Dvacátý šestý týden: Judaismus: chasidští mystikové
V denních meditacích tohoto týdne se podělíme o moudrost chasidismu, židovské mystické tradice, která vznikla před několika sty lety na území dnešní Ukrajiny. Židovský učenec Arthur Green shrnuje původ tohoto hnutí a jeho závislost na kontemplativní modlitbě:
Bohoslužba s důrazem na vnitřní modlitbu
Chasidismus [je] velké hnutí náboženské obrody, které ve druhé polovině 18. století vneslo nového ducha do života Židů v polských a ukrajinských městech a vesnicích. Bohoslužba, zejména v podobě kontemplativní modlitby, zde byla novou skupinou náboženských učitelů jasně označena za ústřední bod náboženského života Židů. O tomto novém a jedinečném důrazu na vnitřní život modlitby svědčí jak extatické výlevy obyčejných lidí, tak velmi propracovaná pojednání o psychologii zbožnosti v dílech raných chasidských mistrů. [1]
V tomto období židovské spirituality a historie našel velkou inspiraci rabín polského původu a vlivný teolog Abraham Joshua Heschel (1907-1972):
Bůh stvožil také rozkoš a radost
V osmnáctém století pak přišel rabín Israel Baal Šem (asi 1700-1760) a přinesl nebe na zem. On a jeho žáci, chasidé… odhalili nevýslovnou radost z toho, že jsme Židé. Bůh není jen stvořitelem země a nebe. Je také tím, „kdo stvořil rozkoš a radost“. . . Židovství bylo jako znovuzrozené. Biblické verše, obřady, zvyky najednou získaly příchuť jako nové obilí . . . Židé se zamilovali do Hospodina a pocítili „takovou touhu po Bohu, že to bylo nesnesitelné“.
Pociťovat život věčný už nyní
Začali pociťovat nekonečnou sladkost, která přichází s plněním předpisu pohostinnosti nebo nošením talitu [modlitebního šátku] a tefilin. [1] Jaký smysl má život Žida, pokud jím není získání schopnosti pocítit chuť nebe? [Ten], kdo neokusí ráj při plnění přikázání na tomto světě, nepocítí chuť ráje ve světě budoucím. A tak Židé začali pociťovat život věčný v posvátné melodii a vstřebávat sobotu jako živou anticipaci života budoucího. [2]
Jedním z velkých témat učení otce Richarda je důležitost prožívání Boží lásky a radosti a prázdnota náboženství bez ní:
Největším přikázáním je buď v lásce(ne budeš mít pravdu)
Problémem většiny občanských náboženství a kulturního křesťanství je nedostatek náboženské zkušenosti. Lidé, kteří nezažili láskyplnou nebo důvěrnou zkušenost s Bohem, mají sklon být v náboženství extrémně rigidní, dogmatičtí a panovační. Myslí si, že když se budou modlit správná slova, denně číst Bibli a chodit dostatečně často do kostela, tak se to stane. Bůh nás však miluje dříve, než začneme plnit rituály. Bůh je nepotřebuje, ale my je potřebujeme, abychom něžně vyjádřili svou dětskou oddanost a touhu – a abychom se s touto touhou dostali do kontaktu. Velkým přikázáním není „budeš mít pravdu“. Velkým přikázáním je „buď v lásce“. [3]
Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy překladatel
Prameny:
[1] Arthur Green and Barry W. Holtz, eds., trans., Your Word Is Fire: The Hasidic Masters on Contemplative Prayer, 2nd rev. ed. (Nashville, TN: Jewish Lights, 2017), vii.
[2] Teffilin are small, black leather boxes containing verses from the Torah, with straps used for wearing on one’s head or arm.
[3] Abraham Joshua Heschel, The Earth Is the Lord’s; and, The Sabbath (Cleveland, OH: World Publishing Co., 1963), 75, 76–77.
[4] Adapted from Richard Rohr, Everything Belongs: The Gift of Contemplative Prayer (New York: Crossroad Publishing, 1999, 2003), 88.
Image credit: Carrie Grace Littauer, Untitled 7 (detail), 2022, photograph, Colorado, used with permission. Menachem Weinreb, two Jewish boxes of tefillin unwrapped (detail), 2021, photograph, Jerusalem. Arthur Allen, Untitled 12 (detail), 2022, photograph, France, used with permission. Jenna Keiper, 2022, triptych art, United States. Click here to enlarge image.
This week’s images appear in a form inspired by early Christian/Catholic triptych art: a threefold form that tells a unified story.
Image inspiration: God, unveiled, in our deepest rituals and traditions as well as in the simplicity of light moving across stones and trees.