Jedenáctý týden: Setkání s realitou
Ghanská teoložka Mercy Oduyoye ve svém dopise „Naděje pro Zemi“ vyzývá budoucí generace, aby se setkaly s realitou Země a naším místem v ní.
Stvoření nám nepatří, jsme jeho součástí
Zkrátka a dobře, chceme-li žít dlouho a mít zdravou Zemi se zdravými vodami, musíme se přestat soustředit sami na sebe. Život je silnější než my, ale život v lidských rukou je také křehký a zranitelný. Jsme chamtiví a bezohlední, a tak degradujeme zemi, vody i ostatní lidské bytosti. Chceme-li vám a vašim vnukům zanechat krásný svět, musíme brát vážně skutečnost, že stvoření nepatří nám, my jsme jeho součástí. Se zemí, vodou a ostatními lidskými bytostmi si nemůžeme dělat, co se nám zlíbí. Bůh od nás očekává, že budeme zemi udržovat v dobrém stavu. Země se stará o nás a my se musíme starat o zemi a o sebe navzájem…..
Říkejte druhým, že jiný svět je možný
Duch Boha Stvořitele je s námi a my jsme všichni rozněžnělí jako učedníci o Letnicích. Vyjdeme ven, abychom ostatním řekli, že jiný svět je možný. Doufám, že i vy řeknete všem svým kamarádům, spolužákům a spolužačkám, že možný svět krásy je na dohled. [1]
Teolog Larry Rasmussen píše dopisy svým vnoučatům a zamýšlí se nad zázrakem, krásou a budoucností naší planety:
svět nepřestal být krásný
Věděli jste, že před vaší generací nežil žádný člověk jakéhokoli druhu na tak horké planetě, jako je tato?…?
Přesto svět nepřestal být krásný. Vzpomenete si na naše dny na červených skalních mezích Nového Mexika, „na tuto krásnou rozbitou zemi erozní krásy, kde skály jinak určují čas a údery křídel havranů k nám přicházejí jako modlitby“. [2]
A je stále krásný
Vzpomenete si také na náš dům ve stylu adobe a na mnoho hodin strávených na terase při kreslení barevnými křídami nebo při společném skládání puzzle. Možná si také vzpomenete na temnou oblohu plnou jasných hvězd, dokonce i tady ve městě, a na modré a růžové pruhy na obzoru za úsvitu.
Nech se vést krásou
Řekové měli asi pravdu. Jejich slovo kosmos znamená „řád“ – ty hvězdy ve svých drahách – a znamená také „krása“, jako v kosmetice, i když kosmetika je pro život a smrt stovek miliard galaxií trochu triviální! Nebo pro pruhované svítání.
Kosmos jako krása a řád patří k životu, [vnuku], takže jdi do řečtiny a přihlas se ke kráse, která existuje. Nech se jí vést. Krása je svým vlastním odporem, bojuje se vším, co je ošklivé a chaotické…..
Vyberme si radost místo zoufalství a lásku místo nenávisti
Jestliže bouřlivý svět nepřestal být krásný, ani láska nepřestala být láskou: „I zraněný svět nás živí. I zraněný svět nás drží, dává nám chvíle úžasu a radosti.“ [3] To je moje poslední nejoblíbenější autorka Robin Wall Kimmererová a má pravdu: pokud si vybíráme radost místo zoufalství a lásku místo nenávisti, je to proto, že Země nám lásku a radost nabízí každý den. [4]
Přečtěte si tuto meditaci na cac.org.
Prameny:
[1] Mercy Oduyoye, “Earth Hope: A Letter,” in Ecowomanism, Religion and Ecology, ed. Melanie L. Harris (Boston, MA: Brill, 2017), 82–83, 86.
[2] Terry Tempest Williams, email message to L. Rasmussen, December 2015.
[3] Robin Wall Kimmerer, Braiding Sweetgrass(Minneapolis, MN: Milkweed Editions, 2013), 327.
[4] Larry L. Rasmussen, The Planet You Inherit: Letters to My Grandchildren When Uncertainty’s a Sure Thing (Minneapolis, MN: Broadleaf Books, 2022), 11–12, 13.
Image credit: Benjamin Yazza, Untitled (detail), New Mexico, 2023, photograph, used with permission. Click here to enlarge image. We learn from the coyote curiosity and exploration. We also learn curiosity about our own perception and projection onto another being: what is the first thing we think when we see a coyote?