Sdružení katolické mládeže
Stal se velmi známým v meziválečném období, kdy působil v naší zemi jako tajemník Sdružení katolické mládeže. V intensivní činnosti pokračoval i po válce; později byl uvězněn. Já jsem jej bohužel poznal až v posledním období jeho pozemského života, kdy jsem se stal jeho zetěm. Avšak díky Bohu i za tuto zkušenost.
Úvodem je potřeba říci, co to bylo Sdružení katolické mládeže (SKM) a proč vzniklo. Citujeme slova jednoho z členů Sdružení, terciáře Františka Kylara (narodil se r.1911). Pocházel z Dolní Čermné ve východních Čechách. Jeho slova se týkají katolické mládeže na venkově v období do konce Světové války: „Byli jsme odpad, o který se nikdo nestaral. I pan farář hovořil hlavně s učitelem, lékařem, lékárníkem atd.“ Tolik citace. Je potřeba k ní dodat, že byly i výjimky, např. někteří horliví kněží v duchovní správě. Mezi ně patřil čilý žižkovský kaplan P. Václav Chlumský. Ten pak vedl SKM, nově organizované za války. Věnovalo se hlavně venkovské mládeži a dělalo převážně osvětovou činnost.
Životopis
Jan Janoušek se narodil 23.4.1901 na statku v obci Kundratice v Podkrkonoší jako nejstarší z 5 dětí. Během Světové války,když jeho otec byl v Rakousko-uherské armádě a v čs.legiích, účinně pomáhal své matce, ač byl velmi mladý, v náročném udržování chodu hospodářství. Hned po válce se zapojil do SKM a pomáhal v jeho rozvoji v Podkrkonoší. V tom jej podporovaly jeho maminka a také babička, které byly velmi zbožné. Chápaly význam SKM. V r.1926 odešel do Prahy a od r.1927 do r.1935 byl tajemníkem SKM, tj. vedl SKM po organizační stránce. Znal dobře problémy venkova. Duchovní vedení SKM měl kněz z řádu Tovaryšstva Ježíšova, ustanovený k tomu pražským arcibiskupem. SKM také úzce spolupracovalo i s řádem sv.Františka (OFM), hlavně s P. Janem Evangelistou Urbanem. J.Janoušek se seznámil v SKM v Praze se svojí manželkou; měli spolu 6 dětí.
Spolupracovník Dr. Noska
Při činnosti pro katolickou mládež se J.Janoušek setkal s vynikající osobou českého katolicismu, JUDr. Františkem Noskem, poslancem a ministrem a stal se Noskovým spolupracovníkem. Nosek věnoval velkou pozornost mládeži, což tehdy nebylo běžné. Spolu jezdili na četné schůze, konference a vzdělávací kurzy. Také zřizovali tzv. prázdninové kolonie SKM pro chudou městskou mládež. Tyto objekty sloužily mimo prázdniny pro exercicie a pro osvětovou činnost SKM.
Napsal knihu Dr. Nosek mladým
Stejně jako F.Nosek, stal se i J.Janoušek členem III.řádu sv.Františka, měl řádové jméno František. Po Noskově smrti (17.4.1935) přednesl J.Janoušek o F.Noskovi řadu přednášek především na schůzích Svazu lidových zemědělců a Lidových záložen. Začátkem r.1939 vydal knížku „Dr.Nosek mladým“. (Tuto knížku, doplněnou, znovu vydala v r.2010 Národní rada SFŘ.) Dr.Nosek byl J.Janouškovi nejen přítelem, ale i vzorem a celoživotním příkladem. Pokud měl možnost, účastnil se každoročních poutí k Noskovu hrobu v Poříčí n.S., včetně období totality.
Dílo bl. Anežky Přemyslovny
Po předání své tajemnické funkce v SKM se stal pokladníkem v Ústřední záložně lidové. Byl činný ve Svazu lidových (katolických) zemědělců, v Díle bl. Anežky Přemyslovny (stavba kostelů v pražských předměstích), v Družině sv.Kláry (zřizování domovů děti a pro staré lidi), v Československé straně lidové (ČSL); byl též farním finančním referentem v Praze-Vršovicích.
Československá strana lidová
Ztrátu Sudet a likvidaci našeho státu nesl bolestně stejně jako většina spoluobčanů, ale nepřestával povzbuzovat druhé v naději a práci pro národ. Ve volbách v r.1946 byl lídrem ČSL ve volebním kraji libereckém. Znamenalo to jen mnoho práce, jejíž plody pobral jiný. Pokračoval však dále v různých činnostech Božího lidu v Čechách, jako např. při organizování Mariánské daně a v působení mezi katolickými zemědělci.
Do komunistického vězení
Po únoru 1948 se postavil za pražského arcibiskupa Josefa Berana – i v politické oblasti. A protože „nemůže zůstat skryto město ležící na hoře“ (Mt 5,14b), byl odsouzen celkem k 11 rokům vězení; díky amnestii v r. 1960 pobyl ve vazbě jen pět a půl roku. Pak pracoval jako zedník. Během své životní cesty spolupracoval s mnohými, kteří usilovali o duchovní obrodu našeho národa. Může být vzorem houževnatosti a vytrvalosti v dobrém a stejně tak v upevňování dobrých vztahů mezi lidmi, počínaje vlastní rozvětvenou rodinou.
Ocenění p. Urbanem
Po jeho smrti (8.3.1974) napsal P. Jan Ev. Urban OFM: „Odchod Vašeho otce, našeho ctihodného bratra, k Pánu mi přivedl na mysl celou tu generační epochu, kdy se rodila u nás v první polovici století po r.1920 takřka nová Církev. A mezi těmito oddanými a nadšenými apoštoly byl otec bratr Janoušek jedním z legendárních. Jezdíval jsem s ním (a s Dr.Noskem) na Dny SKM, kde jsme vroucně po celé dny mluvili o živé víře a lásce … A byl pokorným terciářem sv.Otce Františka …“
autorem je Miloslav Müller OFS- MBS Praha – Spořilov
Pozn.: V tomto textu byla zčásti použita stať „Jan Janoušek, terciář“, kterou napsal J.Janoušek mladší, syn br.J.Janouška.