Každý je vyvolený – Středa, 1. července 2026
Učiním z tebe velký národ, požehnám ti a proslavím tvé jméno, abys byl požehnáním. Požehnám těm, kdo tě požehnají, a toho, kdo tě proklíná, proklnu; a v tobě budou požehnány všechny rodiny země. —Genesis 12:1–4 Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby každý, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život. —Jan 3:16
Brian McLaren uvažuje o tom, jak Boží slib daný Abrahamovi v Genesis 12:1–4 zmírnil exkluzivní způsob, jakým jeho evangelikální tradice interpretovala Jan 3:16:
Bůh žehná všem
Vynikající britský misiolog Lesslie Newbigin řekl, že tato slova [v Genesis 12:1–4] se zabývají největší herezí (nebo nebezpečnou myšlenkou) v historii monoteismu. Mnoho lidí chápe Boží požehnání jako exkluzivní záležitost, řekl Newbigin, jako by Bůh požehnal některým a jiné z toho vyloučil. Ale ne, říká Newbigin. Od samého počátku v příběhu o stvoření v Genesis 1, kdy Bůh žehná celému stvoření – dni i noci, zemi i moři, rostlinám i zvířatům, zvířatům i lidem – jsou Boží požehnání univerzální, protože takový Bůh je a tak Bůh žije: jako přetékající pramen požehnání.
Abrahamovi požehnal, aby i ostatní národy měli z toho prospěch
Když Bůh povolává Abrahama (tehdy známého jako Abram), nepožehná Abramovi a jeho potomkům na úkor ostatních, ale ku prospěchu ostatních. Boží požehnání nejsou exkluzivní, ale spíše prostředková. McLaren shrnuje způsob, jakým se často vykládá Jan 3:16, a porovnává jej s biblickým poselstvím o požehnání, které vždy spočívá v lásce k druhým a v jejich požehnání: Takto se mnoho lidí [naučilo] chápat Jan 3:16. Stačí jen zvednout ruku, říct „ano“ výsadám slíbeným těm, kteří jsou vyvoleni, a budete prohlášeni za „znovuzrozeného křesťana“, což znamená, že získáte volnou vstupenku k bezpečí, jistotě a radosti v nebi pro sebe a pouze pro sebe, navždy.
Bůh žehná všem rodinám na Zemi
Ale o tom ve skutečnosti není ani Genesis 12, ani Jan 3,16, na rozdíl od velmi rozšířeného přesvědčení. Bůh si vybírá Abrama nikoli kvůli elitním a výlučným výsadám pouze pro jeho potomky, ale kvůli hluboké odpovědnosti a službě všem národům světa. Bůh si vybírá Abrama ne k vyloučení ostatních, ale k prospěchu a požehnání ostatních. Jak řekl Lesslie Newbigin, nemůžete si nárokovat Boží požehnání pro sebe, svou rasu, svou kulturu nebo své náboženství a vynechat ostatní, a přitom „v tobě budou požehnány všechny rodiny země“…
I my máme být požehnáním pro druhé
Boží touhou, jak říká Ježíš, není odsoudit všechny ani nikoho, ale spasit všechny. Jinými slovy, božské požehnání není exkluzivní; je prostředníkem. Nejsme požehnáni tak, že by to vylučovalo ostatní; jsme požehnáni proto, abychom byli požehnáním pro ostatní, aby skrze nás mohli být i ostatní zahrnuti do velkorysého kruhu božského požehnání.
Prameny:
Adapted from Brian D. McLaren, “Seeing the World in Radically New Ways,” The Cottage, Substack, February 28, 2026. Used with permission.
Image credit and inspiration: Credits: Tony Sebastian, untitled (detail), 2019, photo, India, Unsplash. Click here to enlarge image. Like a bouquet of many different kinds of flowers, we are all gently held as beautifully chosen and beloved.