Všichni jsme v pokušení vytvořit si Boha podle svého, který bude udržovat status quo a pokřtí naše hodnoty jako Boží definitivní slovo. Když Bůh zpochybňuje náš způsob života a náboženské a kulturní hodnoty, které nám jsou drahé, jsme v pokušení utéct a hledat nového boha – boha podle svého – který bude podporovat naše privilegia a předsudky a povede nás do boje proti našim nepřátelům.
Jonášův hněv a náš vlastní
Boží ruka spočívá na nás v lásce, i když se chystáme zaútočit. Boží trpělivá láska nás obklopuje a pohlcuje náš hněv do Božího všezahrnujícího já.
Naslouchali jsme Božímu volání?
Důvěřujte Bohu, důvěřujte Duchu svatému, že vás povede ke vší pravdě. Dejte jasně najevo svůj záměr, že budete následovat povolání bez výjimky. Dejte svůj záměr najevo Bohu a čekejte, až vás Duch svatý povede k naplnění vašeho povolání.
Nedokonalý posel
Jonáš si myslel, že má výlučné právo na pravdu, a proto mohl pohrdat těmi, kterým kázal. Chtěl, aby se mýlili, aby on mohl mít pravdu, ale ve svém hněvu na Ninive a Asyrskou říši nedokázal ocenit Boží touhu nabídnout odpuštění a milost i Jonášovým nepřátelům. Ve skutečnosti dokonce nesnášel, že se připojili k jeho „klubu věřících“. Velmi se snažil přijmout nové „politické“ uspořádání.
Osvobození a spravedlnost
V dnešní době, kdy nás svazují rozdíly v příjmech a bohatství, jsme povoláni k tomu, abychom nechali Boha vzplanout v našich životech. K emancipaci dochází, když nás naše kontemplativní cesta zavede za hranice nás samých do péče o všechny a boje za vizi, která je prospěšná pro 100 %
Co je to emancipace?
Když vkládáme celou svou identitu do jedné země, bezpečnostního systému, náboženství nebo etnické skupiny, nejsme schopni si představit jiný způsob uvažování. Pouze občanství v mnohem větším „Božím království“ nás může osvobodit z omezení určitých dobře skrytých, ale dohodnutých škatulek, které jsme označili jako „svobodu“. Vzhledem k tomu, že se jedná o základní kulturní dohody, je pro nás téměř nemožné je jako škatulky vůbec rozpoznat.
Přední hlas osvobození
Stejně jako Otec, Stvořitel, chce, abychom byli spolustvořiteli, tak Syn, Vykupitel, chce, abychom byli spoluvykupiteli. Je tedy na nás, abychom pokračovali v díle osvobození započatém Synem: osvobození od hříchu a následků hříchu, osvobození od egoismu a následků egoismu. To pro nás znamená teologie osvobození a nevidím žádný důvod, proč by se někdo měl bát skutečné, autentické teologie osvobození.
Osvobozeni pro svobodu
Kristus je skutečně náš osvoboditel a Bůh v Kristu chce, abychom byli svobodní. Proto musíme stát pevně a nesmíme se podrobit ničemu, co nás zbavuje lidskosti nebo nás zotročuje.
Cesta osvobození
Teologie osvobození. Velmi brzy v židovské tradici dochází k rozkolu mezi tradicí Exodu – která je podle mého názoru původní tradicí osvobození – a kněžskou tradicí, která se vyvíjí v Leviticus a Numeri. Kněžská mentalita se vždy snaží organizovat, kontrolovat a udržovat počáteční mystickou zkušenost modlitbou a rituálem. Jsou to židovští proroci, kteří spojují vnitřní zkušenost Boha s vnějším úsilím o spravedlnost a pravdu.
Poslechněte si další příběh
Kritika vítěze je užitečná pro úplnost
Nemělo by nám to něco významného říci o perspektivě? Každý úhel pohledu je pohledem z určitého bodu. Musíme být schopni kritizovat perspektivu každého vítěze, pokud chceme vidět úplnější pravdu.