Dvacátý druhý týden: Duch svatý
Podle Richarda Rohra nás Duch svatý posiluje zevnitř:
Náš vnitřní zdroj obrazu Božího
Lukáš a Pavel ho používají k pojmenování Ducha svatého, který je popsán jako dynamis, což je starořecký výraz pro sílu (viz Sk 10,38; L 24,49; Ř 15,13; 1 Kor 2,5). „Dostanete moc, až na vás sestoupí Duch svatý. Pak budete mými svědky … až na samý konec země“ (Sk 1,8).
Jakmile navážeme kontakt se svým vnitřním zdrojem, staneme se živými ikonami samotného Božího obrazu (viz Izajáš 43,10). Právě to představuje pravá, pokorná a sebevědomá síla. Je to konečný význam dobře založeného člověka.
…je zasazen přímo do nás
Pavel dobře uvádí božskou strategii: „Duch Boží a náš duch vydávají společné svědectví, že jsme skutečně Boží děti“ (Římanům 8,16). Cílem je společné poznání a společná síla – zcela iniciovaná a daná z Boží strany, jak to vidíme zdramatizované o Letnicích (Sk 2,1-13). Stejně jako když Maria počne Ježíše z Ducha svatého, je nám „dáno“ a my můžeme jen dovolit, těšit se a čerpat život z tohoto mocného daru. Bylo by pošetilé myslet si, že je to naše vlastní dílo.
Abychom překlenuli nekonečnou propast mezi božským a lidským, je Božím programem zasadit kousek Boha – Ducha svatého – přímo do nás (Jer 31,31-34; Jan 14,16-26). To je smysl „nové“ smlouvy, která nahrazuje naše „kamenné srdce srdcem z masa“, jak slibuje Ezechiel (36,25-27). Není to úžasné?
…tam navážeme kontakt
Božské obývání je ústředním bodem autentické křesťanské spirituality. Přesto bychom mohli Ducha svatého považovat za „ztracenou“ či neobjevenou osobu Nejsvětější Trojice. Není divu, že hledáme sílu na nesprávných místech – protože jsme nenavázali kontakt s naší pravou silou, s Duchem Vnitřním (viz Římanům 8,9.11; 1. Korintským 3,16). [1]
Richard naznačuje, že Duch svatý je konečnou odpovědí na naše modlitby:
Modlíme se abychom s |Bohem navázali vztah
Modlíme se ne proto, abychom změnili Boha, ale abychom změnili sami sebe. Modlíme se, abychom navázali živý vztah, ne abychom něco zařídili. Modlitba je symbiotický vztah se životem a s Bohem, synergie, která vytváří výsledek větší než samotná výměna. Bůh ví, že se potřebujeme modlit, abychom tento symbiotický vztah udržovali v chodu a rozvíjeli.
…a získali moc Ducha svatého
Modlitba není způsob, jak se snažit Boha ovládat, nebo dokonce jak získat to, co chceme. Jak říká Ježíš v Lukášově evangeliu (11,13), odpověď na každou modlitbu je jedna, stejná a nejlepší: Duch svatý! Bůh nám dává více moci než odpovědí. [2]
A pak porostem k dospělosti
Skutečně duchovní žena, skutečně celý člověk, je velmi mocný člověk. Plně zjevený Bůh Bible nemá zájem na tom, abychom zůstali dětmi (1 Kor 13,11) nebo „sirotky“ (Jan 14,18). Bůh chce dospělé partnery, kteří sami zvládají moc a kritiku (viz Židům 5,11-6,1). [3]
Prameny:
Franciscan Media, 2008, 2022), 102–103.
[2] Adapted from Richard Rohr, Breathing under Water: Spirituality and the Twelve Steps(Cincinnati, OH: Franciscan Media, 2011, 2021), 57.
[3] Rohr, Things Hidden, 103, 104.
Image credit: A path from one week to the next—Exercise in Grief and Lamentation credits from left to right: Jenna Keiper, Jenna Keiper, Izzy Spitz. Used with permission. Click here to enlarge image.
On retreat, the CAC staff used watercolors to connect to our collective grief. This is one of the watercolor paintings that came from that exercise.