církev

Žít podle dobré zprávy

prvotní církev:
Nedílnou součástí této vzájemné úcty byla naprostá absence sociálních bariér; šlo o učednictví rovných. Byli to muži a ženy, kteří nejen říkali, že všichni jsou v Božích očích rovni, ale také žili tak, jako by to mysleli vážně. Tradiční bariéry rasy, pohlaví a postavení pro ně nic neznamenaly, neboť v Kristu nebyl ani Žid, ani pohan, muž ani žena, otrok ani svobodný. V důsledku toho, navzdory rozdílům ve funkci nebo společenském postavení, bylo jejich společenství poznamenáno pocitem skutečné rovnosti.(Huston Smith)

Zdědění prorockého povolání

Učili mě Micheáše 6: Co jiného požaduje Hospodin, než konat spravedlnost? Izajáš 58: Jsme povoláni, abychom napravovali trhliny, abychom rozvazovali pouta bezbožnosti. Lukáš 4: Duch Páně je nade mnou, abych hlásal dobrou zprávu chudým. Matouš 25: Cokoli učiníte nejmenšímu z těchto, mně jste učinili. Nebyly to jen texty k zapamatování. Byly to kotvy, kolem nichž se musí soustředit autentický křesťanský život.