Láska a milosrdenství jsou svrchované, i když se často skrývají v obyčejných lidech…
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Láska a milosrdenství jsou svrchované, i když se často skrývají v obyčejných lidech…
Existuje běžné mylné přesvědčení, které hluboce zkresluje výklad Písma a mnoho duchovních směrů. Nazývám ji „duchovním kapitalismem“, který se soustředí kolem běžné filozofie „mohu to udělat, musím to udělat a udělám to“. To je způsob uvažování rané fáze egoistického vědomí. Klade veškerý důraz a úplnou důvěru na „mě“, moje úsilí a moje duchovní úspěchy. Má malou aktivní důvěru v Boží milost a milosrdenství.
Boží ruka spočívá na nás v lásce, i když se chystáme zaútočit. Boží trpělivá láska nás obklopuje a pohlcuje náš hněv do Božího všezahrnujícího já.
Každý okamžik není zřejmý jako Bůh, jako milost; vypadá docela jednoduše jako další obyčejný okamžik. Ale naše ochota rozpoznat ji jako bezplatnou – jako dar zdarma, jako sebeobjevení, jako možnost – jí umožňuje, aby taková byla. Bůh se přestává skrývat. Bůh a milost se stávají zjevnými jako dar v každém okamžiku. A ti, kdo se naučí přijímat dary, dostávají další dary. „Z Boží plnosti jsme všichni dostali, milost za milostí“, jak říká Jan 1,16.
Mechthilda z Magdeburrku (13.stol.) uznává, že existuje druh moci, který vyžaduje přísnou spravedlnost a nechává viníky živořit v jejich vězení….. Tento druh moci však Bohu odpírá. Není to proto, že by Bůh měl méně moci než tito držitelé moci, ale proto, že tento druh moci je nemocná a pokřivená moc. Otec se z lásky vzdává moci, která udržuje utrpení, protože hlubší a autentičtější moc je ta, která vykupuje, uzdravuje a obnovuje. Milosrdenství je jiný druh všemohoucnosti, který přitahuje i ty, kdo jsou brutálně zničeni hříchem, zpět do láskyplného společenství….. Božská moc umožňuje lásce vytěsnit moc.
R.Rohr: Bůh uzavřel smlouvu s celým stvořením (viz Genesis 9,8-17) a nikdy neporuší božskou stranu smlouvy. Porušena je pouze z naší strany. Boží láska je nezlomná. Je vepsána do božského obrazu v nás. Je dána, sedí tam. To my se chytáme svých hříchů a bijeme se, místo abychom se odevzdali božskému milosrdenství.
R.Rohr: Ukřižovaný a vzkříšený Kristus využívá chyb minulosti k vytvoření pozitivní budoucnosti, budoucnosti vykoupení namísto odplaty. Neodstraňuje ani netrestá chyby. Využívá je k transformačním účelům.
Pokud je srdce božského tajemství obráceno v soucitu ke světu, pak oddanost tomuto Bohu vtahuje osoby do podoby božského společenství se všemi ostatními: „Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec“ (Lk 6,36). Popírat své spojení s trpícími potřebami druhých znamená odpoutat se od božského společenství.
To je to, co je tak pozoruhodné na duchu vůdců, jako je Nelson Mandela a Desmond Tutu, kteří jsou nepochybně zkušení v protestu a odporu. Přestože nesli velké břemeno mezer nespravedlnosti, vyzařovalo z nich přesvědčení, a ne odsouzení, vykoupení, a ne konečný soud, přijetí, a ne odmítnutí. Skutečně prorocká povaha jejich práce v Jihoafrické republice spočívala v tom, že usilovali o spravedlnost s kvalitou milosrdenství, která utvářela snahu o společenství s nepřáteli a cizinci.
Milosrdenství nepřebíjí spravedlnost, ale překonává ji. Milosrdenství je hlubokým tajemstvím toho, kdo je Bůh. „Neboť já jsem Bůh a ne smrtelník, Svatý uprostřed vás a nepřijdu v hněvu“ (Oz 11,9). Základní Boží charakteristikou, vyvyšující božství nad všechny lidi, je Boží bezmezné milosrdenství, Boží láska jako lůno.