Daniel Berrigan: To je to, co odlišuje proroka-mystika od samolibého aktivisty nebo duchovního narcise. Právě ve vnitřní poušti, kde se krajina zdá být pustá, odhaluje trpělivost zázrak života, který se hemží těsně pod povrchem. Čím více pozorujeme to, co je, tím více krásy se nám dostává do centra pozornosti. Není tu nic rozbitého, nic, co by se dalo opravit. Prorok-mystik spíše praktikuje sezení s realitou takovou, jaká je. Z tohoto prostoru tichého naslouchání můžeme vnímat, co je nám vlastní, a čerpat vitalitu, kterou k tomu potřebujeme. Ujímáme se svého práva na sounáležitost a v duchu mystického židovského učení tikkun olam napravujeme rozbitý svět a obnovujeme celistvost sítě vzájemného bytí.
