Evoluce: Boží láska v akci  

Mít víru v Boha bezpodmínečné lásky znamená uvědomit si, jak je nám Bůh důvěrně blízký. Tak blízko, že zapomínáme na Boží přítomnost. Ve své době byl Ježíš ponořen do kultury plné násilí, konfliktů a úzkosti. Věděl však také o hlubší pravdě skryté pod povrchem lidského soudu, totiž že tento rozbitý, úzkostný svět je prošpikován Bohem. Žádal nás, abychom měli víru, abychom věřili, že Boží vláda je mezi námi a v nás.

Víra jako účast       

Bůh odmítá být poznán intelektuálně. Boha lze milovat a poznávat pouze v aktu lásky, Boha lze zakoušet pouze ve společenství. Proto nám Ježíš “přikazuje”, abychom směřovali k lásce a plně v ní setrvávali. Láska je jako živý organismus, aktivní silové pole, o které se můžeme opřít, ze kterého můžeme čerpat a kterému můžeme dovolit, aby námi procházelo.

Víra, přesvědčení a revoluční láska

Víra naproti tomu znamená bezvýhradné otevření mysli pravdě, ať už se ukáže být jakákoli. Víra nemá žádné předsudky, je to ponoření se do neznáma. Víra lpí, ale víra se pouští. V tomto smyslu je víra základní ctností vědy a stejně tak každého náboženství, které není sebeklamem.

Vyvíjející se víra

Evoluční myšlení je kontemplativní myšlení. Ponechává celé pole budoucnosti v Božích rukou a souhlasí s tím, že pokorně podrží přítomnost s tím, co jen předběžně zná s jistotou. Evoluční myšlení souhlasí s tím, že ví i neví zároveň. Posílá nás na trajektorii, kde jízda je sama o sobě cílem a cíl není nikdy jasně na dohled.

Udržovat si důvěru v to, že Bůh je dobrý, že Bohu lze důvěřovat a že Bůh je aktivně zapojen do mého života, je mnohem silnější a účinnější praxe. To je praktická síla biblické víry.

Jsme vedeni

Udržovat si důvěru v to, že Bůh je dobrý, že Bohu lze důvěřovat a že Bůh je aktivně zapojen do mého života, je mnohem silnější a účinnější praxe. To je praktická síla biblické víry.