Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Pro mnoho lidí je poušť místem, kterému se mají vyhýbat, místem vyhnanství nebo smutku, nebo prostě zbytečným a prázdným. Když v angličtině řekneme, že je nějaké místo „deserted“, obvykle tím myslíme, že tam nenajdeme nic významného. Arabské sloveso ašara však znamená vstoupit do pouště dobrovolně, protože tam podle knihy Posvátná poušť od Davida Jaspera „pokud člověk ví, kde hledat, jsou tam prameny a studny vody a místa života“.
Zkušenost Lásky, která nás miluje, nám umožňuje cítit a pak vidět. Jakmile Láska vtrhne do našich otupělých částí a probudí nás ze zamlženého mylného vnímání k Pravdě, jsme vyzváni, abychom se uzdravili a uvěřili tomu, co o nás Láska věří, abychom důvěřovali laskavosti a laskavým záměrům Lásky. Důvěra vzkvétá v půdě Lásky. A tam se náš Boží obraz proměňuje.
Až vám příště přijde na mysl nějaká zášť, negativita nebo podráždění a budete ji chtít přehrát nebo se k ní připoutat, přesuňte tuto myšlenku nebo osobu doslova do prostoru svého srdce, protože takové komentáře jsou téměř celé uloženy ve vaší hlavě. Tam je obklopte tichem (což je v srdci mnohem snazší). Tam ji obklopte krví, která vám často bude připadat teplá jako uhlíky. Na tomto místě je téměř nemožné komentovat, soudit, vytvářet dějové linie nebo zůstat nepřátelský.
Myslím, že právě to bylo velkým zklamáním politického aktivismu a dokonce i mnoha nenásilných hnutí 60. a 70. let v USA. Nešlo o skutečnou transformaci. Nevycházelo to z toho, co bychom nazvali – abychom použili velmi staromódní, náboženské slovo – svatostí. Takové jednání často nevycházelo ze svatosti, ale prostě z intelektu a vůle, které nejsou proměněným já.
Všechna tato úcta se musí dít s vírou, s vírou, že Bůh skutečně žije v našich srdcích, a my je musíme ctít, milovat a sloužit jim v duchu a v pravdě…..Nekonečně dokonalí a se svrchovanou mocí si zaslouží vše, co jsme my, a vše v nebi i na zemi, nyní i na věčnosti. Všechny naše myšlenky, slova a činy patří právem Bohu. Uveďme to do praxe.
Nakonec odevzdejte danou osobu nebo problém svému srdci a požádejte, aby se ho ujala moudrost a láska vašeho srdce. Spočívejte v Lásce, která miluje vás i druhého a chce vše proměnit ke svému láskyplnému obrazu.
Ježíš ztělesňoval Boží spravedlnost ve své lásce, pohostinnosti, pravdě a milosti. Ježíš měl spravedlivé poslání. Ježíš zjevoval Boží spravedlnost, přijímal cizince, odmítal sociální diskriminaci, čelil ekonomické nespravedlnosti, vystupoval proti institucionální moci a odmítal válku a násilí. . . .
Jak se dnes cítí vaše srdce? Uvědomění začíná v srdci. Toto obrácení se dovnitř může být revolučním činem. Můžeme se sami sebe zeptat, jak se cítíme, když se ráno probudíme. . . . Spřátelte se se svými pocity a vnímejte je jako varování, abyste o sebe pečovali po celý den.
Srdce má ve starých posvátných tradicích velmi specifický a možná překvapivý význam. Není sídlem našeho osobního afektivního života – nebo dokonce nakonec naší osobní identity – ale orgánem pro vnímání božského záměru a krásy. . . .