Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Web pro všechny co mají rádi sv. Františka z Assisi
Jak skutečný jsem, zeptal jsem se sám sebe. Jaké iluze jsem si vytvořil? Jaká falešná já musím odřezat? To jsou ty otázky, které nás ořezávají. Bereme-li je vážně, jsou těžké a mučivé. „Nejsme příliš dobří v rozpoznávání iluzí, nejméně pak těch, které si o sobě tak vážíme,“ napsal Merton. (T.Merton)
Než se setkáme se svým pravým já, je naše falešné já tím, kým si myslíme, že jsme. Naše myšlení to však nečiní pravdivým. Falešné já je především společenský konstrukt, který nám má pomoci nastoupit na životní cestu. Je to soubor dohod uzavřených v dětství s našimi rodiči, rodinou, sousedy, školními kamarády, partnerem či manželem a náboženstvím. Ježíš by to možná nazval „starým měchem“, o kterém poukazuje, že nemůže pojmout žádné nové víno (Marek 2:22).(R.Rohr)
Skutečné já je Boží přítomnost v nás, Duch Svatý v nás. Řekl bych, že skutečné já je právě ta božská část nás, která je dost velká, dost hluboká a dost milostivá na to, aby plně přijala naši lidskou část.(R.Rohr)
Objevit své pravé já: Jakmile je zdravá vnitřní autorita pravého já objevena, lze ji vyvážit vnější autoritou Písma a tradice. Naše zkušenost může být potvrzena zkušeností druhých. To nám dává jistotu, že jsme zakotveni v realitě, nikoli ve fantazii. To, že Bůh je zároveň zcela mimo nás a přesto zcela v nás, je podle mého názoru dokonalá rovnováha, které většina náboženství málokdy dosahuje.(R.Rohr)
Jakmile ztratíme prorockou analýzu, většina zla bude popírána, maskována nebo skryta mezi pravidly a rituály náboženství a samotného zákona…Musíme se zeptat: Proč kritické myšlení vždy muselo přicházet zvenčí našich náboženských systémů a uvnitř bylo sotva povoleno?(R.Rohr)
To jsou tedy tři vlastnosti, které jsou vlastní každému prorokovi i prorockému proudu: setkání s božskou láskou a starost o svět, odvaha pojmenovat útlak a morální představivost k formulování alternativní budoucnosti.(Nahum Ward-Lev)
Být živý v Ježíšově dobrodružství znamená mít touhu, sen, naději do budoucnosti. Znamená to proměnit tuto naději do budoucnosti v činy v přítomnosti a jednat podle ní i nadále.(Brian McLaren)
Boží sliby dodávají srdci energii a rozšiřují ho, prohlubují naši schopnost žít a kvalitu našeho bytí v tomto světě. Vkládají do nás autoritu. To je nakonec jediné překonání smrti, jediná odpověď na absurditu toho, že tento čas jednou skončí. To je to, co Boží sliby dělají – vedou nás k prožitku hlubšího života. Autoři evangelií tomu říkají vzkříšení.
(R.Rohr)
Pokud jste povoláni k prorockému poslání – a myslím, že v některých ohledech jsme jím povoláni všichni – kde je vaše prorocká komunita, která vás bude živit, podporovat, vést a pomáhat vám? (Barbara Holmesová)
Pro nezměněné já je náboženství tím nejnebezpečnějším pokušením ze všech. Naše ega, jsou-li náboženstvím legitimizována, dostávají plnou volnost k zotročování, segregaci, ponižování, podvádění a nafukování vlastního významu – protože vše je zakryto předem přisouzenou ctností a údajnou nenávistí ke zlu.(R.Rohr)