Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Vše, co je skryté, vše, co je jasné, jsem poznal, poučen Moudrostí…. V ní je duch inteligentní, svatý, jedinečný, rozmanitý, jemný, činný, pronikavý, nezkalený, jasný, nezranitelný, laskavý, … spolehlivý, neochvějný, všemocný, všepronikající….. Proniká a prostupuje všemi věcmi. Je neposkvrněným zrcadlem Boží činné moci…. Ona činí všechny věci novými. V každé generaci přechází do svatých duší.
-Moudrost 7,21-24.26.27, Jeruzalémská bible
Víra v Krista by nás měla pohánět k tomu, abychom byli milující a svobodní, abychom vytvářeli nové celky, a tím vytvářeli novou budoucnost pro lidskou osobu, pro společnost a pro celé pozemské společenství.
Ježíš ani jednou nemluvil o účasti na bohoslužbách, ale neustále mluvil o uzdravování nemocných a nasycování hladových. Zdá se, že právě to znamená být Ježíšovým následovníkem.
Kolik cynických a zahořklých lidí známe v církvi a v řeholním životě? Kolik duchovních ztratilo schopnost této tvůrčí rovnováhy? Nikdo je nenaučil, jak jít po této úzké cestě, na níž jsou lidmi uvnitř/venku. Možná církev nedovolila, aby kolem nás zůstalo mnoho příkladů, které by nám to ukázaly, protože jsme po léta likvidovali proroky. Každý, kdo nemluvil podle stranické linie, byl považován za kacíře. Každý, kdo to neříkal jediným pravověrným a vhodným způsobem, byl vyhozen. Tak jsme přišli o tyto tvůrčí vzory, které nám ukazovaly, jak být uvnitř, a přesto tvořivě mluvit z vnějšího pohledu. To je moudrost, kterou potřebujeme.
Jen proto, že jedna skupina používá slovník na jedné úrovni a ti z naší skupiny používají slovník na jiné úrovni, jakým právem můžeme tvrdit, že náš slovník je jediným pravdivým popisem vesmíru?
s Františkem z Assisi. Jsme alternativní ortodoxií. Docela rádi bychom zůstali v katolické nebo univerzální církvi, ale některé věci, které dělá, nejsou příliš univerzální, vůbec ne katolické! A to námi otřáslo v základech. Stejně tak to otřáslo i mnou. Založil nás prorok František, který nebyl obvyklým zbožným světcem, ale neobviňoval systém z toho, že je podřadný. Prostě šel a dělal to lépe. To je stále jedna z našich zásad CAC: „Nejlepší kritikou špatného je praxe lepšího.“
Vždycky jste věděli, kdo má dary, protože je nemohl předstírat. Pokud se v jejich přítomnosti lidé uzdravili, byl to léčitel. Pokud k vám dokázali přijít a říct vám, jaký byl váš život a co se stane zítra, byl to vykladač. A tak se kolem nás pohybovali všichni tito nadaní lidé, ale neměli žádnou moc v církevních strukturách, díky čemuž si lidé jako já uvědomili, že skutečná moc není ve struktuře církve, ale v živé církvi. V nadaných prorocích uprostřed nás.
Ježíš nám nikdy neřekl, abychom důvěřovali větším kulturním institucím nebo dokonce církvi. To neznamená, že jsou špatné nebo že bychom je měli opustit, ale musíme si uvědomit, že i ony podléhají velikonočnímu tajemství, umírání a zmrtvýchvstání všech věcí. A myslím, že musíme být upřímní, že se nacházíme na spodní straně křivky. Všechny ukazatele naznačují, že jsme na konci dominance Spojených států, západní civilizace, a dokonce i křesťanství. Otázka pro nás se stává následující: Co s tím uděláme?
Přináším spiritualitu, která… je kontemplativní a biblická a holistická, přináším do náboženství celek mysli a představivosti, paměti, pocitů a vášně a emocí a intenzity, víru, která je ztělesněnou, vtělenou chválou, spiritualitu… která vykročí ve víře, která se opírá o Pána, spiritualitu, která je komunitní, která se snaží chodit a mluvit a pracovat a modlit se a hrát si společně. . .
Jsme v podstatě společenské bytosti a já jsem jen jednou částí odrazu velkého Božího tajemství. Každý z nás je prostě jen jedním otiskem prstu nebo stopou Boha. Jsme bytostně propojeni jeden s druhým. Vzor vesmíru spočívá v tom, že jsme jedno.