Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Víra ve vzkříšení může a měla by proměnit nejen to, jak nahlížíme na svět, ale i to, jak v něm žijeme. Měli bychom se stát lidmi, v nichž mohou ostatní vidět nový život, a lidmi, kteří tento nový život přinášejí všude tam, kde svět otupuje a popírá život. Vzkříšení mění nejen Ježíše a prvních učedníků, ale i nás, jak žijeme své životy den za dnem. (Paula Gooderová)
Benedikt Holota OFM
Během let sestavil a napsal řadu knih, některé autobiografického rázu: Nebyl jsem hrdina, Nechtěl jsem být farářem, Co mi dala rodná ves, Zápisky (ne)zkušeného faráře, Neplánovaných deset besed. Dále třeba o Jiřím Mrázkovi Hovory na nemocničním lůžku, Cesta víry (různé texty související s J. E. Urbanem), Čtyři cesty. Dále k tématům duchovního života: Celibát, Zkušenosti z exercicií, Eucharistie, Aby člověk žil svůj život. Často se jeho myšlení točilo kolem tématu víry: Věřit… Jde to vůbec? V posledních letech nemalý zájem také sklízela jeho videa na YouTube. Ještě měsíc před svým skonem po dlouhé a pečlivé práci odevzdal k publikování rukopis své poslední knihy Člověk v pasti času, která je nyní v tisku.
Někteří viděli a uvěřili; jiní neviděli a přesto uvěřili. V centru obou zkušeností je Bůh v těle, který nás miluje v našich vlastních zraněných místech. (Yolanda Pierce)
Je to radost se smutkem. Ne radost, která nás žene vpřed, ale radost, která nám mezitím dovoluje zůstat lidmi… Tato radost je komplexnější než optimismus. Je pravdivější než prosté štěstí. Je to hluboká jistota, že příběh ještě neskončil, i když se naše životy zdají bolestivě neúplné. (Kate Bowlerová)
V Ježíši Kristu začalo Boží hnutí vzkříšení a strhává v sobě všechny a všechno. Umírání a vstávání jsou ústředním vzorem a pravdou reality – a tak mluvit o Ježíšově vstávání znamená nějakým způsobem přistupovat k závažnému paradoxu smrti a života, které se vyvíjejí společně ve středu vesmíru. Marie, Jana a ostatní ženy vstávají, Petr vstává, já vstávám, ty vstáváš a samotný vesmír vstává. (Mark Longhurst)
Být křesťanem tedy znamená být nevyhnutelně a navždy člověkem naděje. Bůh v Kristu říká, že toto je to, co potrvá: Můj život a moje láska budou mít vždy a navždy poslední slovo. (R.Rohr)
dar Bílé soboty: Tato nejdelší noc se může stát místem, kde naše rozbité naděje, výkřiky „jak jsi mohl“ a spirálovitě se rozvíjející strachy najdou upřímný domov. A navzdory veškeré naší vysoké bdělosti a zraněnému čekání si můžeme vzít k srdci vědomí, že Bůh je s námi i v pekelné krajině…(Stephanie Duncan Smith)
Teď vidím, že žiješ ve mně a já žiji v tobě. Zveš mě z tohoto nekonečného cyklu iluze a násilí. Ty jsi ukřižovaný Ježíš. Zachraňuješ mě. Ve své dokonalé lásce ses rozhodl vstoupit do spojení se mnou a já se pomalu učím věřit, že by to mohla být pravda. (R.Rohr)
Ptám se, zda jsme neztratili schopnost chvět se – být hluboce zasaženi – tváří v tvář nespravedlnosti. Ptám se, zda se již nechvějeme v přítomnosti svatého Boha, který od nás vyžaduje, abychom konali spravedlnost. (Dr. Yolanda Pierce)
Ježíš k nám často přichází v přestrojení, jak sám říká v Matoušovi 25: někdy je vězněm, nemocným, nahým, hladovým, žíznivým nebo imigrantem (verše 35–36). Pokud se od Josefa a jeho utrpení něco naučíme, pak je to přivítat a obejmout Ježíše v přestrojení. (Karen González)