Umění a Bůh

Kontemplace a umění: Týdenní shrnutí

Shrnutí čtyřicátého šestého týdne – Sobota, 21. listopadu 2026

Neděle

Musíme se naučit milovat a těšit se z věcí takových, jaké jsou, v jejich plnosti. Kontemplace je „druhý pohled“, skrze který vidíme něco v jeho konkrétnosti, a přesto také v mnohem širším kontextu.— Richard Rohr

Pondělí

Velké pravdy – pokud je lze vizualizovat v obrazech – odhalují hluboké vzorce a ukazují, že jsme jejich součástí. To nás hluboce uzdravuje a děje se to z velké části mimo naše vědomí.— Richard Rohr

Úterý

Umění nás dojímá, protože hovoří o Skutečně Skutečném. Tvůrčí síla zakotvená v každém uměleckém díle, jeho odstín a struktura – to jsou jen náznaky, šepoty o pravdivější Kráse, hlubší Realitě, která může být naplněna pouze v Bohu.— Meredith Hite Estevez

Středa

Naším největším tvůrčím činem je žít náš každodenní život. Kreativita spočívá v tom, že si vytváříme prostor; jde o to naslouchat sami sobě i světu kolem nás.— Christine Valters Paintner

Čtvrtek

Umění nám umožňuje najít sami sebe a zároveň se v něm ztratit.— Thomas Merton

Pátek

Posvátno je něco, co vzbuzuje úctu a údiv, něco, co nás rozpláče, něco, co nám svírá hrdlo.— Richard Rohr

Tvořivost s Tvůrcem

Cvičení pro čtyřicátý šestý týden

Autorka Julia Cameronová nás zve k prozkoumání naší vlastní tvořivosti a k tomu, abychom se naučili důvěřovat tvůrčímu duchu ve všem.

Otevři se možnostem v tobě

Pokud zaujmeme lehký postoj jemného zkoumání, můžeme se začít otevírat tvůrčímu rozvoji. Tím, že nahradíme „To v žádném případě!“ slovem „Možná“, otevíráme dveře tajemství a kouzlu….

Přijmout soucit

Většina z nás zjišťuje, že při práci s ranními stránkami [denní cvičení psaní proudu vědomí] začínáme k sobě přistupovat šetrněji. Cítíme se méně zoufalí, a proto jsme méně přísní k sobě i k ostatním. Tento soucit je jedním z prvních plodů sladění naší kreativity s jejím tvůrcem.

Přijmout závislost na zdroji

Jakmile začneme důvěřovat a milovat svého vnitřního průvodce, ztratíme strach z intimity, protože již nezaměňujeme své blízké za tu nejvyšší sílu, kterou začínáme poznávat. Stručně řečeno, učíme se vzdát se modlářství – uctívající závislosti na jakékoli osobě, místě nebo věci. Místo toho vkládáme svou závislost na samotný zdroj. Zdroj naplňuje naše potřeby prostřednictvím lidí, míst a věcí….

Přijmout velkorysost vesmíru

Znovu a znovu jsem byl svědkem toho, jak se zotavující se tvůrčí člověk nejprve vnitřně vyjasňuje a soustředí na své sny a radosti, učiní několik vnějších kroků směrem ke svému snu – a vesmír mu pak otevře dveře, o kterých ani netušil. Jedním z ústředních úkolů tvůrčího zotavení je naučit se přijímat tuto velkorysost. [1]

Cameron nabízí řadu afirmací, z nichž některé jsou uvedeny zde, které podporují toto sladění s Bohem:

Afirmace – posilující slova

Jsem kanálem Boží kreativity a moje práce přináší dobro….

Když tvořím a naslouchám, budu veden.

Tvořivost je vůle Stvořitele pro mě.

Moje tvořivost uzdravuje mě i ostatní.

Smím rozvíjet svého umělce….

Moje tvořivost mě vždy vede k pravdě a lásce….

Když naslouchám své tvořivosti, jsem veden ke svému Stvořiteli. [2]

Prameny:

[1] Julia Cameron, The Artist’s Way: A Spiritual Path to Higher Creativity, 25th anniv. ed. (Tarcher Perigree, 2016), 95–96. 

[3] Cameron, Artist’s Way, 36–37.  

Image credit and inspiration: Jessica Pamp, untitled (detail), 2019, photo, New York, USA. Unsplash. Click here to enlarge image. As we observe and ponder, art draws us into the Really Real and deepens our experience of the Divine.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *