Osmnáctý týden: Cesta k jednoduchosti
Mým pokrmem je plnit vůli toho, který mě poslal, a dokončit jeho dílo. -Jan 4,34
Nemohu nic dělat sám od sebe; soudím, jak slyším, a můj soud je spravedlivý, protože nehledám svou vlastní vůli, ale vůli toho, který mě poslal. -Jan 5:30
Otče můj, je-li to možné, ať mě tento kalich mine, ale ne jak já chci, nýbrž jak ty chceš. -Matouš 26:39
Richard Rohr nachází vzor prostoty v Ježíšově cílevědomosti a čistotě srdce.
Duchovní růst
Když si přečteme výše uvedené výroky, je zcela jasné, že Ježíš byl zcela svobodomyslný. V jeho životě šlo především o to, aby plnil vůli toho, kdo ho poslal, toho, koho nade vše miloval. Pro Ježíše to bylo tak jednoduché. Jak duchovně rosteme, náš život je stále více soustředěný a prostý. Záleží jen na několika málo věcech a nakonec opravdu jen na jedné. [1]
čistota srdce znamená chtít jen jednu věc
Jak to krásně vyjádřil Søren Kierkegaard, „čistota srdce znamená chtít jen jednu věc“. [2] Není divu, že Ježíš řekl, že ti, kdo mají čisté srdce, uvidí Boha (Mt 5,8). Jedině oni udržují svůj zrak v jednom stálém a důsledném směru, a tak překonávají rozdělení vzniklé rozpolceností srdcí a loajalitou, která trápí nás ostatní. [3]
František věděl, že je součástí Božího plánu
Stejně jako Ježíš byl i můj duchovní otec František z Assisi (1182-1226) napojen na Zdroj. Skutečně zakoušel radikální účast na samotném Božím životě. Takové praktické poznání své hodnoty a pravé identity Františkovi umožnilo opustit postavení, privilegia a bohatství. František věděl, že je součástí Božího plánu, že je spojen se stvořením a ostatními bytostmi, že je neodmyslitelně ve společenství a v lásce. František učil své následovníky nic nevlastnit, aby nebyli vlastněni svým majetkem.
František říkal: „Nebojte se:
Moji bratři! Moji bratři! Bůh mě povolal cestou [pokory] a ukázal mi cestu prostoty….. A Pán mi řekl, co chce: chtěl, abych byl ve světě novým bláznem. Bůh nás nechtěl vést jinou cestou než tímto poznáním. [4]
Prožíval radikální jednotu s Bohem
Pokud nežijeme z vlastního středu spojení a společenství s Bohem, budeme se točit kolem jiných věcí. Cílem všech náboženství je dovést nás zpět k místu, kde je vše jedno, k prožitku radikální jednoty s celým lidstvem a celým stvořením, a tedy k prožitku jednoty s Bohem, Velkým zahrnovatelem všeho. [5]
Našel uspokojení na hlubší úrovni
Když žijeme v čistém vědomí a dovolíme, aby se nahé bytí celé skutečnosti dotklo našeho vlastního nahého bytí, zakoušíme základní účast. Z této plnosti – pocitu uspokojení a vnitřní dostatečnosti – se nám mnohem snáze žije jednoduše. Uvědomujeme si, že toho tolik „nepotřebujeme“. Našli jsme své uspokojení na vnitřním místě, na hlubší vnitřní úrovni. Jsme schopni z této hojnosti čerpat a svobodně se o ni dělit s ostatními. [6]
Přečtěte si tuto meditaci na stránkách cac.org.
Prameny:
[1] Adapted from Richard Rohr, “Life Coming to a Focus,” homily, March 7, 2020.
[2] Søren Kierkegaard, Upbuilding Discourses in Various Spirits, ed. and trans. by Howard V. Hong, Edna H. Hong (Princeton, NJ: Princeton University Press, 1993), 24.
[3] Adapted from Richard Rohr, foreword to Francis and Jesus, by Murray Bodo (Cincinnati, OH: Franciscan Media, 2012), xii–xiii.
[4] The Assisi Compilation, chap. 18, in Francis of Assisi: Early Documents, vol. 2, The Founder (New York: New City Press, 2000), 132–133.
[5] Adapted from Richard Rohr, Simplicity: The Freedom of Letting Go, rev. ed. (New York: Crossroad Publishing, 2003), 89.
[6] Adapted from Richard Rohr, The Great Chain of Being: Simplifying Our Lives (Albuquerque, NM: Center for Action and Contemplation, 2007). Available as MP3 audio download.
Image credit: Benjamin Yazza, Untitled (detail), New Mexico, 2023, photo, used with permission. Click here to enlarge image. When we let go of anything other than what is right here, right now, we can fly.