Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Vlastně ještě nedávno bych v radost také nevěřila. Je zvláštní to takhle říkat – ale já v radost věřím. Nesmíme ji zaměňovat za nic menšího, než čím ve skutečnosti je: jedním z nejmocnějších způsobů, jak prožíváme nejhlubší a nejléčivější formy vděčnosti, potěšení a naděje. Je to jakýsi druh transcendence; radost je záblesk lásky, odpuštění a celistvosti, který nás na okamžik vytrhne z reality a vrátí nás k nám samým, jako by to bylo poprvé…(Kate Bowler)
prvotní církev:
Nedílnou součástí této vzájemné úcty byla naprostá absence sociálních bariér; šlo o učednictví rovných. Byli to muži a ženy, kteří nejen říkali, že všichni jsou v Božích očích rovni, ale také žili tak, jako by to mysleli vážně. Tradiční bariéry rasy, pohlaví a postavení pro ně nic neznamenaly, neboť v Kristu nebyl ani Žid, ani pohan, muž ani žena, otrok ani svobodný. V důsledku toho, navzdory rozdílům ve funkci nebo společenském postavení, bylo jejich společenství poznamenáno pocitem skutečné rovnosti.(Huston Smith)
Je to radost se smutkem. Ne radost, která nás žene vpřed, ale radost, která nám mezitím dovoluje zůstat lidmi… Tato radost je komplexnější než optimismus. Je pravdivější než prosté štěstí. Je to hluboká jistota, že příběh ještě neskončil, i když se naše životy zdají bolestivě neúplné. (Kate Bowlerová)
Bůh je radostný a Boží radost je nakažlivá. Když se napojíme na radost Páně, když vstoupíme do čisté radosti, která hoří jako miliarda galaxií v Božím srdci, brzy se ocitneme v situaci, kdy budeme křičet, tančit, zpívat, skákat, tleskat, kymácet se, smát se a jinak jásat a oslavovat.
Jan od Kříže byl opravdu známý svou citlivostí k chudým a nemocným. Byl také známý svým soucitem. Jeden z mnichů píše ve svém deníku: „Když se vydáváme na procházku v našich malých nedělních skupinkách a malých skupinkách, vždy doufáme, že se k nám připojí Jan od Kříže, protože nás vždy rozesměje…“. Je to něco, co přesahuje temnotu tohoto světa, a paradoxně to radikalizuje naši přítomnost v něm ke svatosti života podle podmínek života…
Každý den může být vaše radost tichá a plná klidu, schovaná hluboko ve vašem nitru. Vaše radost může být extrovertní a hlučná, může vás přimět tančit, zpívat a křičet. Buďte se svou radostí, buďte sami sebou, prožívejte ji po svém. Každý den, stejně jako když si čistíte zuby, se na ni soustřeďte, najděte ji, nechte se jí pohánět
Radost je volba. Naše životy jsou tak krátké, že žít s radostí se zdá být samozřejmostí. Proč ztrácet čas věcmi, které nemůžeme ovlivnit?
Ačkoli se příliš často soustředíme na to, co společně nenávidíme (a co je navíc velmi výnosným byznysem), všímání si toho, co společně milujeme, a studium toho, by nám mohlo pomoci přežít. Proto považuji radost, která nás vede k lásce, za způsob přežití.
Když se dokážeme postavit své vlastní bolestivé situaci, zjistíme, že v bolesti se skrývá poklad – radost, kterou můžeme prožít tady a teď. Je velmi důležité, abychom se s tím spojili. O tom je duchovní život – život s Bohem. Je to spojení s tou láskou, která se v nás stává radostí… Pod všemi našimi výkyvy je hluboký pevný božský proud, který se nazývá radost.
Nalezení radosti může také vyžadovat, abyste se zbavili falešné představy, že váš život se točí kolem vás.