Pavlova proměňující vize – Úterý, 15. září 2026
Otec Richard Rohr se zamýšlí nad tím, jak apoštol Pavel v sobě rozpoznal mnoho paradoxů, o nichž učil:
Paradox ladí rozpor
Po svém obrácení a ve všech svých listech se zdá, že Pavel miluje a rozumí paradoxům. Učí prostřednictvím kontrastů, srovnání a překonávání zdánlivých rozporů. Ti, kdo ho čtou povrchně, téměř vždy vnímají jednu stranu jako špatnou a druhou jako dobrou, ale tím do značné míry přehlížejí jeho genialitu jako učitele. Pokud člověk vědomě nezápasil s těmito vzory uvnitř sebe a částečně je nesmiřoval, je podle mého názoru téměř nemožné Pavla pochopit.
Skrytá Boží moudrost
„Jazyk kříže“ (1 Korinťanům 1,18) se stal Pavlovým „kamenem mudrců“, jeho vlastním vzorem, podle něhož hodnotil a kriticky posuzoval smysl reality. Umožnilo mu to prolomit to, co se jevilo jako řád a logika, a objevit nový řád, který nazýval „skrytou moudrostí Boží“ (1 Korinťanům 2,7). K tomu nebylo možné dospět pouhým studiem či rozumem, ale pouze odevzdáním se společenství, které nazýval vírou.
Je třeba se oddělit od svého ega
K popisu tohoto znovusjednocení použil právní termín „ospravedlnění“. Dnes bychom možná mluvili o konečném potvrzení, zrcadlení, uzdravení nebo „spáse“. Pavel však věděl, že k tomuto znovu uspořádání může dojít pouze skrze zkušenost zbavení se ega, která odtrhla naše falešné a vymyšlené já a vedla nás k novému já (Efezským 2,15; Galatským 6,15), kde mohly být všechny rozpory vstřebány a překonány. Stalo se to v něm a nyní vnímal svůj život jako „předávání tohoto smíření“ (2. Korinťanům 5,18), k němuž vždy docházelo skrze souběh protikladů, zvaný kříž.
oddělit se od dualistického myšlení
Uveďme jen některé ze zdánlivých dualismů, s nimiž si Pavel rád pohrává a snaží se je smířit: zákon a milost, tělo a Duch, staré já a nové já, Adam a Kristus, slabost a síla, pošetilost a moudrost, skutky a milosrdenství, exkluzivita a inkluzivita. Seznam by mohl pokračovat. V každém případě Pavel popisuje něco, co v něm již bylo smířeno skrze životní konflikty a díky Větší lásce.
Důležitá je proměna člověka a ne systém
Je to téměř, jako by lidské vědomí nebylo dosud připraveno toto tvůrčí napětí vnímat. Církve většinou citovaly Pavlovy listy z hlediska struktury a nebyly ochotny vidět jeho jasně proti strukturní názory, z nichž mnohé jsou pro náboženství, které se primárně snaží vytvořit pořádek v neuspořádaném světě, docela nebezpečné. Ale ani Ježíš, ani Pavel se nijak zvlášť nezajímají o pořádek, slušnost nebo společenskou kontrolu. Zajímá je proměna osob a dějin a to, jak využít právě ten nepořádek v životech lidí k tomu, aby je přivedli k Bohu. Proto to oba nazývali dobrou zprávou, a proto je to překvapivý a radostný objev pro každého z nás, kdo je upřímný ohledně svého stavu.
Církev nemá společnosti vnucovat systém, ale Lásku
To, co dnes v západním náboženství převážně máme, jsou špatné zprávy, pokus vnutit nemožný řád světu, který Bůh nechává být chaotickým, a v němž Bůh dokonce využívá tento chaos, aby nás všechny přivedl k Lásce. Jak bychom mohli takovou naprosto dobrou zprávu přehlédnout nebo se jí vyhnout?
Prameny:
Adapted from Richard Rohr, Soul Brothers: Men in the Bible Speak to Men Today (Orbis Books, 2004), 64–65, 66–67, 68–70.
Image credit and inspiration: Chris Chow, untitled (detail), 2020, photo, Roscoe Village, Coshocton, OH. Click here to enlarge image. Like threads pulled taut on a loom, we weave a bigger story only when we’re willing to let go of the pattern we thought we knew.
Autorem mezinadpisů je LF Kolafa