přebývat v Boží přítomnosti.
Žít jednoduše, jednoduše naslouchat, jednoduše reagovat na osoby a události, mluvit jednoduše, zjednodušovat své okolí – jednoduchost pomáhá vyjasnit náš pohled.
Jednoduchost čistí zmatky, rozptyluje chmury
Rozptyluje chmury, které mají tendenci zamlžovat naše každodenní reakce na Boží slovo. Jednoduchost pomáhá vyčistit zmatek, který nás může snadno bombardovat z mnoha stran….. Napravuje krátkozrakost, kterou zažíváme, když se držíme majetnického pudu. Tato krátkozraká posedlost … zvyšuje zátěž druhých kolem nás….
Jednoduchost rozptýlí i lidsky vynucenou posvátnost
Prostota působí proti našim sklonům k posedlosti – sebou samými, vinou, slabostí a věcmi. Pokud nejsme posedlí, můžeme být posedlí posvátnem. Poznáme-li prázdnotu, která touží být naplněna – rozpoznáme-li potenciální duchovní energii, která se skrývá v srdci -, můžeme se s touto prázdnotou cítit jako doma. Naše duše jí bude vibrovat.
Prožívat přítomnost v Boží přítomnosti je naším cílem. [3]
Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.
Prameny:
[1] Joseph Brackett, “Inspirational Gift-Song,” quoted in The Shakers: Two Centuries of Spiritual Reflection, ed. Robley Edward Whitson (New York: Paulist Press, 1983), 295.
[2] Margaret Guenther, The Practice of Prayer (Cambridge, MA: Cowley Publications, 1998), 140–141, 156.
[3] Augustin Belisle, Into the Heart of God: Spiritual Reflections (Petersham, MA: St. Bede’s Publications, 1989), 33–34.
Image credit: Benjamin Yazza, Untitled (detail), New Mexico, 2023, photo, used with permission. Click here to enlarge image. When we let go of anything other than what is right here, right now, we can fly.