Boží ruka spočívá na nás v lásce, i když se chystáme zaútočit. Boží trpělivá láska nás obklopuje a pohlcuje náš hněv do Božího všezahrnujícího já.
Milost je Boží jméno
Každý okamžik není zřejmý jako Bůh, jako milost; vypadá docela jednoduše jako další obyčejný okamžik. Ale naše ochota rozpoznat ji jako bezplatnou – jako dar zdarma, jako sebeobjevení, jako možnost – jí umožňuje, aby taková byla. Bůh se přestává skrývat. Bůh a milost se stávají zjevnými jako dar v každém okamžiku. A ti, kdo se naučí přijímat dary, dostávají další dary. „Z Boží plnosti jsme všichni dostali, milost za milostí“, jak říká Jan 1,16.
Mechthilda z Magdeburku: Mechtharda: Boží moc je láska
Mechthilda z Magdeburrku (13.stol.) uznává, že existuje druh moci, který vyžaduje přísnou spravedlnost a nechává viníky živořit v jejich vězení….. Tento druh moci však Bohu odpírá. Není to proto, že by Bůh měl méně moci než tito držitelé moci, ale proto, že tento druh moci je nemocná a pokřivená moc. Otec se z lásky vzdává moci, která udržuje utrpení, protože hlubší a autentičtější moc je ta, která vykupuje, uzdravuje a obnovuje. Milosrdenství je jiný druh všemohoucnosti, který přitahuje i ty, kdo jsou brutálně zničeni hříchem, zpět do láskyplného společenství….. Božská moc umožňuje lásce vytěsnit moc.
Přijímání Božího milosrdenství
R.Rohr: Bůh uzavřel smlouvu s celým stvořením (viz Genesis 9,8-17) a nikdy neporuší božskou stranu smlouvy. Porušena je pouze z naší strany. Boží láska je nezlomná. Je vepsána do božského obrazu v nás. Je dána, sedí tam. To my se chytáme svých hříchů a bijeme se, místo abychom se odevzdali božskému milosrdenství.
Tři dobroty
R.Rohr: Ukřižovaný a vzkříšený Kristus využívá chyb minulosti k vytvoření pozitivní budoucnosti, budoucnosti vykoupení namísto odplaty. Neodstraňuje ani netrestá chyby. Využívá je k transformačním účelům.
Oplývající laskavostí
Pokud je srdce božského tajemství obráceno v soucitu ke světu, pak oddanost tomuto Bohu vtahuje osoby do podoby božského společenství se všemi ostatními: „Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec“ (Lk 6,36). Popírat své spojení s trpícími potřebami druhých znamená odpoutat se od božského společenství.
Reakce na mezery
To je to, co je tak pozoruhodné na duchu vůdců, jako je Nelson Mandela a Desmond Tutu, kteří jsou nepochybně zkušení v protestu a odporu. Přestože nesli velké břemeno mezer nespravedlnosti, vyzařovalo z nich přesvědčení, a ne odsouzení, vykoupení, a ne konečný soud, přijetí, a ne odmítnutí. Skutečně prorocká povaha jejich práce v Jihoafrické republice spočívala v tom, že usilovali o spravedlnost s kvalitou milosrdenství, která utvářela snahu o společenství s nepřáteli a cizinci.
Boží soucit a proroci
Milosrdenství nepřebíjí spravedlnost, ale překonává ji. Milosrdenství je hlubokým tajemstvím toho, kdo je Bůh. „Neboť já jsem Bůh a ne smrtelník, Svatý uprostřed vás a nepřijdu v hněvu“ (Oz 11,9). Základní Boží charakteristikou, vyvyšující božství nad všechny lidi, je Boží bezmezné milosrdenství, Boží láska jako lůno.
Všichni potřebujeme odpuštění
přesto mi právě toto poznání – že jsem ještě nežil lásku – umožňuje stát pod vodopádem nekonečného milosrdenství. Teprve pak vím, jak nechat milosrdenství volně proudit skrze mě. To, že ji nezaslouženě přijímám, mi umožňuje ji nezaslouženě dávat.
Všechno je dar
Brzy se nám zprotiví, když nedostaneme to, co si myslíme, že si zasloužíme. Evangelium tedy říká: „Přestaňte očekávat!“. Nárokovost je pro duši smrtící. Všechno je dar – stoprocentně čistý dar. Důvod, proč se kdokoli z nás dnes ráno probudil, má jen velmi málo společného s námi a všechno souvisí s Bohem.