Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Bůh je radostný a Boží radost je nakažlivá. Když se napojíme na radost Páně, když vstoupíme do čisté radosti, která hoří jako miliarda galaxií v Božím srdci, brzy se ocitneme v situaci, kdy budeme křičet, tančit, zpívat, skákat, tleskat, kymácet se, smát se a jinak jásat a oslavovat.
Jan od Kříže byl opravdu známý svou citlivostí k chudým a nemocným. Byl také známý svým soucitem. Jeden z mnichů píše ve svém deníku: „Když se vydáváme na procházku v našich malých nedělních skupinkách a malých skupinkách, vždy doufáme, že se k nám připojí Jan od Kříže, protože nás vždy rozesměje…“. Je to něco, co přesahuje temnotu tohoto světa, a paradoxně to radikalizuje naši přítomnost v něm ke svatosti života podle podmínek života…
Každý den může být vaše radost tichá a plná klidu, schovaná hluboko ve vašem nitru. Vaše radost může být extrovertní a hlučná, může vás přimět tančit, zpívat a křičet. Buďte se svou radostí, buďte sami sebou, prožívejte ji po svém. Každý den, stejně jako když si čistíte zuby, se na ni soustřeďte, najděte ji, nechte se jí pohánět
Radost je volba. Naše životy jsou tak krátké, že žít s radostí se zdá být samozřejmostí. Proč ztrácet čas věcmi, které nemůžeme ovlivnit?
Ačkoli se příliš často soustředíme na to, co společně nenávidíme (a co je navíc velmi výnosným byznysem), všímání si toho, co společně milujeme, a studium toho, by nám mohlo pomoci přežít. Proto považuji radost, která nás vede k lásce, za způsob přežití.
Když se dokážeme postavit své vlastní bolestivé situaci, zjistíme, že v bolesti se skrývá poklad – radost, kterou můžeme prožít tady a teď. Je velmi důležité, abychom se s tím spojili. O tom je duchovní život – život s Bohem. Je to spojení s tou láskou, která se v nás stává radostí… Pod všemi našimi výkyvy je hluboký pevný božský proud, který se nazývá radost.
Nalezení radosti může také vyžadovat, abyste se zbavili falešné představy, že váš život se točí kolem vás.
Naše posedlost vinou a otázkou, kdo je nebo není hoden Božího plného přijetí, proto narušuje naši cestu. Neboť nesměřujeme k jedinému cíli: jsme na pouti k centru našich srdcí. Právě v tomto místě modlitebního odpočinku vybuchuje nevýslovná radost.
Byla to radost z krásy bytí, radost ze všech úžasných a milých lidí, které jsem v životě potkala. Kosmická nebo duchovní radost je něco, čeho se účastníme; přichází odjinud a proudí skrze nás. Nemá to nic nebo téměř nic společného s tím, jak se nám v daném okamžiku daří v životě. Vzpomínám si, že jsem si pomyslel, že to musí být důvod, proč se svatí mohli radovat uprostřed utrpení.
B.Holmesová: nevýslovná radost je okamžik
mystického setkání
kdy Bůh vstoupí po špičkách do tichého altánu,
svědčí o Božím utrpení,
a šeptá nám do uší,
„Nezapomeň,
že jsem tě naučil létat
na křídle a modlitbě,
až budeš připraven
letíme!“…