Sedmnáctý týden: Pátek 25. dubna 2025
Děkan fakulty CAC Brian McLaren nás vybízí, abychom Velikonoce učinili rozsáhlou oslavou vzkříšení.
Vzkříšení pro dnešek
Co by se mohlo stát, kdybychom každé Velikonoce neslavili vzkříšení pouze jako oživení jednoho těla před téměř dvěma tisíciletími, ale spíše jako pokračující vzkříšení celého lidstva skrze Krista?
Nároky vzkříšení na dnešní politiky
Velikonoce by mohly být každoročním potvrzením našeho pokračujícího vzkříšení od násilí k míru, od strachu k víře, od nepřátelství k lásce, od kultury spotřeby ke kultuře správcovství a štědrosti… a ve všech těchto a dalších ohledech od smrti k životu. Co kdyby naše slavení Velikonoc bylo svým významem tak radikální, že by svádělo tyrany a diktátory na celém světě k tomu, aby je postavili mimo zákon, protože představují nejvyšší skandál: každoroční výzvu k tvořivé a pokojné vzpouře proti všem status quo založeným na strachu, nepřátelství, vyloučení a násilí? Co kdybychom nikdy nepřestali vznášet velikonoční nároky na Ježíše v roce 33 n. l., ale vždy pokračovali tím, že bychom vznášeli velikonoční nároky na nás dnes – prohlašovali, že nyní je čas, abychom byli vzkříšeni z mrtvosti strachu, nepřátelství, vyloučení a násilí a kráčeli v tom, co Pavel nazval „novostí života“?
Nároky na vzkříšení na každého z nás
Co kdyby Velikonoce byly o našem trvalém vzkříšení „v Kristu“ – v novém lidství, které se vyznačuje silně benevolentní identitou tvůrců pokoje, milovníků nepřátel, odpouštěčů urážek, překračovatelů hranic a tvůrců hnutí? Jaký charakter by v nás takový liturgický rok formoval? Jak by se díky němu mohl změnit svět? [1]
Emeritní episkopální biskup a občan Choctaw Steven Charleston nabízí tuto oslavnou píseň na příchod nového světla a nové naděje:
Probuďte se, povstaňte a radujte se!
Vstaňte, věrní přátelé. Probuďte se, spáči ve stínech. Probuďte se, abyste na obzoru spatřili jasné prapory. Probuďte se, abyste viděli, jak k vám přichází vaše vykoupení, odpověď na tolik vašich modliteb, naplnění vašeho dávného snu. Vstaňte, věrní přátelé, abyste vykřičeli rannímu slunci dobrou zprávu: konečně dorazila spravedlnost, vrátilo se milosrdenství, zvítězila láska. Povstaňte, dobří lidé mnoha zemí, neboť toto je okamžik změny, čas, kdy naděje začíná být skutečná a pravda začíná promlouvat ke každému odvážnému srdci. Probuďte se, povstaňte a radujte se! [2]
McLaren si představuje dopad trvalého poznání, že se se vzkříšeným Kristem setkáváme ve všech, s nimiž se setkáváme:
Padesát dnů obnovy
Dovedu si představit, že Velikonoce otevírají padesátidenní období, během něhož neustále oslavujeme novost, svobodu, změnu a růst. Tak jako bychom si každý rok znovu vyprávěli příběh o zmrtvýchvstalém Kristu, který se zjevil v cizinci na Emauzské cestě, tak by pro nás součást každého velikonočního období znamenala setkávat se a zvát ke svým stolům cizince, cizince, uprchlíky, lidi jiného náboženství nebo vůbec bez vyznání, přijímat je jako Krista a očekávat, že se s Kristem setkáme i v nich. [3]
Translated with DeepL.com (free version)
Prameny:
[1] Brian D. McLaren, Why Did Jesus, Moses, the Buddha, and Mohammed Cross the Road? Christian Identity in a Multi-Faith World (Jericho Books, 2012), 175.
[2] Steven Charleston, Ladder to the Light: An Indigenous Elder’s Meditations on Hope and Courage(Broadleaf, 2021), 154–155.
[3] McLaren, Why Did Jesus, 175–176.
Image credit and inspiration: Krista Joy Montgomery, Unknown (detail), 2019, photo, Unsplash. Click here to enlarge image. We carefully tend the blooms of bright resurrection after the pain of our Good Fridays.