Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho zvuk, ale nevíš, odkud přichází ani kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.—Jan 3:8
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho zvuk, ale nevíš, odkud přichází ani kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha.—Jan 3:8
Když otevřeme prostor pro Ducha a necháme Ducha naplnit ten prostor v nás, začneme se měnit a staneme se nositeli změny… Otevřeme tedy svá srdce. Odvažme se věřit, že Duch, o kterém čteme v Písmu, může dnes působit mezi námi a dávat ná (m v naší době sílu, abychom se mohli stát nositeli globálního duchovního hnutí za spravedlnost, mír a radost. (Brian McLaren )
Existuje Vnitřní Připomínka, Vnitřní Pamětník (viz Jan 14:26, 16:4), který drží pohromadě všechny nesourodé a roztříštěné části našich životů, vyplňuje všechny mezery, přebírá všechny chyby, odpouští všechna selhání a miluje nás do stále hlubšího života. Toto je popis práce Ducha Svatého, který je pramenem, jenž v nás tryská (Jan 7:38–39) – a to až na věky. (R.Rohr)
Bůh nedává Ducha těm z nás, kteří jsou toho hodni, protože nikdo z nás není hoden. Bůh dává Ducha tímto probuzeným způsobem těm, kteří o něj stojí. Na tento svátek Letnic o něj prostě stůjte! Spolehněte se na něj. Vězte, že již byl dán, a žijte z této důvěry. (R.Rohr)
„Bůh tě nemůže milovat více. Bůh tě již miluje nekonečně. Musíš si jen více uvědomovat [Boží] lásku … tím, že jí budeš více přítomná. Je to jako poslouchat ptačí zpěv. Věnujte mu pozornost a radujte se z něj.“
Je v nás část, Duch Svatý, která vždy říká Bohu ano. Bůh nejprve řekne „ano“ v nás a my řekneme „ano“, protože si myslíme, že to vychází z nás. Jinými slovy, Bůh nás odměňuje za to, že mu dovolíme, aby nás odměnil. To stojí za povšimnutí, možná i po zbytek našeho života.
Maritn Luther King Jr.:e třeba si uvědomit, že moc bez lásky je bezohledná a zneužívající a že láska bez moci je sentimentální a slabá. Moc v tom nejlepším smyslu je láska, která naplňuje požadavky spravedlnosti.“
Pokud interpretace při čtení Písma vede naše pravé já k prožívání některého nebo několika plodů Ducha, jak jsou uvedeny v Galatským 5:22–23 – láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost a sebeovládání – myslím, že můžeme věřit, že tato interpretace pochází od Ducha, z hlubšího proudu moudrosti.
• Pokud z našeho výkladu vyplynou nějaké negativní nebo trestající emoce – jako pocity nadřazenosti, sebeuspokojení, arogantní dualistická jistota, touha po pomstě, potřeba vítězství nebo jakýkoli duch odmítání či vyloučení – nejde o působení Ducha, ale o naše vlastní ego, které stále řídí loď
Potkal jsem příliš mnoho lidí, kteří věří v nejrůznější inspirované texty, ale jsou bez života – bez dechu života, který byl vdechnut do Adamových nosních dírek (Genesis 2:7). „Přicházejí ke mně, ale jen slovy“ (Izaiáš 29:13), s tím, co Izaiáš i Ježíš nazývali „slovy na rtech“ (Izaiáš 29:13; Matouš 15:8).
Kontemplativní mysl je evoluční mysl a myslím, že je to mysl Kristova. Umožňuje, aby se budoucnost zjevovala, aniž by ji současné okolnosti zcela předurčovaly. Všichni potřebujeme určitou míru předvídatelnosti, ale ve víře mohu do jisté míry žít bez jistoty. Žít v tomto napětí, v tomto mezidobí, by se dalo nazvat evolučním myšlením nebo by se to dalo nazvat důvěrou v hluboký čas.