Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
R.Rohr příklady změn v soudech:
Jako příklad se mi vybavuje změna oficiálního postoje římské církve k sebevraždě, která se od důrazu na trest přesunula k soucitu s člověkem a rodinou. Myslím také na uznání Anonymních alkoholiků, že závislost není zlovolné morální selhání, ale „nemoc, kterou je třeba léčit“. Hněv takové změny nemůže provést. Slzy ano.
Stále říkáme: „Milujeme Ježíše,“ ale spíše jako postavu Boha než jako někoho, koho bychom měli napodobovat. Zdá se, že čím více o Ježíši mluvíme, tím méně času máme na to, abychom dělali to, co řekl.
Vím, že pokud řekneme Bohu ano, můžeme se spolehnout na to, že Bůh už nám řekl ano. Pojďme tedy všichni společně směrem, kterým nás Bůh vede. Až se tak stane, svět pozná, že Ježíš mluvil pravdu, že Boží láska je pro každého. Lidé se setkají se skutečnou tradicí, s tradicí za tradicí, protože ji zakusí v nás
Brian McLaren : Chcete-li vidět budoucnost křesťanství … nedívejte se na církevní budovy. Jděte se podívat do zrcadla a podívejte se na své bližní. Boží poselství lásky je posíláno do světa v lidských obálkách. Chcete-li vidět, jak začíná velké duchovní stěhování, pak ať začne přímo ve vašem těle. Ať je váš život oporou osvobození.
Vše, co je skryté, vše, co je jasné, jsem poznal, poučen Moudrostí…. V ní je duch inteligentní, svatý, jedinečný, rozmanitý, jemný, činný, pronikavý, nezkalený, jasný, nezranitelný, laskavý, … spolehlivý, neochvějný, všemocný, všepronikající….. Proniká a prostupuje všemi věcmi. Je neposkvrněným zrcadlem Boží činné moci…. Ona činí všechny věci novými. V každé generaci přechází do svatých duší.
-Moudrost 7,21-24.26.27, Jeruzalémská bible
Víra v Krista by nás měla pohánět k tomu, abychom byli milující a svobodní, abychom vytvářeli nové celky, a tím vytvářeli novou budoucnost pro lidskou osobu, pro společnost a pro celé pozemské společenství.
Ježíš ani jednou nemluvil o účasti na bohoslužbách, ale neustále mluvil o uzdravování nemocných a nasycování hladových. Zdá se, že právě to znamená být Ježíšovým následovníkem.
Kolik cynických a zahořklých lidí známe v církvi a v řeholním životě? Kolik duchovních ztratilo schopnost této tvůrčí rovnováhy? Nikdo je nenaučil, jak jít po této úzké cestě, na níž jsou lidmi uvnitř/venku. Možná církev nedovolila, aby kolem nás zůstalo mnoho příkladů, které by nám to ukázaly, protože jsme po léta likvidovali proroky. Každý, kdo nemluvil podle stranické linie, byl považován za kacíře. Každý, kdo to neříkal jediným pravověrným a vhodným způsobem, byl vyhozen. Tak jsme přišli o tyto tvůrčí vzory, které nám ukazovaly, jak být uvnitř, a přesto tvořivě mluvit z vnějšího pohledu. To je moudrost, kterou potřebujeme.
Jen proto, že jedna skupina používá slovník na jedné úrovni a ti z naší skupiny používají slovník na jiné úrovni, jakým právem můžeme tvrdit, že náš slovník je jediným pravdivým popisem vesmíru?
s Františkem z Assisi. Jsme alternativní ortodoxií. Docela rádi bychom zůstali v katolické nebo univerzální církvi, ale některé věci, které dělá, nejsou příliš univerzální, vůbec ne katolické! A to námi otřáslo v základech. Stejně tak to otřáslo i mnou. Založil nás prorok František, který nebyl obvyklým zbožným světcem, ale neobviňoval systém z toho, že je podřadný. Prostě šel a dělal to lépe. To je stále jedna z našich zásad CAC: „Nejlepší kritikou špatného je praxe lepšího.“