Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Věda konečně dohnala to, co jsme vždy věděli, že jsme všichni příbuzní. Všichni jsme stvořeni ze stejných základních prvků. Je to pouze uspořádání těchto prvků, které dává odlišnou podobu tomu, co vidíme před sebou. Sdílíme DNA se všemi ostatními živými bytostmi. Přibližně 98 procent naší DNA sdílíme s primáty a asi 35 procent s rostlinami… Všichni pocházíme ze stejného původního zdroje a všichni se skládáme ze stejných základních prvků.
Spolu se všemi živými bytostmi sdílíte dech života, účastníte se stejných cyklů zrození a smrti, rozmnožování, recyklace a obnovy. Vy, spolu s nimi, jste součástí příběhu stvoření – různých větví na stromě života. V tomto příběhu jste propojeni a spojeni se vším všude. Ve skutečnosti je to dobrá částečná definice Boha: Bůh je ten, skrze kterého jsme spojeni a propojeni se vším.
Vtělení tedy není pouze „Bůh, který se stal Ježíšem“. Je to mnohem širší událost, a proto Jan nejprve popisuje Boží přítomnost obecně slovem „tělo“ (Jan 1:14). Jan hovoří o všudypřítomném Kristu, kterého stále potkáváme v jiných lidech, v hoře, stéblu trávy nebo špačkovi.
Svět se mi jeví dvěma způsoby. Svět jako věc, kterou vlastním, svět jako tajemství, kterému čelím. To, co vlastním, je maličkost, to, čemu čelím, je vznešené…
Vesmír prostě stále plyne a plyne do stále nové podoby. Před čtyřmi a půl miliardami let proudil do podoby planety z hořící roztavené horniny. A v průběhu čtyř miliard let se tato zeměkoule z hořící horniny, Země, jak byla později nazvána, proměnila v ptáky, včely a motýly a ve vznik lidského myšlení, hudby a lásky. Každý z nás je zářivým proudem posvátné energie.
jednota v srdci vesmíru.Ať už ji nazýváte posvátnou jednotou, Bohem, vesmírem, základem bytí, zdrojem nebo Jedním, není tam někde venku, ale je vepsána do toho, co jsme a kde jsme….. Kde by vůbec mohl nebýt Zdroj této láskyplné, vztahové reality, světelné sítě spojující všechny věci?
Když objevíme a žijeme z koherence ve svém bytí, zjistíme, že jsme ve vztahovém poli se všemi bytostmi, s mystickou jiskrou v centru, která nás všechny spojuje.
Elizabeth Johnsonová : Svět se jako dobré Boží stvoření stává svobodným partnerem svého vlastního stávání, zatímco Stvořitel umožňuje jeho existenci v každém okamžiku. Stručně řečeno, Bůh tvoří svět tím, že mu umožňuje, aby se sám tvořil. Duch svatý zdaleka nenutí svět, aby se vyvíjel podle předem připraveného plánu, nýbrž ho neustále volá k nové a nečekané budoucnosti.
Genesis popisuje „samotnou dobrotu“, která přichází na konci dlouhého procesu stvoření….. Tento harmonický celek je tak dobrý, že si Stvořitel bere takříkajíc volno, aby se z něj mohl těšit. Tento den odpočinkové radosti nám říká, že smyslem existence nejsou peníze, moc, sláva, bezpečí ani nic jiného než toto: podílet se na dobrotě, kráse a živosti stvoření.
Jen proto, že jedna skupina používá slovník na jedné úrovni a ti z naší skupiny používají slovník na jiné úrovni, jakým právem můžeme tvrdit, že náš slovník je jediným pravdivým popisem vesmíru?
Je to, jako by Bůh věčně přicházel na návštěvu, ale my jsme málokdy doma. Pravděpodobně jsme někde venku a kupujeme si duchovní knihu nebo něco jiného, nebo se s někým hádáme o Bohu. Takže se stále snažíme vstoupit do tohoto rytmu….. Jak se můžete naučit pohybovat se s Bohem danou přirozeností prvotního rozvíjejícího se rytmu svého života a svého průchodu časem od narození až po smrt?