Cesta bez mapy

Osmý týden: Ježíšova cesta

Autorka a badatelka Diana Butler Bassová píše o Ježíši jako o „cestě“, což je označení, které Ježíš používal pro sebe:

Ježíš řekl všem poutníkům, že on je tou cestou

V celém Novém zákoně Ježíš zve lidi, aby ho následovali, aby s ním šli, aby se vydali na cestu. Na tom není nic zvlášť nového, hebrejská Písma jsou plná příběhů o poutnících, poutnících, vyhnancích a přistěhovalcích….. V Janově evangeliu však Ježíš zvýšil teologickou laťku. Nejenže učil o cestě, která zvědavce zve k následování, ale řekl, že on je tou cestou: „Já jsem ta cesta, pravda i život“ (14,6).

Je to cesta pro všechny?

To je krásný verš, poetický a parabolický obraz cesty a Cesty, výzva pro všechny, kdo znají Ježíše, aby se dobrovolně vydali na cestu. To je cesta, cesta osvobození. A byla by osvobozující, nebýt následující věty: „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ Počkat, cože? Přivítání se stahuje, staví se hranice a najednou se obraz mění, protože výzva k tanci, zpěvu a běhu po polích se mění v poněkud pochmurný obraz soudu a vyloučení……

Je to podobenství o skutečném bytí ve světě

Mnozí křesťané se zuřivě drží vylučujícího výkladu tohoto verše….. [Přesto] „cesta“, „pravda“ a „život“ jsou slova vztahová, to vše Ježíš říká, že je. „Cesta“ není technika nebo mapa, „pravda“ není o filozofii nebo dogmatech a „život“ není o cestě do nebe. V Janově mystické poezii používá Ježíš tyto pojmy, aby vysvětlil, jak ztělesňuje způsob bytí v tomto světě, [který je] tak blízký Božímu srdci, že Boha lze poznat v Ježíši a skrze něj.

Butler Bass popisuje, že je přitahován k vnitřním a vnějším cestám kontemplace a činnosti:

Ježíšova cesta je vnitřní poznání sebe a vztah s Bohem

Autorka Elizabeth O’Connorová vyprávěla příběh křesťanské komunity, která je organizována kolem dvou duchovních cest – vnitřní cesty k poznání svého pravého já a k poznání Boha a cesty směřující ven do světa, aby uskutečňovala Boží spravedlnost a lásku. [1] Tyto dva pohyby tvoří Ježíšovu cestu, nepřetržitý tok dechu: dovnitř, ven; dovnitř, ven; dovnitř, ven…..

Ježíš se stává vnitřním světlem pro každého

Toto hledání je cestou bez mapy – neexistuje jediná cesta – jedinými průvodci na ní jsou příroda, svatí, poezie, píseň a Duch. Když se odvážíte opustit mapu, objeví se Ježíš jako samotná cesta a Světlo, které vás vede. Kvakeři o něm mluví jako o „vnitřním světle“; podobně o Ježíši hovoří i středověcí mystikové.

Ježíš není směrnice, je přítomen Láskou

Meister Eckhart o něm napsal: „Existuje cesta, kterou musíš podstoupit. Je to cesta bez cíle. Neexistuje žádná mapa. Vaše duše vás povede sama. A nic si s sebou nemůžete vzít.“ [2] Konvenční křesťanství (mnoha různých denominací) raději vidí Ježíše jako směrnici nebo cíl než tuto cestu; pro ně je „cesta“ podstatné jméno, nikoli sloveso. Na cestě bez mapy je však vše pohybem. Neexistuje žádný cíl, pouze obklopující přítomnost lásky.

Translated with www.DeepL.com/Translator (free version), mezinadpisy si dovolil vložit překladatel

Prameny:

[1] Elizabeth O’Connor, Journey Inward, Journey Outward (New York: Harper and Row, 1968).

[2] Jon M. Sweeney and Mark S. Burrows, Meister Eckhart’s Book of the Heart: Meditations for the Restless Soul (Charlottesville, WV: Hampton Roads, 2017), 166. Sweeney and Burrow cite Meister Eckhart: Selected Writings, trans. Oliver Davies (New York: Penguin Books, 1994), 246–247.

Diana Butler Bass, Freeing Jesus: Rediscovering Jesus as Friend, Teacher, Savior, Lord, Way, and Presence (New York: HarperOne, 2021), 165–166, 167–168, 186, 187–188.

Image credit: A path from one week to the next—Benjamin Yazza, Untitled 6. Jenna Keiper, Taos Snow. Benjamin Yazza, Untitled 2. Used with permission. Click here to enlarge image.

Like ever-changing light in snow, we open to surprises on the way of Jesus.