Je-li Slunce zdrojem toku v ekonomice přírody, co je „Sluncem“ v ekonomice lidských darů, zdrojem, který neustále doplňuje tok darů? Možná je to láska.-Robin Wall Kimmererová, The Serviceberry
Potawatomská botanička Robin Wall Kimmererová se při úvahách o hojných červáncích, které jí byly darovány z nedalekého stromu, zamýšlí nad ekonomikou darů v přírodních procesech:
Výměny darů v přírodě
Tento kbelík s červánky představuje stovky výměn darů, které vedly až k mým modře zbarveným prstům: javory, které věnovaly půdě své listy, nespočet bezobratlých živočichů a mikrobů, kteří si vyměňovali živiny a energii, aby vytvořili humus, v němž mohlo zakořenit semínko Serviceberry, cedr, který semínko vypustil, slunce, déšť, časně jarní mouchy, které opylovaly květy, farmář, který se chopil lopaty, aby semenáčky něžně usadil. Ti všichni jsou součástí výměny darů, díky níž každý dostane to, co potřebuje.
Kultura vděčnosti
Mnoho domorodých národů, včetně mých příbuzných z kmene Anishinaabe a mých sousedů z kmene Haudenosaunee, zdědilo takzvanou „kulturu vděčnosti“, v níž je způsob života organizován kolem uznání a odpovědnosti za pozemské dary, a to jak obřadní, tak pragmatické. Naše nejstarší naučné příběhy nám připomínají, že neprojevení vděčnosti zneuctívá dar a přináší vážné následky.
Přijímání darů přirozeně vede k vděčnosti a trvalé štědrosti:
Vyjmenování přijatých darů vytváří pocit hojnosti, vědomí, že již máte vše, co potřebujete. Uznání „dostatku“ je v ekonomice, která nás neustále nabádá ke spotřebě, radikálním činem….. Ekopsychologové prokázali, že praxe vděčnosti brzdí nadměrnou spotřebu. Vztahy pěstované myšlením na dar snižují náš pocit nedostatku a nedostatku. V tomto klimatu dostatku se naše touha po větším množství zmírňuje a bereme si jen to, co potřebujeme, s úctou ke štědrosti dárce…
Co dát přírodě na oplátku za její dary?
Je-li naší první reakcí na přijetí daru vděčnost, pak druhou reakcí je vzájemnost: dát dar na oplátku. Co bych mohl dát těmto rostlinám na oplátku za jejich štědrost? Mohl bych jim dar oplatit přímou reakcí, například odplevelením nebo donesením vody či děkovnou písní, která vysílá vděčnost do větru. Mohl bych vytvořit prostředí pro samotářské včely, které tyto plody oplodnily. Nebo bych mohl podniknout nepřímou akci, například přispět místnímu pozemkovému fondu, aby bylo zachováno více stanovišť pro dárce daru, promluvit na veřejném slyšení o využívání půdy nebo vytvořit umění, které by pozvalo ostatní do sítě vzájemnosti. Mohl bych snížit svou uhlíkovou stopu, hlasovat na straně zdravé půdy, zasazovat se o zachování zemědělské půdy, změnit svůj jídelníček, věšet prádlo na slunci. Žijeme v době, kdy záleží na každé volbě.
Vděčnost a vzájemnost jsou měnou ekonomiky darů
Vděčnost a vzájemnost jsou měnou ekonomiky darů a mají tu pozoruhodnou vlastnost, že se s každou výměnou násobí, jejich energie se koncentruje, jak přechází z ruky do ruky, jsou skutečně obnovitelným zdrojem. Dokážeme si představit lidskou ekonomiku s měnou, která napodobuje tok z Matky Země? Měnu darů?
Translated with DeepL.com (free version)
Week Eighteen: Nature Through New Eyes
Monday, April 28, 2025