Nad úryvkem z Písma: Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů.“Anselm z Canterbury ve středověkém pojednání: Proč se Bůh stal člověkem? napsal: Bylo potřeba zaplatit cenu, aby Bůh získal zpět svoji čest, a bylo jí potřeba zaplatit Bohu Otci tím, kdo byl stejně Božský (Kristem). Otázka zní, zda tento názor převzatý i v dnešní době neničí hlubokou duchovní cestu? Františkáni tuto myšlenku vždy odmítali a odmítají.
Františkán Jan Duns Scotus odmítl vidět vtělení a smrt na kříži jako pouhou reakci na hřích. Tvrdil, že kříž byl svobodně zvoleným zjevením absolutní Boží lásky na straně Boha. Lze-li totiž si odpuštění kupovat (vykoupit) a platit za ně, pak nejde o skutečné odpuštění. Skutečné odpuštění znamená zproštění bez požadavku čehokoliv na oplátku. Kříž nemůže být krvavou obětí závislou na hříchu. Náboženství založené na povinných obětech není totiž dost krásné, nadějeplné a ani přiměřené k úžasnému božímu stvoření. Jak napsal J.B. Phlipips (anglický překladatel Bible) : Takový Bůh je příliš malý.“ Ježíš samu představu o oběti nezbytné k tomu, aby nás Bůh miloval, vyvrací – nejprve v sobě a pak v nás všech: Učte se co znamená Milosrdenství chci a ne oběť. Podle františkánské školy Bůh nepožadoval zaplatit za to, že bude milovat své vlastní stvoření a odpouštět mu selhání. Láska se nedá koupit. Scotus a další hájili vždy absolutní svobodu a lásku Boží.
Kristus Ježíš skoncoval se všemi představami náboženství vyžadujícího oběti. Bůh miluje své děti bez jakýchkoliv zásluh.