Shrnutí sedmnáctého týdne 20. – 25. dubna 2025

Neděle

Velikonoce jsou svátky naděje, směřování, cíle, smyslu a společenství. Jsme v tom všichni společně. -Richard Rohr

Pondělí

Vzkříšení je prostě způsob, jakým věci fungují! Když v toto velikonoční ráno říkáme aleluja, říkáme tím také aleluja svému vlastnímu životu, tomu, kam směřuje, v co věříme a v co doufáme. -Richard Rohr

úterý

Stejně jako Maria jsme byli vysvěceni tím, kdo o nás ví všechno. Vyzývám vás, abyste se podívali do zrcadla a uviděli sami sebe. Poznejte, že jste dosazeni živým Bohem. -Jacqui Lewis

Středa

Nikdo z nás nepřekročí tuto propast od smrti k novému životu vlastním úsilím, vlastní zásluhou, vlastní čistotou nebo vlastní dokonalostí. Každého z nás přes něj přenáší nezasloužená milost. -Richard Rohr

Čtvrtek

Zářivý Ježíš, který opouští hrob, zpochybňuje naši samolibost vůči silám smrti, ať už jde o beznaděj, strach, sklíčenost nebo nedostatek vůle. Nedovolte smrti, aby měla ve vašem příběhu poslední slovo. – Mary Lou Kownacki

Pátek

Velikonoce by mohly být každoročním potvrzením našeho neustálého vzkříšení z násilí k míru, ze strachu k víře, z nepřátelství k lásce, z kultury spotřeby ke kultuře správcovství a štědrosti … a ve všech těchto a dalších ohledech ze smrti k životu. – Brian McLaren

Jak jsem vzkříšený?

Sedmnáctý týden cvičení

Teolog Matthew Fox zkoumá, jak se můžeme každý den rozhodnout žít vzkříšení:  

Kdo neusiluje o vzkříšení? Kdo neusiluje o plný a plnější život? Cožpak Ježíš neslíbil: „Přišel jsem, abyste měli život, život v hojnosti?“. (Jan 10,10)

Jak jsem vzkříšením pro druhé? 

Jak jsem pro druhé Životem? 

Abych byl Vzkříšením pro druhé, musím být Vzkříšením pro sebe. To znamená, že nemohu věčně přebývat v temnotě a smrti a hněvu a útlaku a podřízenosti a odporu a bolesti. Musím se probudit, vstát, povstat, obléci si život, i když jsou dny temné a má duše je skleslá a všude mě obklopují stíny….. Musím naslouchat hlasu, který mi říká: „Buď vzkříšen.“ Musím se snažit, abych se vzchopil. 

Dejte se znovu zrodit

„Vyjděte ze svých hrobů, nespokojte se se smrtí. Vyrazte ven. Povstaňte. Dejte se zrodit. Vystupte z lehkého pesimismu a líného cynismu. Vložte své srdce, mysl a ruce do vytváření naděje, světla a vzkříšení. Znovu se zrodit. A znovu. A znovu….“ 

závazek k tvořivosti spolu s Duchem

Vzkříšení je závazek k naději a znovuzrození. Je to závazek k tvořivosti, k Duchu, který „činí všechno nové“ (Zjevení 21,5). Vzkříšení je dílem Ducha. Je to život z Ducha. 

A co život? Jaký jsem život? Jak živý a živoucí jsem já? Jak moc jsem zamilovaný do života? Může mě někdo nebo nějaká událost oddělit od mé lásky k životu? Mystik Pavel se ptá (a pak odpovídá): „Kdo nás odloučí od Boží lásky? Ani smrt, ani život, ani výška, ani hloubka, ani přítomnost, ani budoucnost“ (Římanům 8,35.38). Je moje zvědavost živá? Moje vděčnost? Moje mysl? Moje představivost? Můj smích a smysl pro humor? Moje kreativita? Moje schopnost štědrosti a soucitu? Moje schopnost neustále vytvářet a obnovovat život?… 

Přinášíme do světa živost a znovuzrození

Ano, já jsem, ano, my jsme Vzkříšení a Život. Přinášíme do světa živost a znovuzrození a spoustu naděje, ať už jsou zprávy jakkoli [znepokojivé]. To znamená věřit ve Velikonoční neděli a ve Vzkříšení. Stáváme se Vzkříšením a Životem. Kristus znovu povstává.

Translated with DeepL.com (free version)