Společně truchlíme a v opravdové solidaritě pojmenováváme pravdu o tom, co je špatně. A tím to začínáme napravovat.

Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Společně truchlíme a v opravdové solidaritě pojmenováváme pravdu o tom, co je špatně. A tím to začínáme napravovat.
Když řeknu, že země je můj předek, je to vědecké tvrzení: Chci se znovu zamyslet nad tímto tvrzením doktora Keolu Foxe, antropologa a genomického výzkumníka z kmene Kānaka Maoli. Samotná země a její podmínky, jako je nadmořská výška a klima, ovlivňují náš genom stejně jako naši lidští předkové.
Věříme skutečně, že Bůh přebývá s námi, v našich životech a v přirozeném světě stvoření? Pohání nás Tělo Kristovo k tomu, abychom uvažovali o Bohu ve stvoření? Pokud ano, jak můžeme říci “Amen” na přijetí Těla Kristova a přitom se dopouštět ničení životního prostředí? Existuje rozpor mezi tím, co tvrdíme, že jsme, nebo spíše co tvrdíme, že vidíme, a tím, co skutečně děláme.
Kde je tento vzkříšený Kristus? Všude a všude kolem nás – ve vás, ve vašem sousedovi, na dřínu venku, na pučící vinné révě, v mravencích, kteří vyskakují skulinami. Celý svět je naplněn Bohem, který prozařuje i ta nejtemnější místa našeho života.
Božství které se projevuje jako “zelená síla” (Síla plného života) a která prostupuje úplně vším kolem nás. Je to životodárná energie které je naplněná kvalitní ženskou silou.
Pokud přemýšlíme o Zemi jen jako o životním prostředí kolem nás, jsme ve skutečnosti oddělení od Země. Vidíme naši planetu jen ze sobeckého hlediska jak je užitečná pro nás. Potřebujeme si však uvědomit, že planeta a lidé na ní jsou v konečném důsledku jedno a totéž.