Bezpochyby budeme v pokušení nechat se zkrotit, zklidnit, umlčet a zamlžit. Ale Ježíš chce, abychom se odlišili od status quo, postavili se za to, na čem záleží, a vynikli jako součást řešení, nikoli jako součást problému. Chce, aby naše životy překonaly fádnost a temnotu zla solí a světlem dobrých skutků. Místo toho, abychom upoutávali pozornost na sebe, budou tyto dobré skutky ukazovat na Boha. „Páni,“ řeknou lidé, „když vidím dobrotu a laskavost vašich životů, mohu uvěřit, že existuje také dobrý a laskavý Bůh.“
Být světlem pro druhé
Světlo učedníků Krista: Každá víra, která se neprojevuje skutky, není vírou; je to samolibost a sebeuspokojení. Není to sůl, protože ničím nepřispívá zemi. Není to světlo, protože jeho záře slouží pouze k sebereflexi. Učedníci mají oslavovat Boha tím, že jsou sami sebou: solí a světlem; existují spíše pro druhé než jen pro sebe.
Být solí a světlem
Jste sůl země, ale když sůl ztratila svou chuť, jak jí lze slanost navrátit? Už není k ničemu dobrá, ale je odhozena a pošlapána. Vy jste světlo světa. Město postavené na kopci se nemůže skrýt. Lidé nerozsvěcují lampu a nestrkají ji pod koš, nýbrž ji stavějí na svícen a ona svítí všem v domě. Stejně tak ať vaše světlo svítí před ostatními, aby viděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci v nebesích (Matouš 5,13-16).