Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Představte si místo, bytost nebo komunitu, kterou máte rádi a která trpí klimatickými a environmentálními škodami….. Chci, abyste se opřeli o soucit a vděčnost a zakořenili v nich a zpřístupnili svůj záměr, svou motivaci zmírnit utrpení milované osoby. Když se nadechnete, vdechněte jejich utrpení, a když vydechnete, vydechněte svůj soucit…..
Myslím, že to vychází z mystického a kontemplativního vhledu, který uznává, že všichni jsme součástí tohoto velkého řetězce bytí, že jsou to bratři a sestry, a proto je nesmíme znevažovat. Bůh tato stvoření miluje. Bůh jim dal tolik dobrých věcí. Samozřejmě se předpokládá, že když je Bůh miluje, jsou objektivně milovaní; proto je máme milovat. To se stává počátkem Františkova univerzálního světonázoru: všechny stvořené věci jsou zrcadlem, které odráží Stvořitele.
A všimněte si, jestli se objevují nějaké nápady, jak byste mohli dnes nebo brzy vytvořit krásnou minulost pro sebe a pro ty, na kterých vám záleží.
Pohyb milosti směrem k vděčnosti nás přivádí z balíku sebestředného šílenství k duchovnímu probuzení. Vděčnost přináší pokoj.
Mechtilda z Magdeburku na knci života – stejně jako František z Assisi:
Děkuji ti, Pane, že když jsi mi ve své lásce odňal všechno pozemské bohatství, nyní mě oblékáš a živíš dobrotou druhých, takže už neznám věci, které by mohly mé srdce obléci do pýchy vlastnictví.
Pane, děkuji Ti, že od té doby, co jsi mi vzal zrak, mi sloužíš očima druhých.
Pane, děkuji Ti, že od té doby, co jsi mi vzal sílu mých rukou a sílu mého srdce, sloužíš mi nyní rukama a srdcem druhých.
Pokud máte ve zvyku říkat modlitbu, více si to uvědomte a buďte u toho. Najděte nebo si vytvořte modlitbu, ve které vyjádříte svou vděčnost. Toto hinduistické požehnání z Bhagavadgíty se říká před jídlem:
Po několika náročných letech, dramatických probuzeních a svém podílu na duchovním utrpení jsem si uvědomila, že udržet si vděčnou perspektivu je náročné. . . . Schopnost vděčné perspektivy je sval, který jsem si musela vybudovat a používat, a stále o něj musím denně pečovat a starat se o něj. . . . Cvičení v pohledu na svět vděčnýma očima a s vděčným srdcem je samo o sobě nádherným cílem.
Máme být vděční nejen v dobrých, ale i ve zlých časech; máme být vděční nejen v hojnosti, ale i v nouzi; máme si zachovat vděčnost nejen ve smíchu, ale i v slzách a smutku. Jeden z Ježíšových následovníků říká, že bychom se měli radovat i ve zkouškách, protože skrze zkoušky přichází trpělivost, charakter, moudrost (Jak 1,2-3). A jiný říká: „Naučil jsem se být spokojený se vším, co mám“ (Flp 4,11), takže může poučovat: „Děkujte za všech okolností“ (1 Sol 5,18).
Vděčnost rozhýbe stagnující energii, když se cítíme v životě zaseknutí. Jednoduchý akt praktikování vděčnosti narušuje negativní myšlenky a mění naše myšlení tak, abychom viděli svět pozitivně.
Struktura darů ve vesmíru je strukturou vzájemně závislého společenství přírody a bližních, které se táhne napříč věky a v němž pečujeme o to, co nám bylo předáno, a jako odpověď dáváme dary druhým. Nejedná se o uzavřený kruh výměny; spíše se podobá kruhům, které se vlní na rybníku, když se do vody vhodí oblázek.